Psychotronika 

Znám svou minulost

Dopis, který Vám předkládáme, je velice zajímavý, i když nikoli ojedinělý. Jak tomu tedy je? Opravdu někteří z nás poznali svou minulost, své předchozí životy, zatímco jiným k tomuto poznání musí pomoci odborníci? Čtěte a zamyslete se i nad závěrem dopisu paní Marie K. z Trutnova.

Je mi 33 let, jsem 11 let vdaná a mám dvě děti. Váš zajímavý a seriózní časopis mi přináší chvíle klidu, kdy zapomínám na únavu a starosti. I já se chci připojit k těm, kteří vám děkují, že konečně je tu někdo, kdo se nebojí a snaží se lidem otevřít oči. Jenom doufám (spíš věřím), že se nenecháte, nikým odradit a budete dál pokračovat ve své krásné a záslužné práci, které je moc zapotřebí.

Vždy, když čtu rubriku Čtenáři nám píší, říkám si, že bych mohla také napsat. Ale teprve dnes jsem sebrala odvahu, když jsem si přečetla dopis paní I. K. „Mám vidiny - nebo třetí oko?“ Velmi se mi líbí ta upřímnost, s jakou se ta paní na vás obrátila, a tak jsem se rozhodla, že se vám svěřím i já.

Velmi dobře se pamatuji na dobu svého dětství, kdy jsem žila v různých vzpomínkách a nikdo mi neuměl odpovědět. Dokonce jsem pak byla asi ve dvaceti šesti letech u faráře, ale narazila jsem na duševně omezeného fanatika, který mě téměř vyhodil.

Dnes už vím, co mé vzpomínky znamenají. Pamatuji se na minimálně sedm svých minulých životů. Vzpomínky sahají až do pravěku; a dokonce si pamatuji, že jsem kdysi byla skála. Některé vzpomínky jsou velmi útržkovité, ale vždy patří k posledním hodinám nebo minutám toho života. Dokonce si pamatuji, co se dělo se mnou po smrti a kde jsem byla, s kým jsem mluvila apod.

Nejjasnější vzpomínky však patří mému předešlému životu, který si pamatuji velmi živě a který jsem prožila ve Francii během druhé světové války a ještě asi sedm let po ní. Poznala jsem osoby, které v tom životě se mnou žily, a vlastně dnes v mém "nynějším" životě se mnou žijí opět. V podstatě jsem si uvědomila, že ve všech těch životech žiji se stále stejnými lidmi, jako je můj bratr, matka, otec, manžel, kamarádka.

Přečetla jsem nějaké knihy o reinkarnaci, ale ne,dostala jsem žádnou uspokojivou odpověď na to, jak celý mechanismus vlastně funguje.

Dovedete si představit, jak se na mne lidé v dobách nejhlubší totality dívali, když jsem se chtěla svěřit a hledala někoho, kdo by mě pochopil a s kým bych si mohla na úrovni pohovořit? Nevěřila mi ani vlastní matka, i když se máme velmi rády, a i přesto, že se teď dívá na spoustu věcí jinak, mám pocit, že je spíš přesvědčena, že trpím zlými sny. Jenom já věřím, že to sny nejsou. Sama ve svém nitru mám svůj osobní důkaz, že existuje život po smrti, a tudíž jiná dimenze, a že tedy celý materialismus je demagogie.

Velmi by mě zajímalo, jestli vám lidé píší o podobných "problémech", jaké mám já. V podstatě to však problémy nejsou, protože to poznání mi velmi ulehčilo pohled na nynější starosti. Vím, co komu dlužím a proč musím občas i trpět. Pouze splácím své dluhy a cítím, že to prosté jinak nejde a že mi "nikdo" nic nesleví. Tudíž nepodléhám sebelítosti, protože vím proč. Jsem přesvědčena, že poznání minulých životů mi vůbec neuškodilo, a jsem ráda, že jsem se nenechala udolat lidmi a nezačala věřit tomu, že to jsou sny a představy.

Věřím, že konečně přišla doba, kdy se lidé začnou dívat na svět jinak, k tomu přispívá váš časopis. A nakonec si nemohu odpustit prosbu o to, abyste mi odepsali a upřímně se k mému dopisu vyjádřili. Abych věděla, jestli se konečně našel někdo, kdo mi věří (zatím mi věří můj desetiletý syn).

Marie K., Trutnov

Podle : Magazín 2000

Klub psychotroniky a UFO Trutnov  © 2016