Úvod
Záhady
Anomálie
Příběhy
Historie
UFO
Středověk
Starověk
Zajímavá místa
Pověsti
Památky
Muzea
Knihovny
Léčitelé
Akce
Setkání
Badatelé
Kontakty
E-mail



Klub psychotroniky a UFO Tachov, 2009

  
Zajímavá místa

Kladruby - pověsti a fakta o klášteře

Poklad ve stěně infirmáře (pokoje pro nemocné)

Někdy za časů opata Andrease Steina (Ondřeje Steina) v letech 1583-1589 se bavili místní mniši hrou v kuželky. Ty se jim nabídl stavět zdejší laický bratr Vít. Při jednom nepovedeném hodu dřevěná hrací koule trefila zeď protějšího infirmáře tak nešťastně, že se do něj zabořila. Onen Vít ji ze zdi vytrhl až po odebrání dalšího kamene. Tak byla nalezena skrýš s bednou, která obsahovala různé cennosti a zejména drahokamy zdobený přenosný oltář, monstranci, opatskou mitru a šperkovnici. Mladík se po nálezu stal velmi oblíbeným a po kněžském svěcení byl zvolen jako Vitus Hifftl (Vít Hifftl) v roce 1589 opatem.
Podzemní chodby a zazdívání Romanticky se vypráví, že mužský klášter v Kladrubech byl propojen podzemní chodbou s ženským klášterem v Chotěšově (16 km). Nicméně vstup do chodeb byl z jedné sklepní místnosti v kladrubském klášteře, je ale z větší části zasypaná. Údajní milenci byli pak zazdíváni. Ze silnice na venkovní zdi kláštera je viditelné okno, které má po obou stranách šikmé otvory nad nimi byly dříve institní (z fasády prosvítající) kříže - tam byli prý odděleně zazděni. Další pověst hovoří o zazděné jeptišce, některé i o dvou i třech. Vyprávělo se o lidských kostech či kostřičce novorozence zde nalezených. Ale když se budovalo na konci 19. století schodiště od vrátnice k pivovarské kanceláři v budově staré prelatury, našli dělníci v jednom výklenku zazděnou lidskou kostru.

Čertův kámen

Na bývalé cestě z Kladrub směrem do Brodu a Tuněchod (ta odbočovala ze směru na Milevo u rybníčku za obcí) stával tzv. Čertův kámen - obrovský osamocený balvan s otisky deseti čertových drápů, na kameni byla viditelná i miskovitá prohlubeň- údajně od čertových zad - když jej nesl na zničení kladrubského kláštera. 1880 byl tento kámen rozlámán a použit na stavby v Kladrubech.
Duch opata

V Truhlářské ulici 134 se zjevil v minulosti duch opata a žádal po hospodáři, aby si vzal lopatu a motyku a příští půlnoc jej očekával. Hospodář s ním ale nikam nešel a tak došlo k úkazu samozápalu v chlebové peci. Říká se, že úkazy trvají až do dnešních časů.

Poklady ve zrušeném klášteře

Po zrušení kláštera začalo intenzivní hledání údajných pokladů. Když byla posléze v klášteře zřízena vojenská nemocnice - nalezl jeden z vojáků ve zbylých knihách zastrčených 100 zlatých dukátů. To inspirovalo zdejšího lékaře k hledání - u bočního vchodu v jedné kamenné desce byl vsazen menší kámen a ten zněl dutě. Pod ním byl jen prázdný prostor. Další pozornost se zaměřila k náhrobku knížete Vladislava (zakladatele kláštera). Socha Naděje měla být klíčem k jeho nalezení. Jiným místem možného ukrytí měl být les na vrchu Jirná poblíž kláštera. Na ono místo prý kyne rukou socha svatého Benedikta na střeše. Vypráví se, že tajemství pokladu znal vždy nejstarší odšedší mnich z kláštera- tím posledním byl Damián Schluck v roce 1830, který zemřel jako domácí kaplan barona z Perglasu v Luhové. Dvě místní pověsti přisuzují práci na zazdívání pokladu buď zedníkovi Pőplovi z Kostelce nebo Martinovi z Pozorky. Jeden z nich vypověděl, že šlo o podzemí, kam se šlo po schodech a byl tam zatuchlý vzduch, nicméně v jednu chvíli zaslechl téci vodu a rachotit kočár. Co se týče kopce Jirná mezi Pozorkou, Žďárem a Stříbrem, tam má být poklad ukryt v podzemní kapli, která je uzavřena kamenem se symbolem dvou ryb, dvou klíčů nebo beránka.

Jirenský les O Jirenském lese se kromě pověsti o možném místě uložení kladrubského pokladu vypráví jako o začarovaném místě, kde se dá snadno zabloudit - zejména jdete-li od Kladrub. Vidina bílé paní u těžní jámy, černá paní u soutoku dvou potůčků provázená psem sedící na pomníčku po zavražděném řezníkovi. Dále se hovoří o nálezu zlata. Při cestě od Žďáru na Jirnou se objevovala postava mnicha, který čekal na osoby ženského pohlaví. Osoby, které se s ním setkaly, se pak cítily „jakoby hrbaté a polámané“ aniž by na ně kdokoli sáhl. Také se zde vypráví o duchu horníka zabitého svým spolupracovníkem a zahrabaným ve štole. Zdejší opuštěné doly na olovo mohly posloužit jako skrýš pro kladrubský poklad.
Věžní místnost Nahoře na věži existovala místnost, která byla rodovým tabu Windischgrätzů. Nikdo z mužských potomků tam neměl přespávat, neboť se tam potkávali s duchem prokletého předka.
Strašení po roce 1945 Když byl klášter / zámek po roce 1945 přeměněn na byty objevilo se více svědectví o zvláštních jevech. Schody v ambitové chodbě samy od sebe vrzaly jako by po nich někdo šel nahoru. Bylo slyšet šeptání nebo závan šatu, dále tajemné otvírání dveří bývalých mnišských cel-jakoby jimi někdo chodil. V bytě nad průčelím zámku na levé straně došlo k zjevení postavy ve vysokém okně, byla oblečena v mnišské kutně a pod kapucí měla lebku. V tomtéž bytě byl spatřen mnich hrající na housle. Kastelán pan Myšák viděl vytlačené stopy v koberci od neznámého zvoníka, který rozhoupal zvon - aniž, kdo viditelný byl na zvonici spatřen.
Foto: KPUFO,2009 Podle: zpráva M. Zacha Kučera (http://www.jesen.cz), 2009