Na zámku bylo v září 1938 sídlo hlavního velitele československé branné moci armádního generála Ludvíka Krejčího. Pro umístění Hlavního velitelství (krycí název Palacký) byl vybrán prostor kolem Vyškova u Brna. Generál Krejčí s nejdůležitějšími spolupracovníky se v noci z 23. na 24. září 1938 přemístil do budovy školy v Klánovicích u Prahy. Šlo o dočasné opatření, aby po dobu, než se podaří připravit ubytování v plánovaném místě, nebyla řídící složka v ohrožené Praze.

Jako sídlo Hlavního velitelství se udával obecně Vyškov, což ovšem neodpovídalo zcela skutečnosti. Příznivá byla také zeměpisná poloha a lesní porost v okolí. Určitou nevýhodu naopak přinášela vysoká koncentrace vojenských osob (včetně řady generálů), která pochopitelně vzbuzovala pozornost. Dále se kritizoval výběr zámku umístěného na kopci a dobře viditelného ze všech stran, což neodpovídalo požadavkům protiletecké ochrany- německá zpravodajská služba ale umístění Hlavního velitelství neodhalila a domnívala se, že je v Kroměříži .

Generálové Prchala, Luža a Ingr se ukázali v Račicích 29. září před polednem. Znepokojily je zprávy o chystané schůzce čtyř mocností v Mnichově a chtěli patrně v této souvislosti něco podniknout. Po obědě odjeli generálové Prchala a Luža spolu s generálem Krejčím do Prahy za prezidentem Benešem. Cestou se k nim připojil ještě velitel I. armády armádní generál Sergej Vojcechovský. Poměrně dramatický průběh jejich audience na Hradě je zachycen ve vzpomínkách Edvarda Beneše.

Generál Ludvík Krejčí se vrátil z Prahy do Račic, ale už 30. září ráno byl telegraficky vyzván, aby se dostavil do Prahy na zasedání ministerské rady. Na tuto výzvu odletěl společně s divizním generálem Karlem Husárkem a přistál na ruzyňském letišti. Oba odjeli na Pražský hrad, kde s armádním generálem Janem Syrovým zhodnotili před prezidentem a představiteli politických stran vojenskou situaci Československa po podepsání tzv. mnichovské dohody. Krátce nato československá vláda diktát velmocí přijala. Po této kapitulaci se už generál Krejčí do Račic nevrátil a zůstal v Praze.

Ze zámku byla probourána přes hradbu podzemní chodba a k ní postavena stráž. Dnes je předzámčí zčásti propadené, jak ukazuje přiložená fotografie, takže do chodby je vidět. Přístup je ovšem zazděn.. Vojenská pošta byla umístěna ve škole a v hotelu Střelec, což je dnešní hotel Rakovec. Hlavní spojení vede na zámek z mlýna Chobot u Nemojan, kde byla umístěna plastická mapa celé republiky. Mlýn je samota u Nemojan a odtud údajně byly vydávány rozkazy na zámek do Račic, buď telefonicky, nebo kurýrem.

Vyšší důstojníci jezdili spát na zámek do nedalekých Habrovan.

Z rohové místnosti po odklopení podlahy vedlo točité schodiště do podzemní chodby, která vede pod celým traktem zámku až do kulaté zvonice, odkud se dále rozvětvuje do terénu. Dnes je už všechno propadené. V době, kdy byl zámek obsazen armádou, byl východ z chodby probourán do parku, aby bylo možno v případě nutnosti zámek rychle opustit.

Podle : zpráva, foto - M. Kučera (http://www.jesen.cz), 2008