Úvodní stránka | KPUFO Centrála Plzeň | KPUFO zpravodajský portál 

| Pověsti | Zajímavá místa | Anomální jevy | Záhadné události | Psychotronika | Kontakt |

 

Zajímavá místa


Klášterní Lhota

Metropolitní kanovník u sv. Víta v Praze Tobiáš Becker sdělil  r. 1696 opatovi Seiplovi, že když byl ještě děkanem v Hostinném, slýchával od starých lidí, že asi půl mile od Hostinného stával kdysi klášter premonstrátského řádu, jehož trosky dosavad lze viděti. (Premonstráti neměli v té končině nikdy klášter).
Patrně jde tu o probošství »Labská«‚ Albia, řečené, které v předhusitských dobách stávalo ve vsi Klášterci, nebo té Klášterní Lhota zvané, a náleželo benediktinskému klášteru v Opatovicích.

(Právě tomu klášteru o jehož pokladu se dodnes vedou vášnivé diskuze a je hledán někde na dně Labe.)

Toto místo skryté v hlubokých pohraničních lesích a jako proboštství s maximálně 7 mnichy nepoutalo tolik pozornosti a bylo by ideálním úkrytem. Sousední obce Kalná a Čistá k němu rovněž patřily. Proboštství tohoto kláštera upadlo  tedy v podezření, že i po jeho zániku v na prahu husitských válek, by se zde mohl skrývat legendární poklad.

Klášterní anály strahovského kláštera hovoří o dvou událostech souvisejících s touto věcí.

Podle jedné se měl pokladu zmocnit muž, ale byl osloven výstražným hlasem strážného ducha, který mu při druhé jeho výpravě zlomil vaz. 

Druhá zpráva souvisí s aktivitou hostinnských měšťanů, kteří chtěli „vyvézt a vyčistit“ zbořeniště, což bylo jen zástěrkou pro snahu hledat v klášteře opatovický poklad.

Namísto pokladu našli jen starou kryptu plnou kostí a zcela nepietně je vyhodili na břeh řeky Labe. Po tomto činu umírá iniciátor této akce (neznámo zda na následky snětí čí například psychologických dopadů tohoto činu). Kosti totiž vytvořily na břehu řeky symetrický obrazec a tvrdošíjně v něm setrvávaly.

Před vpádem Prusů navíc vyryl sedlák Lorenc pluhem sochu Panny Marie, která pak skončila ve zdejším farním chrámě. Přes čelo má rýhy od pluhu.  Dle pověsti ji do země zahrabali mniši z nedalekého kláštera ve Lhotě, aby ji ukryli před Janem Žižkou. 

Podle jiného zdroje - „Heimatkunde der Hohenelber Bezirk (Dějiny vrchlabského okresu)“  socha Panny Marie byla vykopána ve stodole č.p. 5 v Klášterské Lhotě a rýhu na čele má od motyky. 

Ani jedna z těchto dalších dvou pověstí ovšem nevylučuje, že na statcích klášterského proboštství bylo před husity „něco“ zakopáváno a byla nalezena jen soška Panny Marie. 

Vrchlabské proboštství bychom našli nedaleko Klášterské Lhoty asi 1500 metrů po proudu Labe mezi přejezdem ve Lhotě a odbočkou na Slemeno. Klášter, který založili opatovičtí benediktýni, zanikl asi
v roce 1424, kdy ho vyplenili a vypálili husité v době obléhání Hostinného.


Podle: zpráva M. Zacha Kučera (http://www.jesen.cz), 2010 

 

 
 

Pro Klub psychotroniky a UFO Trutnov vyrobil Jakub Kult, © 2010