Děkovská pevnost
|
Postavil
jí Gedeon von Barenblau, nebo jeho předchůdce, byla ještě nějakou
dobu (naposledy v 18.století) obývána ovdovělou hraběnkou Götz
(roz. Wallise.), po její smrti zůstal hrad neobydlený. Za hraběte
Olivera Wallise, byla zbořena, půdorys pevnosti měl být trojúhelný.
Pak
byla srovnána se zemí, příkopy zasypány a místa použito
jako
vinice, posléze chmelnice.
|
Zámek
|
Byl postaven
pravděpodobně za Wallisů, půdorys ve tvaru L, po požáru bylo jedno křídlo strženo, do dnešních dnů jsou zachovány
klenuté místnosti v přízemí, vedle zámku stál na východní straně
pivovar, dnešní dům č.p. 33, měl být dřívější zahradní domek, k němu patřila zahrada, v ní se ještě nachází zbytky zdí ze
skleníku.
Východně od zámku,
proti hřbitovu, byl park. Jednotlivé části zdi jsou ještě zachovány. Přes panský rybník, vedla
dřevěná lávka k pivnímu a vinnému sklepu. Pivní sklep ležel pod domem č.p. 28. – kamenný, 8m dlouhý.
Vinný sklep pod č.p.
30 – 21m ve skále + ještě 5,5m dlouhý boční sklep. Oba jsou 3m široké
a 2m vysoké. Jiná z podzemních chodeb co stojí za zmínku, vedla z Děkovského
zámku na Kebrlán, kde stával barák s hlubokými sklepy, tudy se vylezlo o
jedno patro výš a pokračovalo se až do Kolešovic, kde na návsi jsou několika
patrové sklepy a tudy se dalo vylézt ven.
Tady se dá předpokládat,
že chodba byla ražena v době, kdy Děkov vlastnili Wallisové. Chodba je
spojená s Hokovskou tvrzí a s tvrzí co stála na kopci za místním děkovským
hřbitovem (nejedná se však o tvrz popisovanou jako trojúhelníková, ta stála
jinde a nebyla s chodbou spojená), do štoly se dalo dostat v rokli v Děkovské
třešňovce.
Jedna z
chodeb, o které se ví a která před několika lety byla ještě z části průlezná, vedla studnou za kovárnou do rasovny, kde se dalo
vylézt v rokli ven, kde byl hlavní vstup, dále kdysi chodba pokračovala do Hořoviček do Kláštera. Jiná odbočka vedla do studně na
rasovně, kde se dalo buď sestoupit o pár metrů níže, tak tam vedla chodba
do Hokova, nebo povylézt a dostat se do sklepů v rasovně.
Taky tu byly krátké
chodby, co vedly do roklí, zřejmě jako únikové např. chodba pod ovčínem.
Jedna z chodeb má vést do Vrbice.
Kolem roku
1900 místní pytláci místní občané Kajetán a Hekl, zdárně unikali, protože znali moc dobře podzemní chodby, tak s upytlačenou
zvěří zmizeli v chodbách. Četníci z Vlkova je marně naháněli , při jednom z pronásledování se četníkům podařilo
jednoho z nich zastřelit a druhý zmizel neznámo kam.
|