Kamenná stavba u Hostišovic

V roce 1994 byla v článku (1), popisující různé aktivity projektu Záře, uvedena informace o tom, že jistý Jihočech upozornil na výskyt dolmenové stavby v Čechách, která se nachází kousek od Blatné.

Konkrétní místo nebylo uvedeno.

14.1.1998 informoval KPU o této stavbě J. Z., který krátce předtím odešel z projektu Záře.

Dne 14.3.1998 se konala první obhlídka této stavby členy KPU Plzeň a Strakonice, 18.4.1998 druhá. Dne 21.6.1998 se mělo uskutečnit měření případného dopadajícího paprsku do stavby, ale pro špatné počasí měření nepřineslo žádné výsledky. 1. srpna 1998 byl firmou Groma Klatovy přesně zaměřen směr, na který ukazuje vchod a stavba byla očištěna od porostu, za účasti členů KPU Plzeň, Klatovy, Liberec, Strakonice, Kutná Hora a Záblesk Náchod. Dne 5.9.1998 stavbu navštívili členové KPU Plzeň, Louny a Strakonice s archeologem PhDr. Ant. Benešem, CSc. a bylo zdůrazněno, že objekt vyžaduje památkovou ochranu.

Komora je dlouhá 2,5 m, široká 1,9 m, vysoká 2,0 m, uprostřed jeden z kamenných překladů snižuje strop na 1,8 m. Stropní překlady jsou kamenné kvádry o velikosti 2,3 m šířky 0,55 m, a výšce 0,3 m. Na konci komory jsou překlady poskládány do trojúhelníku. Tvoří je dva balvany o délce 1,2 - 1,3 m, šířce 0,5 - 0,6m, a výšce cca 0,3m.

Podle vyjádření pana P., povoláním kameníka, který na stavbu v roce 1993 upozornil, na kamenech, ze kterých je stavba sestavena, není stopa po kamenickém opracování. Kamenné kvádry a překlady byly s největší pravděpodobností nalámány za pomocí ohně, což je nejstarší technologie, která kdy byla používána.

Na severozápadní straně stavby, na druhé straně od vchodu, vycházející z první terasy, je umístěn velký plochý balvan, již zcela porostlý mechem. Má délku 2,8 m, šířku 2,05 m a výšku 0,3 m. K tomuto plochému kameni zcela nepochybně vedly 3 kamenné schůdky, které jsou dnes rozrušeny již dospělým stromem, jež vyrůstá zpod plochého balvanu a schůdky jsou vytlačeny kolem silného kmene.

V okolí stavby je řada dalších velkých balvanů, někdy i navršených na sobě. Ty však jsou výtvorem přírodních procesů. Na některých jsou patrné pozůstatky těžby kamene.

Pozornost zasluhuje podlouhlý balvan ve tvaru kapky s přesnou špičkou v ose balvanu, o délce 4,0 m, největší šířce 1,7 m a tloušťce zhruba 0,6 m, položený 22 m přímo ve směru před vchodem. Vznikl názor, že kámen byl v minulosti postaven.

U Bělčic na návrší Budín čtyřúhelníkové valy ohraničují plochu asi 100 x 90 m, šířka valu a příkopu činí 6 m. Jde o vymezení posvátného prostoru keltské svatyně z mladší doby laténské (2. - 1. stol. př.n.l.), jak ukázal průzkum. (3) Další údaje viz (4).

U Bezdědovic asi 500 m od keltského sídliště na levém břehu Závišínského potoka byl v červnu 1997 nalezen depot 80 železných předmětů. Jde o zcela unikátní nález z pozdní doby laténské, asi z druhé poloviny posledního století př.n.l. (5) Zde také, v lese Dubina byly nalezeny kamenné řady, jejichž význam dosud nebyl uspokojivě vysvětlen.

Na keltské souvislosti by mohla ukazovat orientace stavby a vchodu, směřující na 119 stupeň jihovýchodně, neboť na opačnou stranu, ve směru 299 stupňů na severozápad, ve vzdálenosti 5,7 km vzdušnou čarou, je právě ono kultovní místo u Bělčic.

Nepotvrdil se předpoklad, že by do vchodu mohl směřovat paprsek východu Slunce při nějakém významném keltském svátku.

Astronomickému azimutu vchodu stavby (299 st. – jih 0 st.) je mezi směry východů Slunce při svátku Samain – 1. listopad (292 st.), Imbolc – 1. únor (297 st.) a zimním slunovratem – 21. prosinec (307 st.) (6)

Podle informace J. Zemana, na publikované články reagoval jistý anonymní pisatel, který stavbu označil jako poustevnu, kde si bývalý majitel panství v minulosti vydržoval poustevníka.

I když se v publikovaných článcích z roku 1993 uvádí, že stavba bude zkoumána odborníky, výsledky zkoumání nejsou známy.

Proti názoru, že stavba byla vybudována pouze pro potřeby kameníků, pracujících na těžbě kamene v okolí stojí skutečnost rozměrné kamenné terasy i poměrně přesné orientace stavby.

Z rozhovoru s místní občankou M. vyplynulo, že od svého děda slyšela, že na plochém kameni u stavby byla sloužena mše jakýmsi mnišským řádem, tzn. že šlo zřejmě o dobu minulého století.

"Černý háj tmavěl borůvkami, málkovská paseka byla plná maliní a od umělé jeskyňky byl jen skok k rybníku Šetínskému…" (7)

Označení "umělá jeskyňka" připomnělo podobnou takto označovanou stavbu v blatenském zámeckém parku. V knize (8) se připomíná, že tuto stavbu dal vystavět majitel blatenského panství František Hilprand. Ten dal zřídit anglický park a nechal v ní zbourat kapli, z jejíchž zbytků nechal vytvořit umělou jeskyni, umělé zříceniny atd. Stalo se tak v letech 1814 - 1815, a to prý proto, aby zabránil nouzi mezi místními obyvateli.

Vznikla tedy myšlenka, že i majitelé okolních panství se nechali inspirovat těmito stavbami a něco podobného nepostavili i na svých územích.

Panství Drahenice a Hostišovice, ke kterému patřily i okolní lesy, koupil roku 1795 Jan Prokop z Klarsteina. V literatuře se našla zmínka o tom, že jeho nástupce, pan Hartman z Klarsteina, se staral o okrasu svého panství, zřizoval kamenné chodníčky a také "zakládal umělé jeskyňky". V roce 1870 prodal toto panství Lobkovicům.

Je třeba se domnívat, že s největší pravděpodobností stavba je jednou ze zachovalých "umělých jeskyněk", které dal pan Hartman postavit někdy v letech 1815 (toto datum lze odvodit podle stavby blatenské jeskyňky, která jí byla zřejmě vzorem) až 1870.

Je otázkou, zda stavba byla tímto majitelem vytvořena v rámci místní módy, ve snaze napodobit podobnou stavbu nebo měla hlubší smysl a účel. K tomu bude nutné zjistit bližší údaje o životě a působení Hartmana z Klarsteinu a případně najít údaje o podobných aktivitách jiných šlechticů u nás, případně v zahraničí.

Pokud by stavba měla mít hlubší smysl, mohla by tomu odpovídat její zajímavá orientace, naznačující možné souvislosti s liniemi ley-lines v dané oblasti, nebo mohla být vystavěna na starší terase, či místě s kultovní historií. Povědomost o starší kultovní či posvátné minulosti místa však mohla výstavbou umělé jeskyňky vzít za své.

Kol. aut. KPU

(1) Smola, J.: UFO, kruhy, tajemné kameny a stavby. Večerní Praha 22.12.1994

(3) Sklenář, K. a kol.: Archeologické památky. Průvodce. Čechy, Morava Slezsko. Optis, Opava, 1993, s. 39

(4) Michálek, J.: Blatná a okolí v pravěku. In: Kol. aut.: Sborník k 750. výročí Blatné. MěstNV Blatná 1985, s. 9 - 30

(5) Michálek, J.: Unikátní keltský nález z Bezdědovic. Blatenské listy, č. 13, roč. 1997, s. 4

(6) Špůrek, M.: Jehla v kupce sena. Albatros, Praha, 1990, s. 59-62

(7) Stehlík, L.: Země zamyšlená. 6. vyd., Čs. spisovatel, Praha, 1986, s. 76

(8) Siblík, J.: Blatensko a Březnicko. Blatná, 1915, s. 287 - 288