(c) Klub psychotroniky a UFO - Teplice, 2002 

Podivný sen 

Paní Marta má už 91 let a přesto si stále pamatuje sen, který se jí zdál v době kolem 50 let. Vyprávěla ho v nemocnici v Duchcově v srpnu 2004.

 „Bylo nás pět děvčat, já byla nejmladší. Když mi byl rok, tak tatínek, kterému bylo teprve 34 let, po delší chorobě zemřel. Já jsem si ho proto vůbec nepamatovala. Přesto celá dlouhá léta, až do dneška, každý večer při modlitbě, jsem si na tatínka vzpomněla a přidala modlitbičku i za něj.

A tehdy, kolem padesátky, si večer říkám: „Modlím se za tatínka, ale vůbec ho neznám.“

V noci se mi pak zdálo, že jsem se sestrou Blážou, která je o 4 roky starší, stála venku a ona mi povídá: „Podívej se, tatínek." Byl tam starší pán v klobouku a ruce měl za zády. Chodil po cestě tam a sem. Přemlouvám sestru, ať jde za tatínkem se mnou, ale ona říká: „Běž sama, já ho znám." Tak jsem šla a říkám: „Tatínku, já jsem Marta, znáte mě?" On zavrtěl hlavou. „Já tě ani neznám, byla jsi maličká, když jsem zemřel."

Chtěla jsem zavolat Blážu, ale tatínek nechtěl, protože si ji pamatuje. Pociťovala jsem silnou radost ze shledání. I když pak zmizel a už se ten sen nikdy neobjevil, ten pocit přetrval do dneška. Od té doby svoji modlitbičku posílám konkrétní postavě. Zvláště o Vánocích. 

 Podle : dopisu čtenářky Marty Pithartové z Oseka, Spirit č. 50/2004