|
Dne 12. listopadu
1627 totiž spatřila Kristina Poňatovská, schovanka Angeliny Zárubové ze
Selkingu, plout nad nádvořím ohnivou metlu. Byla obrácena užší částí k Branským lesům, druhou stranou směřovala ve směru na Krkonoše. Kristina byla ze spatření ohnivé metly notně vyděšená, ale zároveň měla pocit, jakoby ji plameny k něčemu vybízely. Když s křikem vběhla na nádvoří, metla zmizela. Vrátila se zpět do zámku, kde ale upadla do bezvědomí. Její stav byl tak vážný, že zavolali pro kněze, aby jí dal "poslední pomazání". Protože ale byla Kristina i její paní českobratrského vyznání, museli poslat pro kněze až do Bílé Třemešné. Tam, shodou okolností, zastupoval místního kněze J.Stadia
Jan Amos Komenský.
Když Komenský dorazil na zámek, dívka se zrovna probrala z bezvědomí a tvrdila, že se jí ve spánku zjevil Kristus a dal jí schopnost vidět do budoucnosti. Několikrát pak znovu upadla do stavu strnulosti, kdy jí dokonce prý ani nemohli nahmatat puls.
J. A. Komenský jí její vize nevěřil, myslel si, že se pomátla. Nakonec, když vše pořádně vyslechl, uvěřil jí a po čase dokonce napsal dva spisy na obhajobu jejích vizí.
Kristina mimo jiné tvrdila, že jí byl z nebes nadiktován dopis pro
Albrechta z Valdštejna, který byl v té době nejmocnějším mužem v českém království. V dopise jej varovala před císařem a radila mu odchod z jeho služeb. Po dlouhých dohadech nakonec dopis poselstvo odvezlo do Valdštejnova sídla v Jičíně. Jak už to tak ale bývá, jelikož Albrecht z Valdštejna zrovna nebyl doma, dopis otevřela jeho zvědavá manželka. Obsah dopisu ji natolik rozčílil, že dala posly uvěznit. Když se vévoda vrátil, posly propustil, nicméně nařídil, aby odešli do exilu.
Jan Amos Komenský odcestoval ze země dne 3.2.1628.
Zůstává otázka: Byly vize Kristiny pravdivé? Nakonec se ukázalo, že ano. O pět let později se totiž vévoda z Valdštejna postavil proti císaři, za což byl zabit.
|
