Vítejte !

Psychotronika

Anomální jevy

UFO

Mimozemšťané

Historie

Mýty a legendy

Svědectví

Duchovní život

Kontakty

Badatelé

Historie ...   
Nová Hradečná  ... nejvyšší hora Úsovské vrchoviny.

Zajímavosti a pověsti

  Zalesněný hřbet vypínající se nad Libinou s vrcholem zakončeným mohutnou skálou.V je lese mnoho roztroušených balvanů a bloků bílé, velmi pevné horniny - balvany kvarcitu.(stáří asi 380 mil. let ).

Pro znalce kamenů nabízí vrcholové skalisko ještě další zajímavost. Skála, původně slepenec (tedy zpevněný štěrk), obsahuje původní křemenné valounky a oblázky. Horotvorný tlak v dávných dobách však zničil jejich původní tvar a vyválcoval je do podoby protáhlých širokých nudliček. Málokde u nás je něco podobného k vidění.

Na jihozápad je řada skalek kolem Kočičí skály (557 m n, m.), na sever několik skal, zvaných Tři kameny (558 metrů n. m.). Tři kameny jsou z geomorfologického hlediska ještě zajímavější než samotné Bradlo. Najdeme zde i skalní kovadlinu a menší skalku, připomínající kamenný stůl. Maximální výška skal činí 12 m. Geologicko-mineralogickou zajímavostí jsou drobné ledvinité agregáty hnědého goethitu na stěnách některých trhlin, viditelné místy i na povrchu skal. Tato křemenné horniny díky své tvrdosti a odolnosti podléhá méně zvětrávání a odnosu než okolní horniny, a proto hřbet Bradla vyčnívá nad své okolí jako tak zvaný tvrdoš neboli suk. Na něm je ještě několik skalních útvarů. Největší z nich je vlastni Bradlo, 23 m vysoká skalní hradba. Vystup na vrchol je již od konce minulého století upraven a zabezpečen a od té doby je Bradlo významným kruhovým rozhledovým bodem. Je odtud kruhový rozhled, i když v současné době na několika místech poněkud narušen vzrostlými stromy. Je vidět Hrubý Jeseník, Kralický Sněžník, celý Hornomoravský úval a za zvlášť jasného počasí i Hostýn.

Slouží k astronomicko-geodetickym měřením, je trigonometrickým bodem I. řádu. Dlouhou historii má využívání tohoto památného místa k hromadným akcím, společným výletům, slavnostem a manifestacím zejména národnostního charakteru. Pod Bradlem totiž před rokem 1945 probíhala dělící čára mezi německým a českým etnikem a vrchol sloužil oběma skupinám k uvolňování národnostních vášní. Němci zde pořádali slavnosti o první květnové neděli a o slunovratu. Protože však Bradlo leželo blízko národnostní hranice (Horní Libina, Obědné, Nedvězí, Kamenná byly německé, Veleboř a Lipinka české obce), pořádali zde národní slavnosti také Češi. První taková slavnost za účasti tisíců lidí a několika pěveckých sborů se konala 20, června 1897. V nacionálně vyostřené době druhé poloviny třicátých let se na Bradle pořádaly české slavností hraničářů. Němečtí nacionální fanatici zde zase v té době zažehovali velké hákové kříže napuštěné hořlavinou. Poslední česká manifestace se na Bradle konala v roce 1948.

Pověsti

  Česká pověst říká, že v Lipince žil kdysi lakomý sedlák Kapsa, který upsal duši ďáblu, aby zbohatnul. Ve smlouvě si však vymínil, že až si pro něj ďábel jednou přijde, musí napřed vykonat práci, kterou mu uloží. Když přišel jeho čas, uložil mu, že musí poblíž Lipinky postavit přes noc z kamene 20 m vysoký hrad, a to dřív, než zakokrhá kohout. Ďábel s početnou družinu čertů pak stavební materiál na místo, kde je dnes na Bradle skála. Když už byl hrad téměř hotov, zakokrhal kohout a všichni čerti pustili balvany, které zrovna nesli, na zem a zmizeli v pekle. Tak pověst vysvětluje jednak tvar a velikost skály na Bradle, jednak množství kamenů, bloků a skalek na celém Bradelském hřbetu.

Bradlo prý je také pozůstatkem schodů, které začal stavět ďábel s úmyslem dobýt příbytek nebeského otce, Pána Boha. Bůh však byl na stráži a blesky rozmetal ďáblovo dílo. Kameny v bradelském lese, obrostlé mechem, kapradím a jinými rostlinami, spolu se skálou uprostřed, připomínají dávný spor nebeských a pekelných mocností.

Na severní straně je pod nakupenými balvany vidět puklina ve skále, která se ztrácí uvnitř skaliska. Odedávna si lid vypravoval, že tudy lze vniknout do prostranných komnat zříceného hradu, jež jsou prý naplněny pohádkovými poklady. Puklina je ale těsná a není možné se tudy protáhnout. Říká se, že se přesně o půlnoci v den sv. Filipa a Jakuba skály na hodinu rozestupují a umožňují projít dovnitř. Kdysi tam šla jedna chudá žena z blízké Veleboře. Manžel jí před časem zemřel a nouze a bída ji dohnaly téměř k zoufalství. Právě od hradčanského kostelíka zazněla hodina dvanáctá. Tu prý země zaduněla tak strašným praskotem, že dítě křečovitě objalo matku kolem krku a počalo zděšeně plakat. Žena je ale od sebe odtrhla a jako beze smyslů se hnala do podzemí průchodem, který se tu znenadání před ní otvíral. Dlouho bloudila temnými chodbami; ale hledané poklady nikde nebylo vidět. Celá zklamaná a zkormoucená se konečně vracela. U východu se ohlížela po svém jedináčkovi. Dítě tu nebylo. Matku pojal nevýslovný strach: běhala po lese, volala, lomila rukama, ale nadarmo. Tu připadlo jí na mysl, zda dítě za ní nevběhlo do skalního bludiště; jako šílená se tedy hnala nazpět ku Bradlu. Skály se již mezitím opět zavřely. Pod balvany viděla jen nepatrnou skulinu, z níž se ozýval úpěnlivý hlas dítěte. Po několika dnech našli dřevaři matku pod Bradlem bez života. Od té doby se skála více neotvírá. O první májové noci je prý možné ve skále zaslechnout tklivý dětský pláč.

Jiná obdoba pověsti vypráví, že žena, která toužila po bohatství, vzala s sebou do skály své dítě. Vběhla do sálu s pokladem, dítěti dala na hraní zlatý prsten a sobě nabrala tolik zlata, stříbra a drahokamů, že se stěží dopotácela ven. Na dítě zapomněla. Když se o chvíli později chtěla pokladem pokochat, uviděla jen listí a jehličí. V tom okamžiku z touhy po bohatství procitla a vzpomněla si na dítě. Utíkala zpět, ale skálu již našla uzavřenou. Ve smutku a v hlubokém žalu čekala matka na další Květnou neděli, až se skála znovu otevře. Když se jí opět po roce podařilo proniknout do jeskyně, uchopila své dítě, které jí bylo nade vše a spěchala ven. Po pokladu více již netoužila…

Obr. Vrchol Bradna * kůlna pod vrcholem * skály na Bradle
 

Podle : (František Poštulka: Pověsti ze severní Moravy 1897), In: zpráva M. Kučera (http://www.jesen.cz), 2008

 
 
(c) Klub psychotroniky a UFO Olomouc, 2008