OKRES RAKOVNÍK Z POHLEDU ZÁHAD 


Kounovské kamenné řady na Rovině

Záhadné kounovské kamenné řady připomínají skromné miniaturizované carnacké kamenné řady. Nacházejí se asi 1,5 km severovýchodně od obce Kounov na zalesněné náhorní rovině kopce Rovina, v nadmořské výšce 526 metrů. Celou lokalitu poprvé popsal okolo roku 1935 kounovský učitel A. Patejdl. Soustavný výzkum byl započat v roce 1973 členy Kosmického klubu Obvodního kulturního domu Rokycany. 
Lokalita zahrnuje více než 2 500 křemencových kamenů, výšky od asi dvou decimetrů až do téměř jednoho metru, s výjimkou kamenů o výšce 1,5 metru, které dobrovolní mladí průzkumníci z Rokycan nazvali Gibbonem a Pegasem. Kameny jsou uspořádány do 16 rovnoběžných řad severojižního směru, délky 200 až 300 metrů, vzdálených od sebe 16 až 30 metrů. 
Velký počet kamenů časem zmizel, v minulosti až donedávna si lidé jednotlivé kameny rozváželi jako hraniční mezníky, ke kotvení chmelnic, a1e i pro průmyslové zpracování.  Gibbon
Ze zápisů pamětníků se dochovalo, že tu kdysi stály i velké kameny seřazené do kruhu na způsob kromlechů v blízkosti dnešní deváté řady. Pegas
V roce 1986 bylo zjištěno, že téměř všechny kameny jsou na bázi podloženy odštěpky z křemencových kamenů, přičemž v podloží je jen přirozená opuka. To svědčí o tom, že kameny byly postaveny člověkem.   Podloží kounovských řad - opuka

V prostoru řad však nebyly nalezeny žádné archeologické stopy, ba ani žádné nálezy z keltského osídlení z blízkého keltského halštatsko-laténského hradiště vzdáleného odtud jen asi 1200 metrů. Původně považovali místní lidé řady za hříčku přírody. 

Podle jiných názorů jsou řady vymezení políček, které zde nechal podle údajů z kronik před 100 až 150 lety přidělit majitel pozemků na Rovině. Tuto neplodnou půdu nájemcům šlechetně pronajal na dobu padesáti let. Řady jsou tedy ohraničením propůjčením dílců. Příznivci keltských praobyvatel pokládali tento prostor za keltské závodiště při kultovních závodech na koních i vozech. Pro tuto domněnku však chybí jakýkoli keltský nález, který by  to potvrzoval.  Kounovským řadám je přisuzována i funkce astronomická, která snad pomůže vnést trochu více světla do řešení jejich otázky. A tak se dosud nepodařilo zjistit ani pravý původ a stáří těchto řad, ani jejich skutečný účel. 

Foto: KPUFO Rakovník, 2004