|
Norimberská –
Zlatá cesta
|
Když Karel
IV. připojil k zemím Koruny české, část území Horní Falce, vytvořil i s částí
českého území, kam patřil i Tachov, t.zv. Nové Čechy – Neuböhmen. Rozhodl se
proto povýšit cestu Praha - Norimberk přes Tachov na hlavní směr pro cestování z
Čech do Bavorska. Německý autor Rainer Christoph, který se zabývá obdobím
největším slávy této cesty zdůrazňuje, že císař Karel vydal nařízení, aby k
„volbě a korunovaci císařů byli čeští králové povinni jezdit výhradně po této
cestě“.Údajně sám Karel IV. po ní jel 52 krát. Jméno „Zlatá cesta“ dostala podle
ekonomické prosperity, kterou nastartovala v regionu, kterým procházela. Karel
IV. dával městům při této cestě význačná privilegia a posiloval jejich
obranyschopnost. Cestování po této cestě prý bylo bezpečné, ale muselo se za to
platit.
Kudy vedla nejstarší „Zlatá cesta“
přes tachovský okres a co po ní zbylo, to si vzal za cíl najít ing. Roman Soukup
z Tachova. Jeho objevy jsou opravdu zajímavé a stojí za to, se na ně podívat.
Začneme z Tachova směrem na
Bärnau. Ze „Zlaté cesty“ nám na několika místech zůstaly úvozy, které se ještě
nestačily zavést a srovnat s okolním terénem. Jsou to rokle, které vyjezdily po
dlouhé roky povozy a pak vymlela voda. Hned v Tachově nám zůstal nejhlubší a
nejširší úvoz, který směřoval k tachovské dolní bráně. Nachází se za posledním
domem vlevo, asi 150 metrů od silnice na Studánku. Nyní jsou tam zahrádky a výše
pak oplocenka pro jeleny. V těch místech stávala stará kaplička, která je
zakreslena na staré mapě. (Bylo by dobré něco po kapličce najít).Cesta
pokračovala směrem pod nynější koupaliště u Studánky. Zde je ještě dobře patrný
úvoz zarostlý stromy. Pak se úvoz na poli ztrácí a zase je dobře patrný nad
Mýtem, kde přechází silnici Mýto – Písařova Ves. Pod touto cestou v lese je
několik hlubokých úvozů vedle sebe. Pod lesem je ještě patrné místo, kde býval
starý hostinec.Cesta pak vystoupala k vrcholu kopce u hájovny „Hruškovna“ a
sestoupila k další hájovně „Obora“.Z hájovnou cesta vedla přes Sklářský a
Studenský potok a pak vystoupala k bývalé celnici. Odtud už směřovala do Bärnau.
To byla jedna nejstarší a
nejpřímější cesta Tachov – Bärnau. Tu mohli využívat převážně pěší, jezdci na
koních a dřívější povozy. Těžké povozy mohly jezdit po delší cestě od Pavlovy
Hutě údolím Sklářského potoka na Lučinu. V pozdější době se cesty z Tachova do
Bärnau různě měnily, ale to je na delší povídání.
Tak po nejstarší „Zlaté cestě“
nám zůstaly němí svědkové – úvozy. Kolik lidí, koní a povozů je muselo vyšlapat
a vyjezdit. Je to nádherná, ale skrytá a zatím utajená památka, která by si
zasloužila „odtajnit.“
František Soukup
Dodatek k článku Norimberská
cesta - Zlatá cesta
Na německé straně je v současné době
rozvíjena turistická infrastruktura podél celé Zlaté cesty od Norimberka až po
Bärnau. Jednotlivé regiony platí profesionální pracovníky, kteří se starají
pouze o projekty související s rozvojem ruchu okolo této významné středověké
komunikace. Je otázkou krátké doby, kdy německé orgány osloví příslušná česká
města, aby na německé aktivity navázala a využila je i jejich medializaci pro
svůj vlastní rozvoj. V dané situaci zůstává samozřejmě žádoucí, aby Tachov jako
první české město za zemskou hranicí měl v zásobě informace a projekty, které s
cestou alespoň nějakým způsobem souvisejí. Prvotní aktivitou, která se v dané
souvislosti nabízí je samozřejmě zachycení přesné trasy Zlaté cesty v úseku
Tachov-Bärnau, resp. archeologický výzkum daného prostoru. Tento výzkum – i
přesto, že v praxi nezabere příliš dlouhé časové období - může přinést do
budoucna cenná zjištění a zajímavé nálezy, kterých je na německé straně
relativně velmi málo.
Robert Dvořák
|
