Hradec nad Moravicí – kopec Hanuše & Slepetné


Kopec Hanuše, asi 1 km západně od města, je ve starých textech pojmenován "Januška", což se dá chápat jako "lanicula - branka". Branka je jméno obce, známé výrobou patentních zavíračů dveří "Brano". Ta leží severně od obce na opačném konci vrchu. Při pohledu směrem od Opavy tvoří Hanuše s kopci, ležícími na opačné straně silnice, opravdu jakousi bránu. Pověst o rytířích odkazuje ale i na bránu jiného druhu. Podobná pověst se vyskytuje nejen u našich hor a kopců, Blaníkem počínaje, ale, mimo jiné, se váže k vrchu Tomnahurich (Tom na IťUibreach) nad jezerem Loch Ness. Zde má spát vojsko, vedené Thomasem Rhymerem.

Někteří lidé se o tom přesvědčili na vlastní oči. Tak třeba kterýsi sedlák ze Žimrovic jel na týdenní trh do Opavy. Zde chtěl prodat oves. Vyjel si hezky brzy, ještě za tmy, aby přijel do města včas. Když dojížděl k Hanuši, zastaví ho najednou voják a ptá se ho, co to veze. Když slyšel, že oves, hned na sedláka, aby mu jej prodal, že dostane lépe zaplaceno nežli na trhu. Sedlák byl pochopitelně rád, že si ušetří cestu do Opavy a zpátky. Proto se ochotně vydal s fůrou za vojákem. Ten ho vedl přímo k Hanuši. Zde švihl proutkem do skály a ejhle! V tu chvíli se před nimi otevřela prostorná chodba a udivený sedlák mohl i s potahem pohodlně dovnitř, až se dostal do velikánské síně. Byla to vlastně ohromná koňská stáj, v ní kůň vedle koně a na nich vojáci. Ale divná věc, lidé i zvířata byli jako ztuhlí, ani se nepohnuli – spali.

Nad areálem hradeckého zemědělského družstva je, zhruba v polovině výšky svahu Hanuše, vytesán výklenek, do něhož se pohodlně vejdou jeden až dva sedící lidé. Účel výklenku je nejasný, svah je zde velice prudký a výklenek je špatně přístupný shora i zdola. Na hřebeni jsou staré dělostřelecké šance a základy vojenských objektů z tereziánské doby, mohlo by jít o pozorovatelnu, zaměřenou
na přístupové cesty od Fulneku a Žimrovic, ale stejný, nebo i lepší výhled by poskytla pozorovatelna nahoře na hřebeni kopce, odkud by byla i lepší možnost signalizace. Na protilehlé straně Hradce na vrchu Kalvárie se nachází křížová cesta skládající se ze zděných kapliček z r.1856. Stoupá prudce ke Kalvárii na stejnojmenném kopci. Za křížem na konci stezky najdeme pozůstatky jednu z mnoha šancí - pozůstatků opevnění z dob válek Pruska s Rakouskem na konci 18.
století.

Na Mariánských loukách, nedaleko Rudolfova můstku, což je zhruba kilometr vzdušnou čarou od skály s rytíři, vznikl moderní megalitický objekt "Studená výzva" sochaře Petra Charouska, který je součástí stálé výstavy výtvarných děl v přírodě. Ve zdejším kopci Slepetné se nachází ranně středověký důlní okrsek. V tomto prastarém důlním poli bylo podle historických faktů vyhloubeno údělnými knížaty z rodu Přemyslovců několik šachtic.

Při průzkumu na jaře v roce 2007 byl na Slepetné, ve svahu pod starými těžebními jámami, objeven malý otvor, umožňující volný vstup do podzemí. Také přímá svahová úžlabina, vedoucí od objevené díry k nedalekému odvalu, něco naznačovala. V historické zprávě z roku 1772 českého báňského odborníka, důlního rady Antonína Lembergera, byly výskyty starých jam a štol v blízkosti vrchu Slepetné zmiňovány. „Díra do země“ slibovala objevení starého důlního díla!  Byla zde následně objevena mimořádná báňská technická památka – horizontálně ručně ražená štola délky 30 m.

Štola byla při nálezu částečně zatopená a měla pravděpodobně z podsednutí odvodnit staré stříbrné dobývky vyhloubené v 10. a 11. století. Podle historických pramenů získaných z Matice slezské v Hradci nad Moravicí ji nechal razit v roce 1529 nejvyšší horní hejtman Českého království Kryštof z Gendorfu. Štola však nebyla, z důvodů nám neznámých, dokončena. Zjištěná štola Kajlovec, jak zní její současný název, a 5 starých jam na vrchu Slepetné jsou opuštěná důlní díla.

Stav štoly Kajlovec a jámy Slepetné 4 v době průzkumu: Štola a jáma jsou situovány v katastrálním území Hradec nad Moravicí na kopci Slepetné. SDD se nacházejí vlevo, asi 600 m od silniční komunikace č. 57, směrem z Opavy na Fulnek. Vstup do štoly je v zarostlém svažitém terénu s proláklinou, ve které je situován vstupní otvor do štoly.

Štola má charakter podzemní chodby ražené v kameni o šířce cca 0,9 až 2 m a délce cca 30 m. Výška štoly je cca 2,5 – 3 m, přičemž dno je v převážné délce štoly až do výšky 0,5 až 0,6 m zatopeno vodou. Voda se do štoly dostala srážkovou činností a nemá možnost odtékat. Staré důlní dílo štola Kajlovec zřejmě nebylo v minulosti po ukončení těžby likvidováno. Došlo pouze k sesutí ústí. Jáma Slepetné 4 je již zlikvidovaná jáma, která se na povrchu projevuje propadem o průměru cca 8 m a hloubce cca 4 m. Obě díla sloužila ve své době k těžbě polymetalických rud (Pb — Ag). 

U štoly Kajlovec byla odbagrována zemina ze zasuceného přístupu ke štole a z jejího zabořeného ústí. Strojovou úpravou vznikl přírodní štolový portál a berma s rovnou vstupní niveletou, včetně vysvahovaného předštolního terénu, který byl snížen asi o 1,2 m.

Odkryté ústí štoly bylo zajištěno kovovou mříží o rozměru 1,0 x 1,1 m s uzamykatelným průlezovým otvorem 0,6 x 0,8 m. Štola byla odvodněna kanalizačním potrubím. Na jámě Slepetné 4 bylo po obvodu nestabilizované propadliny postaveno laťové dřevěné oplocení umístěné na kovových sloupcích. U jámy Slepetné 4 a u zaústění štoly Kajlovec byly umístěny informační tabule se stříškami. Objevenou štolu Kajlovec, charakteru vznikající středověké dědičné štoly, lze bez jakýchkoliv pochyb označit za Hradecké báňské unikum.

Historie těžby stříbronosných rud ve Vítkovské vrchovině si jistě zaslouží další terénní průzkum nadějných oblastí v blízkosti Hradce nad Moravicí. Pozornost pracovníků odboru bezpečnosti hornické krajiny se nyní upírá přes moravické údolí ke kopci Hanuše naproti vrchu Slepetné, kde mají být další staré jámy, o kterých se A. Lemberger v 18. st. zmiňoval.

Podle: Heinrich, M.: Zpráva z průzkumu, KPUFO OP, 2003 a zpráva M. Zacha Kučera (http://www.jesen.cz), 2009


Klub psychotroniky a UFO Opava (c) 2009
E-mail