|
Díky letecké archeologii objevili vědci z Archeologického ústavu v
Praze na terénní plošině pod Řípem pozůstatky osídlení staré asi 3000
let. Jedná se (zatím) o desítky zásobních nebo odpadních jam, několik
hrobových komor a několik hrobek obehnaných pravidelnými čtvercovými
mohylami o straně asi 25 metrů. Není jasné, jaký přesně tvar měly tyto
čtvercové mohyly, zřejmě byly (logicky) navršeny do nějaké výše.
Jsou-li jejich základy čtvercové, musel vzniknout nějaký druh jehlanu
– čili pyramida.
Samozřejmě „pyramidy pod Řípem“ nemusely nutně vypadat jako ty
egyptské (a další, již známé pyramidy), mohly mít méně pravidelné a
uhlazené stěny, nemusely být zakončeny špičkou, mohly být víceméně
ploché. Není jisté, zda se archeologům podaří vůbec zjistit, jaký tvar
vlastně měly. Otázkou zůstává i jejich případná orientace vůči
světovým stranám či jiným směrům, případně jejich souvislost s jinými,
již známými objekty (např. menhiry).
Archeologové se pochopitelně vyjadřují velmi opatrně, nemluví o
pyramidách, ale o „čtvercových mohylách“ a archeolog Martin Gojda, který se letecké archeologii věnuje již 15 let, obecně
konstatuje:
„Zdá se, že zde bylo civilizační a kultovní centrum
našich předků.“
Kteří předci to byli, jaká kultura atd. zůstává
zatím nejasné. M. Gojda vidí hlavní význam tohoto objevu v tom, že
toto sídliště vzniklo „proti původním představám poměrně daleko od
toků řek, kde se většinou lidé v té době usazovali.“
Můžeme jen konstatovat, že toto období, cca 1000 př. n. l., spadá do
střední až mladší doby bronzové a že v té doby se na našem území
vyskytovala kultura mohylová (možná předvoj Keltů, 1500-1000 př. n.
l.) kultura lidu popelnicových polí z Podunají a Lužice (1200-700 př.
n. l.) a kultura knovízká (1300-700 př.n.l.), která se podílela např. stavbě
čtvercového (kultovního ?) objektu u Makotřas.
|
