Město Kutná Hora je prý postaveno podle esoterních zákonitostí. To lze poznat i dnes. Osu města totiž tvoří tři kostely - sv. Barbora, sv. Jakub a kostel Nanebevzetí Panny Marie. Od kostela sv. Jakuba ke kapli Božího těla, která stojí před kostelem sv. Barbory, je to přesně 420 metrů, stejná vzdálenost je i mezi sv. Jakubem a kostelem Panny Marie.

Také svátky tří světců, kteří jsou patrony těchto kostelů, dělí rok na tři stejné úseky cca po 120 dnech. Sv. Barbora (4. 12.) - Stětí sv. Jakuba (24. 3.) - Nanebevzetí Panny Marie (14. 8.).

Na pozemský odraz vesmírných zákonitostí navazuje i soustava podzemních chodeb a štol.

 Kutná Hora je tedy modelem tří světů. Na soustavu tří sakrálních staveb navazovaly i tři stavby světské, které patří k významným dominantám města: Vlašský dvůr, Hrádek a dům Sankturinovský. Všechny tři stavby měly kapli a věžičku. Patřily tedy k nepřehlédnutelným stavbám. Dr. Jan Kruml, který přednáší na technice ve Vídni, se zabýval urbanistickými souvislostmi mezi kutnohorským mikrokosmem a makrokosmem, a zjistil, že toto členění mělo kromě jiného sloužit ke snazší orientaci v bludišti středověkých uliček. Pokud člověk tyto souvislosti znal, nepotřeboval žádnou mapu. Píše o tom ve své knize „O obrazu města na příkladu Kutné Hory“, která vyšla v roce 1991 česky i německy v jednom výtisku ve Vídni.

Linie čtyř kostelů, směřující k západu Slunce při zimním slunovratu protíná neolitickou osadu u Bylan, kaple se studánkami v Roztěži a Sudějově a rovněž místo nálezu agrosymbolů u Nepoměřic.