Pád ledové koule na Plzeňsku

Poklidný běh života obyvatel obce Hůrky, která leží nedaleko Úněšova na Plzeňsku, narušila v sobotní odpoledne 1. srpna 1998 velmi neobvyklá událost. Doslova z čistého nebe spadl na tamní pole obrovský kus ledu ve tvaru koule, který měřil v průměru přes půl metru. V poli po sobě zanechal mělkou prohlubeň a jeho úlomky se rozletěly až do vzdálenosti padesáti metrů. Několik domorodců, kteří celou událost sledovali, neváhalo. Okamžitě na pole vyrazili, úlomky ledu ze záhadného útvaru posbírali a uschovali ve svých mrazácích jako cenné vzorky pro badatele a novináře. V obci nastalo okamžitě pozdvižení. Nejenže pád ledové koule vyvolal vzrušené diskuse mezi tamními obyvateli, novináři a vědci na sebe nenechali dlouho čekat, a tak se v Hůrkách brzy začali střídat pracovníci nejrůznějších médií a výzkumných ústavů.

Pan Josef Soukup byl tou dobou na zahradě, když uslyšel hukot. Nejprve si myslel, že jde o nějaké letadlo, ale když vzhlédl vzhůru, uviděl asi dvacet metrů nad zemí obrovský předmět, který vzápětí spadl do pole.

"Velmi mě to překvapilo, protože nebe bylo úplně bez mráčku. Ani před tím nebyla žádná bouřka," řekl Josef Soukup. Hukot, který let ledové koule doprovázel, upozornil další očitou svědkyni Emilii Paškovou, že se děje něco neobvyklého. "Zrovna jsem okopávala brambory, když jsem si všimla toho zvuku. Podívala jsem se tedy k obloze a viděla velkou kouli, která se řítila šikmo přímo na mě. Strašně sem se lekla a dostala jsem strach, že to na mě spadne. Až mi brambory leknutím vypadly z ruky. Koule mě ale přeletěla a dopadla na pole, což bylo velké štěstí. Kdyby totiž takový kus ledu dopadl přímo do vesnice, mohlo to někoho zabít," popsala svůj silný zážitek Emilie Pašková.

Protože podle výpovědí očitých svědků byla obloha v době pádu ledové koule zcela bez mráčku, rozvířila se ihned vzrušená diskuse mezi odborníky i laickou veřejností. Nikdo totiž nedokázal určit, zda se jednalo o meteorit, neobvykle velkou kroupu či dokonce o paranormální jev.

RNDr. Petr Jakeš z přírodovědné fakulty UK, který se mimo jiné zabývá právě zkoumáním meteoritů, nechal mezi tím led roztát, aby ze složení vody mohl zjistit, zda obsahuje prvky pozemského či mimozemského původu, případně určit, zda se záhadná ledová koule vytvořila v atmosféře nebo zda pochází z odpadního systému letadla. "Dále budeme analyzovat plyny obsažené v bublinách, abychom určili, zda se jedná o volný kyslík či jen plyny toxické. Pokud by led skutečně byl mimozemského původu, mohli bychom získat cenné informace o atmosférickém složení jiné planety," řekl Petr Jakeš na začátku bádání. V té době tedy existovaly již jen tři teorie o původu ledové koule. Jednou byl mimozemský původ a další dvě "pozemské" předpokládaly buď námrazu z letadla nebo neobvykle velkou kroupu.

RNDr. Petr Jakeš z UK, který již zpočátku tvrdil, že pravděpodobnost mimozemského původu je velmi malá - asi jedna ku tisíci, navíc nenalezl ve zkoumaných vzorcích žádné prvky, které by nasvědčovaly, že led pochází z vesmíru. Zjistil také, že v něm obsažené bubliny vznikly za tlaků, jaké jsou v nižších vrstvách atmosféry. Pravděpodobnost vesmírného původu se tak ještě tisícinásobně zmenšila. Když však v ledu nalezl pevné částice jako sklo, cín, gely hliníku a křemíku, ukazující na organické znečištění a minerály evidentně pocházející ze Země, zbyla již jen námraza z letadla. Avšak i tato teorie námrazy má rovněž své nedostatky. Neodpovídá například výpovědím očitých svědků, kteří tvrdí, že koule padala z oblohy šikmo. "Kdyby led byl námrazou z letadla či horkovzdušného balónu, letěl by volným pádem kolmo k Zemi," řekl Dr. Jakeš. Nad Hůrkami navíc nevede žádný letový koridor, ani není technicky možné, aby se na letadle vytvořila námraza takového tvaru a velikosti.

Shrňme tedy fakta:

Český hydrometeorologický ústav potvrdil, že uvedený den nebyly nad naším územím podmínky pro vytváření ledových krup.

Je technicky i jinak nemožné, aby led pocházel z nějakého typu letadla.

Kus ledu o průměru asi 50 cm dopadal šikmo asi pod úhlem 60 stupňů ze směru jiho-jiho-západ. Podle odhadů svědků pád ledu doprovázel vystříknutím asi 1 hl vody.

Na místě dopadu ledové koule vznikla relativně malá prohlubeň v zemi na travnaté louce o šířce asi 30 až 40 cm, a asi 5 cm hluboké. Materiál z prohlubně nebyl po dopadu vyvržen do okolí.

Složení kroupy neodpovídá dešťové vodě, ale chemicky upravené vodě z vodovodu.

"Známe-li velikost a hmotnost předmětu, gravitační zrychlení i úhel dopadu, ale i vtisk v půdě, který těleso dopadem vytvořilo, dalo by se podle součinitele stlačitelnosti této půdy vypočítat pravděpodobnou výšku, z jaké mohlo spadnout ? Možná by pak meteorologové mohli říci více o procesech v těchto atmosférických výškách," řekl M. Šašek.

Po konzultacích s fyziky a matematiky je však toto nemožné zjistit, neboť dopadová rychlost kroupy (vypočítána na 360 km/h) je konstantní, ať už by led padal od výšky 600 m a výše. Jinak řečeno, i kdyby odněkud z vesmíru přiletěl ledový úlomek rychlostí 15 - 20 km/s, zbrzdil by se v atmosféře a byl dostatečně velký tak, aby i při ohřevu dopadl v té velikosti, jako v Hůrkách, zanechal by otisk stejných rozměrů, jako kdyby padal z výšky 600 m. Ale i přesto by v tomto případě úhel dopadu byl téměř 90 stupňů, ne 60.

Pátrání po původu a vzniku ledové kroupy se tak dostalo do slepé uličky. Přes všechny pokusy o logické a přirozené vysvětlení se nedochází k žádnému výsledku. Vlastně nevíme vůbec nic - kromě toho, že kus ledu spadl a jaké měl složení. Jak je to možné ? Vždyť voda v pevném skupenství padá na Zemi každou zimu a někdy i v létě. To nás opět zavádí k úvahám na téma metodologie vědy - v případech, kdy se mají zkoumat anomální jevy, tj. jevy náhodného charakteru, laboratorně neopakovatelné apod., vznikají neřešitelné problémy. Vyrovnáme se s nimi ?

Marek Jehlička (mluvčí KPU) a kol. aut. KPU

Z časopisu ZAZ, č. 4, roč. 1998, s. 17-19

Případ pádu ledové koule v létě roku 1998 u obce Hůrky na Plzeňsku může mít zcela prozaické vysvětlení. Jaké ?

Ledová koule o průměru půl metru dopadla s velkým hukotem pod šikmým úhlem během horkého dne. Meteorologové vyloučili tvorbu ledových krup nad celou střední Evropou. Když se udělaly rozbory vody, ukázalo se, že její složení se podobá chemicky upravené vodě, jaká je ve vodovodní síti - množství chlóru bylo dokonce o něco vyšší. Vysvětlení, kterým byl případ pro veřejnost uzavřen, bylo, že koule vypadla z letadla (?). Nikdo se už nezabýval tím, kde se v letadle vzala ledová koule, natož zda vůbec v tu dobu nějaké letadlo nad Hůrkami prolétalo. Navíc, aby byl docílen šikmý dopadový úhel, muselo by kouli odhodit v malé výšce a při značné rychlosti. Nic takového se nestalo - žádné letadlo, vrtulník, ani nic jiného nad Hůrkami neletělo - to je bezpečně zjištěno. Kde se koule vzala a odkud - to není dosud vysvětleno.

Jediné "přirozené" vysvětlení je toto - někdo dal do mrazáku igelitový pytel plný vody z vodovodu, poté sestrojil katapult, a vymrštil ledovou kouli na obec Hůrky. Muselo jít o obrovský katapult - podle výpočtů koule padala z větší výšky než 600 m. Pak stroj rozebral, aby si nikdo ničeho nevšiml.

Líbí se vám takové vysvětlení ? Pokud ne, máme před sebou typický anomální jev. Jeho úplné vysvětlení zatím není možné.

V polovině 80. let přišla skupina fyziků Iowské univerzity, vedená L. A. Frankem s hypotézou, která je považována za jednu z nejpozoruhodnějších v historii moderní vědy. Podle jejich názoru je naše planeta nepřetržitě bombardována sněhovými koulemi, které přicházejí z vesmíru. Naše planeta by se tak střetávala ročně asi s 10 milióny sněhových mikrokomet, z nichž každá má průměr nejméně 12 km a obsahuje neméně 100 tun vody. "Teorie sněhu a ledu" byla publikována v řadě vědeckých časopisů a vyvolala řadu odmítavých komentářů. Je faktem, že pokud tato tělesa do naší atmosféry dopadají, musela by být už dávno objevena. Je totiž známo, že i částice o hmotnosti necelého gramu zanechává při průletu atmosférou na noční obloze světelnou stopu. Dr. Frank těmto argumentům oponuje odpovědí, že se ledové minikomety - na rozdíl od meteoritů pozorovaných ve výšce 100 km - rozpadají už ve výšce 3000 km a sluneční paprsky uvolněnou vodu odpaří. A tak než se dostanou do výšky 100 km, rozptýlí se v mraky vodních par o průměru asi 50 km. Právě tam představují pozorované "skvrny", zaznamenané družicemi, které stály na počátku této teorie. Kolem celého případu je stále mnoho nejasného. Roční dopad 10 miliónů minikomet - to je téměř 28.000 těles denně, které by jistě mohly zpozorovat či dokonce ohrozit družice a kosmické lodě. V naší Sluneční soustavě by muselo existovat ohromné množství dosud nezjištěné hmoty, převyšující hmotnost všech planet. A tato skutečnost by si samozřejmě vyžádala důkladnou revizi teorie vzniku našeho planetárního systému.

Podle :

-ert-: Sněhové koule z vesmíru. Náš domov, 28.4.1986, s.4

10. srpna 2006: Opět pád ledu z nebe!

V Rotavě (okr. Sokolov) spadl 10.8.2006 ve 14:45 hod. půl metru velký kus ledu z nebe do zahrádkářské kolonie. Kra přilétla pod úhlem a na jedné ze zahrádek se rozbila o hromadu složených cihel a svým hukotem vyděsila místního pěstitele. Led posbíral a spěchal s ním na radnici. Starosta Jiří Holan sice nejprve uložil nález do mrazáku, ale brzy vzorky vyhodil. Rozbor, který se měl konat dnes a mohl být porovnán s rozborem ledu, spadlým 1.8.1998 u Hůrek, mohl napovědět, odkud se blok zmrzlé vody vlastně vzal. Bohužel ...

Podle :  

Zeman, B.: Na Rotavu spadl kus ledu. Kde se vzal? MFD, 16.08.2006

-bz-: Led zůstane záhadou, starosta jej spláchl. MFD, 21.08.2006 

18. listopadu 2010: Další pád ledu z nebe!

V Ohrazenicích (okr. Třebíč) spadl 19.11.2010 večer asi 20 kilogramový kus ledu na rodinný domek. Prorazil střechu a zastavil se až o sádrokartonovou výplň podkrovní místnosti. Podle meteorologů se nemohlo jednat o projev bouřky nebo přirozený pád ledových částic z oblaků, protože v té době se nad naším územím nevyskytovala oblačnost s tvorbou námrazy a velké kusy ledu by se samovolně v atmosféře neudržely. Na pořad dne se dostalo opět vysvětlení o úlomku námrazy z letadla.

Podle :  

Z nebe spadl ledový balvan a prorazil střechu domu na Třebíčsku. Novinky.CZ 19.11.2010:  http://www.novinky.cz/domaci/217265-byl-to-hrozny-sok-rekl-muz-z-domku-na-ktery-spadl-z-nebe-kus-ledu.html  

Fox : Obrovský kus ledu spadl naštěstí na pole. Plz. deník, 6.8.1998

Fox : Pravděpodobný původ ledové koule objasněn. Plz. deník, 10.8.1998

Fox : Analýzy ledové koule nepřinesly očekávanou odpověď. Plz. deník, 15.8.1998

Jehlička, M.: Skutečný původ ledové koule zůstane asi navždy tajemstvím. Region Plzeňsko, 19.8.1998

Jehlička, M.: Vědci opět zklamali. Region Plzeňsko, 19.8.1998

Jakeš, P.: Ledová kra. Zpráva z průzkumu. Archiv KPUFO

Materiály k případu IC.1998.08.01.ČR.PS - Hůrky (archiv KPU)

Klub psychotroniky a UFO děkuje všem,kdo pomáhal s řešením tohoto případu.