|
Keltská plastika z Mšeckých Žehrovic
|
Kamenná hlava byla objevena při
kopání písku ve Mšeckých Žehrovicích v poloze ,,na Libeni“ 19.
května 1943 společně s laténskými střepy, zvířecími kostmi a
kusy krajiny. Nález zachránili pánové Slajchrt a Jeřábek z
Mšeckých Žehrovic; místo vyšetřili a do novostrašeckého musea
předměty dopravili pánové Baumann, úředník dolu Anna a jednatel
Archeologického ústavu, a správce novostrašeckého musea Malík.
Novostrašecké museum (předseda ředitel pan Fejfar) ochotně
postoupilo kamennou hlavu Archeologickému ústavu k dalšímu
studiu.
Mužská
hlava, vytesaná patrně z místní křídové opuky, je odražena od
podstavce, který nebyl dosud nalezen. Lom na krku i lomy na
hlavě (byla rozbita na pět kusů; pátý kus s pravým uchem chybí)
nejsou čerstvé, nýbrž starého původu. |
 |
Zachráněná část je 25 cm vysoká.
Představuje muže, který má zcela plochý, široký obličej, s
nepoměrně velikou dolní čelistí, nízkým čelem a značně vysedlýma
očima. Po stránce umělecké celek působí dojmem archaicko-řeckého
umění. Obočí je naznačeno plastickou volutou, rovněž knírek je
vymodelován ve tvaru zesílené voluty, tedy v motivu v keltské
kultuře velmi oblíbeném. Ucho je zachováno jen levé, pravé bylo
odraženo s částí hlavy již v pravěku a nebylo nalezeno. Nad
uchem, stylizovaným ve tvaru listu, je na hlavě vymodelován
místo vlasů věnec. Krk je ozdoben vymodelovaným nákrčním kruhem,
keltský to torques s pečetítkovými konci; je to neklamný znak
kulturní příslušnosti, neboť podobné nákrční kruhy nalézáme v
keltských hrobech. Podobně vymodelované nákrční kruhy mají pak i
keltské plastiky z jiných nálezů v Evropě i keltská božstva na
proslulém tepaném stříbrném kotli z Gundestrupu v Dánsku. Zlomky
keramiky, nalezené s hlavou, lze datovat do III. až II. stol.
př. n.l.; do téže doby náleží poškození hlavy a její uložení do
země. Samotná hlava patří pravděpodobně do V. - II. stol. př. n.
l. |
|
|
|
|
|
|
|
|
Podle : Borkovský,
K.: Keltská plastika z Čech.
|
