Chotěšov

Klášter Chotěšov byl založen v letech 1202-1210 blahoslaveným Hroznatou, zakladatelem kláštera v Teplé. Obsazen byl ženským řádem premonstrátek z Doksan u Litoměřic. Patronkou, či správkyní prvního kláštera, byla Hroznatova sestra Vojslava. Sám Hroznata zemřel násilnou smrtí roku 1217, sestra Vojslava jej přežila o 10 let a byla pochována ve farním kostele narození Panny Marie (za oltářem se nachází její náhrobek). 

Za husitských válek byl poničen v lednu 1421. Během 15. století, když se klášter znovu vzchopil, koupil mimo jiné i dům v Plzni na náměstí (dnešní Národopisné muzeum).

V klášteře byl  ukryt poklad. Podle pověsti jej zde nechal za třicetileté války zazdít tehdejší opat kláštera. Jedna verze tvrdí, že ho objevil kostelník ve věži dnes zbořeného kostela, podle jiné tady někde odpočívá dodnes. Pravdou je, že za vpádu Mansfelda do Plzně roku 1618 byl chotěšovský probošt i se sestrami zajat a přinucen k vydání klášterního pokladu. Opuštěný klášter byl vydrancován. Jestli vydal opat opravdu vše nebo jen část? 

Klášter byl zrušen  21. března 1782. V lednu 1822 kníže Karel Alexander Thurn-Taxis koupil zámek a v  roce 1878 byla konventní budova pronajata sestrám řádu Navštívení Panny Marie (lidově salesiánkám), vypověděným z Porýní z německého Moselweissu u Koblenze. Ty založily v Chotěšově internátní školu pro dívky. Tato věhlasná škola byla navštěvována dívkami, které se zde vzdělávaly hlavně v cizích jazycích. Činnost tohoto ústavu byla ukončena válečnými událostmi v roce 1939. Za druhé světové války byl v klášteře zřízen ženský starobinec, který dostaly sestry na starost. V jednom z křídel bydlelo kolem 200 německých dívek, pracujících v okolních muničních továrnách. Po roce 1945 došlo k odsunu německého obyvatelstva a tím i k odsunu řádových sester německé národnosti. V konventu zůstalo kolem 30 českých řeholnic a ty nadále provozovaly starobinec. Další pohromu pro klášter znamenal rok 1950, kdy byly sestry násilně vystěhovány do Chlumce u Ústí nad Labem a do celého, stále ještě krásného barokního kláštera, se nastěhovala Československá lidová armáda. Začala devastace kulturních hodnot, kterou si v té chvíli jen málo kdo připouštěl. V roce 1961 zde prodělával svoji službu vlasti i známý písničkář Karel Kryl. Armáda opustila objekt v roce 1973 s přiznáním 10 milionové škody, která nebyla nikdy uhrazena.

Vypráví se o podzemním spojení mezi kladrubským (mužským) a chotěšovským (ženským) klášterem.

Pravděpodobně novověkou moralitou je pověst o jeptišce Gertrudě, která byla za scházení  se s mnichem podle jedněch zazděna, podle druhých za bouřky vyvedena před klášter a zabita bleskem.

Podle zprávy Speleo Klubu Kladno jsou gotická sklepení pod prelaturou velmi rozsáhlá a třípodlažní. Hlavním vchodem se dá sestoupit  rovnou do sklepů. Po asi 15 schodech se portálem vpravo  vstupuje do druhého podzemního patra. Je to soustava několika místností asi 3 - 4 metry vysokých, klenutých, postavených z kamene. V předposlední místnosti vlevo je vidět v podlaze otvor a pod ním klenutí nějaké chodby. Na konci patra v poslední místnosti na pravé straně je na konci probourána zeď.  Z ní se dá pokračovat do další klenuté místnosti. Z ní je průchod do krátké chodbičky a na jejím konci po levé straně je schodiště vedoucí vzhůru do přízemí.

Podle: zpráva M. Zacha Kučera ( http://www.jesen.cz), 2009

Čtěte více: Spolek Klášter Chotěšov