Přírodní památka Bašta byla vyhlášena v roce 1972. Tvoří jí výchoz černouhelné sloje Radnické pánve západočeského karbonu s mocností včetně proplástků 460 cm. Pozoruhodné je, že sloj je uložena velmi mělko pod povrchem, od úrovně terénu ji odděluje jen slabá poloha hlín s drobnými valouny. Je to typický rys uložení slojí mělce pod povrchem v Radnické pánvi. Průměrná hloubka, v níž byly sloje uloženy je 70 cm, na okrajích pánve vycházely blízko k povrchu, a umožňovaly tak povrchové dobývání. Uhlí se zde těžilo ještě kolem roku 1985. Výchoz sloje na Baště (obr.) tak dokumentuje výjimečnost nálezu mělce uložených a v minulosti těžených pánví. Dnes je tato památka ošetřena proti zvětrávání, zastřešena a oplocena.

Takzvaná Břaská pánev patří do systému Radnické pánve a reliktů okolo ní (u Svinné, Hlohovic, Mostiště, atd.) V nich se těžily dvě sloje radnického souslojí. Spodní radnická sloj vznikala v době zaklesávání pánve a dosahuje mocnosti až 14 m. Nejkvalitnější uhlí je v její střední části. Obě sloje jsou od sebe odděleny takzvanými brousky, resp.brouskovým obzorem.. V Radnické pánvi se nacházejí zbytky zkamenělé karbonské flory, stromovité plavuně, kapradiny a další. Karbonské rostlinstvo bylo poprvé popsáno hrabětem K. Šternberkem, spoluzakladatelem Národního muzea v Praze, jehož
hrobka je na hřbitově ve Stupně. Dodnes se na Baště zachovaly hornické domky i budovy třídírny uhlí.