Hrad postavený Supem z Fulštejna na přelomu 15. a 16. století. Následovaly pozdější přestavby na zámek v renesanční a barokní podobě.

V sedmdesátých letech 19. století, za barona Karla Sedlnického, vedla dům hospodyně Běta, nevlídná a obávaná. Byla nalezena v baronově pokoji zastřelena, ve své ruce držela nůž. Po její smrti začalo na zámku strašit. Zedník, líčící místnost, ve které byly stopy od krve na stěnách, užasl, když zalíčené skvrny opětovně opakovaně vystupovaly ze zdiva. Za večerů se potom procházela Běta v bílých šatech se světlem v ruce po zámeckém dvoře. Za bílého dne bývala spatřována v zahradě, v její nejhořejší části, blízko vchodu, kde stávaly tři besídky; bylo to dříve její oblíbené místo. Navíc měla v ruce nůž. Proto se lidé báli vejít do zahrady. Zahradník, který pěstoval zeleninu pro obchod, chtěl-li si udržet zákazníky, musel proto nosit zeleninu ven. Po čase strašení ustalo.