OKRES RAKOVNÍK Z POHLEDU ZÁHAD    

Děkov 


Děkovská pevnost Postavil jí Gedeon von Barenblau, nebo jeho předchůdce, byla ještě nějakou dobu (naposledy v 18.století) obývána ovdovělou hraběnkou Götz (roz. Wallise.), po její smrti zůstal hrad neobydlený. Za hraběte Olivera Wallise, byla zbořena, půdorys pevnosti měl být trojúhelný.

Pak byla srovnána se zemí, příkopy zasypány a místa použito jako vinice, posléze chmelnice.

Zámek  Byl postaven pravděpodobně za Wallisů, půdorys ve tvaru L, po požáru bylo  jedno křídlo strženo, do dnešních dnů jsou zachovány klenuté místnosti v přízemí,  vedle zámku stál na východní straně pivovar, dnešní dům č.p. 33, měl být dřívější zahradní domek, k němu patřila zahrada, v ní se ještě nachází zbytky zdí ze skleníku. 

Východně od zámku, proti hřbitovu, byl park. Jednotlivé části zdi jsou ještě zachovány. Přes panský rybník, vedla dřevěná lávka k pivnímu a vinnému sklepu. Pivní sklep ležel pod domem  č.p. 28. – kamenný, 8m dlouhý. 

Vinný sklep pod č.p. 30 – 21m ve skále + ještě 5,5m dlouhý boční sklep. Oba jsou 3m široké a 2m vysoké. Jiná z podzemních chodeb co stojí za zmínku, vedla z Děkovského zámku na Kebrlán, kde stával barák s hlubokými sklepy, tudy se vylezlo o jedno patro výš a pokračovalo se až do Kolešovic, kde na návsi jsou několika patrové sklepy a tudy se dalo vylézt ven.

Tady se dá předpokládat, že chodba byla ražena v době, kdy Děkov vlastnili Wallisové. Chodba je spojená s Hokovskou tvrzí a s tvrzí co stála na kopci za místním děkovským hřbitovem (nejedná se však o tvrz popisovanou jako trojúhelníková, ta stála jinde a nebyla s chodbou spojená), do štoly se dalo dostat v rokli v Děkovské třešňovce. 

 Jedna z chodeb, o které se ví a která před několika lety byla ještě z části průlezná, vedla studnou za kovárnou do rasovny, kde se dalo vylézt v rokli ven, kde byl hlavní vstup, dále kdysi chodba pokračovala do Hořoviček do Kláštera. Jiná odbočka vedla do studně na rasovně, kde se dalo buď sestoupit o pár metrů níže, tak tam vedla chodba do Hokova, nebo povylézt a dostat se do sklepů v rasovně. 

Taky tu byly krátké chodby, co vedly do roklí, zřejmě jako únikové např. chodba pod ovčínem. Jedna z chodeb má vést do Vrbice.

 Kolem roku 1900 místní pytláci místní občané Kajetán a Hekl, zdárně unikali, protože znali moc dobře podzemní chodby, tak s upytlačenou zvěří zmizeli v chodbách. Četníci z Vlkova je marně naháněli ,  při jednom z pronásledování se četníkům podařilo jednoho z nich zastřelit a druhý zmizel neznámo kam. 

Penězokazci Kdysi tu měla být penězokazecká dílna, takzvaná ražebna, kde se razily falešné mince, podle pověstí se toto mělo provádět v místních podzemních chodbách (štolách), aby tomu vrchnost učinila přítrž, nechala vchody do podzemí odstřelit.
Německý zběh Ke konci války se v podzemní chodbě na rasovně, měl údajně skrývat německý voják pocházející z Hokova, jeho jméno je vyryto v chodbě na kameni.
Zvláštní nález Roku 1901 nalezl hospodář Karl Weis na svém poli mnoho kamenných koulí.

Nejmenší měly průměr 10 cm, největší 20cm.

Podle:  zpráva M. Z. Kučera (http://www.jesen.cz), 2009