Křinec (kopec Chotuc)

V roce 1981 jsme se setkali s Romem, který měl u sebe dýku a boxer, se symboly německé 3. říše. Velice se s nimi vychloubal.  

My jsme samozřejmě chtěli vědět, kde je získal. Po dlouhém přemlouvání nám to sdělil.

Vyprávěl nám o podzemní chodbě na kopci zvaném Chotuc u obce Křinec. Moc jsme mu nevěřili. 

Popisoval chodbu o velikosti, ve které by mohly jezdit kočáry, které kdysi tahaly koně, o bednách s různou municí z 2. světové války. 

Ale kde hledat vstup do těchto prostor? 

Dále nám řekl, kde hledat. Kopec protínala polní cesta, vpravo porost stromu, vlevo holá stráň, která se nacházela nad opukovým lomem. 

Říkalo se, že tento lom slouží jako střelnice pro tehdejší SNB-VB. A právě nad tímto lomem u cesty na třech stromech jsou natlučeny 3 hřebíky. Od toho prostředního stromu 20 kroků směrem k lomu by měl být vchod do chodby. V té době nám bylo asi 14-15 roků a bydleli jsme pár kilometrů od tohoto vrchu. 

Jedné podzimní soboty jsme se vybavili polními lopatkami, kusem lana, sekyrkou, nadšením, a vyrazili jsme. Kola jsme ukryli na opuštěném židovském hřbitově na úpatí vrchu. Po polní cestě směrem od Křince jsme stoupali nahoru. Moc jsme nevěřili jeho slovům, ale co kdyby? 

Přišli jsme k místu, které nám bylo popsáno. Po chvíli jsme opravdu našli 3 stromy označené hřebíky. Odměřili jsme 20 kroků k lomu a začali hrabat. Asi tak 20 cm pod povrchem jinak neporušeného povrchu jsme narazili na dosti silnou fólii. Tu jsme roztrhli. Pod ní se nacházely betonové překlady 1m / 20 cm. 

Asi 3 jsme odstranili a uviděli jsme schody, které končily u kovových dveří. Ty byly zamčeny visacím zámkem, jenž tam byl nedávno pověšen. Ten jsme urazili a dveře otevřeli. Za nimi se objevily ty samé a opět opatřeny zámkem. Postupovali jsme stejně. Za druhými dveřmi byla malá místnost, ve které byla bedna s německými nápisy a naplněná uhlím. V rohu této místnosti byl trychtýř z kovu, který byl zabetonován do země. Vypadalo to jako nějaké odvětrávání. Asi ano, z tohoto trychtýře šel zatuchlý zápach. Vpravo místnosti byly zase malé dveře tentokrát bez zámku. Ty jsme otevřeli a opět dveře. Po jejich otevření jsme vešli do místnosti, která byla mnohem větší. Uprostřed byla tyč, která zřejmě podpírala strop z betonových desek. Na protější stěně místnosti byly dvě veliké, jakoby petlice z kovu. Byly přišroubovány velkými maticemi ke stěně. Sekyrou jsme je odstranili a petlice sundaly. Za nimi byly opět betonové překlady, na které jsme narazili na začátku. 

Po jejich vylomení jsme narazili na písek. Byli jsme zklamáni. Ale písek? Kde by se tu vzal? Na kopci, který je celý z opuky? Tak jsme začali písek vyhazovat do rohu místnosti. Nacházel se jako směrem do nitra kopce. 

V tom se venku ozvalo: "Je tam někdo? A co tady děláte?" Krve by se v nás nedořezal!!! Malou štěrbinou jsme viděli pouze boty. Pomalu jsme vylezli a byl to lesník. Ten nás vyhnal domů. 

Nám to však nedalo a za pár dní jsme se tam vydali znovu. Místo bylo upraveno, jako bychom tam nikdo nikdy nehrabal. Nevím, co si mám o tom myslet. Dodnes nevím, co jsme tam vlastně našli. 

Z dopisu V.L., 25.3.2006, archiv KPUFO

Nevíte něco bližšího o těchto místech ? Napište nám !