Klub 2000 * KPU Kutná Hora

Dne 2. ledna 2007 uveřejnil Kutnohorský deník článek o záhadách pod názvem *Je kámen na Vyšehradě z horního města?* Není pochyb o tom, že starobylá a významná města, jako je právě Kutná Hora a její okolí, skrývají mnohá tajemství, záhady a podivuhodnosti. V historických i současných pramenech jich můžeme najít celou řadu. Od zvláštní geometrie, podle které jsou postaveny významné církevní stavby ve městě, přes pozoruhodný středověký záznam o pozorování UFO nad údolím Vrchlice, až třeba po rok 1993, kdy se na Kutnohorsku objevil první obrazec v obilí v ČR. Bohužel v článku pana Pavla Pávka se žádná z těchto zajímavostí neobjevuje, za to je ovšem čtenář zavalen snůškou ničím nepodložených informací o „záhadách“, které neexistují nikde jinde než právě v onom článku.
Vezměme to ale popořadě. Autor nastiňuje domněnku, že kámen v Praze na Vyšehradě může pocházet z Kutné Hory. Nu proč by nemohl na to samozřejmě není nic špatného a rozhodně nechci nijak zpochybňovat, že se může jednat o něco záhadného. Hned další údaj už je ale čistá dezinformace. Kámen na Vyšehradě je rula, což prý je stejný materiál jako smírčí kříž na Kaňku. Jenže ten je z pískovce a nikoli z ruly! Dále se můžeme dočíst o dalších kamenech, dokonce o celé řadě, spojující pravěkou svatyni v Libenicích s Kutnou Horou. Není ovšem jasné, které další kameny má autor na mysli, když celá oblast Kaňku se po staletích těžby skládá výhradně z výkopů a důlních navážek a žádný kámen se zcela jistě nenachází tam, kde by ho eventuálně usadili Keltové.
Rovněž pozoruhodné je vyjádření psychotronika pana Havelky o kamenech ve Zvánovicích, které prý „evidentně“ pocházejí z Kutné Hory. K čemu kameny ve Zvánovicích sloužily se dnes opravdu můžeme spíše jen domnívat. Ovšem co je skutečně naprosto evidentní, je fakt že jsou to kameny místní, leží totiž přímo v lomu, kde byly těženy a rozhodně tedy nepocházejí z Kutné Hory! Vrcholem všeho je ale tvrzení, že právě smírčí kříž na Kaňku nelze vyfotit! Nad tím už opravdu zůstává rozum stát. Myslím, že mnoho Kutnohoráků má ve svém albu nějakou tu fotografii z výletu na Kaňk, kde bez problémů pořídili rodinný snímek právě u tohoto kříže. Jedná se snad o předčasný aprílový žert?
Různé zvláštní jevy a speciálně pak tajemné kameny jsou mým koníčkem už přes 20 let a jako rodák samozřejmě věnuji svůj zájem také Kutné Hoře. Bohužel právě takovéto články, plné chyb a nesmyslů, záhadám i badatelům spíše škodí. Pevně doufám, že toto nebylo cílem autora článku, a že se jedná jen o romantickou snahu vytvořit a popsat nějakou tu zvláštnost ze svého oblíbeného města. Tomáš Petráň (Klub psychotroniky a UFO – Kutná Hora) Obr. 1,2,3 „Nevyfotitelný“ kámen na Kaňku Obr. 4 Podobný kámen na Kuklíku

Kutná Hora - Město bylo mimo báňské činnosti prakticky vždy považována za místo plné záhad, tajemství, okultních věd, za město, kde působila i spousta alchymistů. Některé záhady jsou z říše pohádek, jiné však naprosto konkrétní a hmatatelné. Pravdu patrně nikdy nezjistíme, ale nechávají nám prostor pro působení fantazie. Kutnohorské geologické podloží obsahuje mnoho druhů hornin, nás však nejvíce zajímá okatá ortorula. Je z ní vytesána stéla stojící na pražském Vyšehradě jen malý kousek od rotundy sv. Martina. Monolit je přes metr vysoký a odborníci jeho váhu odhadují na 330 kilogramů. Kámen, ze kterého byl neznámo kdy, velice hrubě vytesán, se vyskytuje nejblíže v Kutné Hoře a jeho složení je až podezřele podobné smírčímu kříži na Kaňku a několika jiným památkám v regionu. Doba, kdy vznikl kříž na Kaňku není známá, stejně tak jako jeho účel a smysl. Biotronici ale prokázali to, že vyzařuje jakousi neidentifikovatelnou a zcela neznámou energii. Ne však stále. Jednou jde o zcela obyčejný kus kamene, ale za zatím nezjištěných okolností citlivé jedince oblévá jakoby teplem a není možné ho vyfotografovat. Políčko na filmu je po vyvolání černé. Ale pouze to kde měl být smírčí kříž zachycen.

Další z Kutnohorských smírčích křížů najdeme na hřbitově u kostnice, ale ten nic podobného nedělá. Ze stejné ortoruly je i takzvaná Libenická stéla, dnes umístěná na nádvoří Archeologického ústavu AV ČR. Byla původně odkryta na zbytcích svatyně z laténského období v Libenicích na Kutnohorsku. Tam kameny vytvářely dlouhou řadu, končící až v Kutné Hoře. Odborníci jsou přesvědčeni, že řada vznikla za keltského osídlení, ale již se nemohou shodnut v jejím účelu. Kalendář, astronomická pomůcka, rituální stavba, zbytek po návštěvě mimozemšťanů? V každém případě se kámen tomu z Vyšehradu podobá jak složením, tak i hrubým opracováním povrchu. Jak se ale materiál, případně již hotový monolit dostal do Prahy ze šedesátikilometrové vzdálenosti? A proč, když se v areálu najde řada dalších krmených památek téměř stejně starých a stejně záhadných? Ale z materiálu vyskytujícího se mnohem blíže hlavnímu městu. Uvažovat o dopravě přes řeky je zbytečné a tak nezbývá, než klasická pozemní cesta a to nebyla u třímetrákového kolosu nijak jednoduchá záležitost. Padly i názory o keltském původu.

V okolí Libenic sice Keltové sídlili, ale na Vyšehradě není dodnes jejich osídlení dokázané. V okolí chrámu Petra a Pavla jsou ještě další kamenné památky přičítané Keltům, ale ty byly na dnešní místo přestěhovány dlouho po svém vzniku. Kutnohorsko je doslova plné tajemných míst, kde se setkáte se stopami záhadných energií, tvrdí psychotronik Zdeněk Havelka z Prahy. Přičítám to anomáliím v podzemí a trochu i velkým množstvím přítomných žil kovových nerostů. Ty dokáží někdy způsobovat docela zajímavé věci. Trochu divné je, že energii vyzařující kameny tuto svou schopnost často neztrácely ani při přemístění. Ale neobsahují jí tolik jako v původní lokalitě. Pokoušel jsem se toto své tvrzení potvrdit na případě takzvaných mlecích kamenů ve Zvánovicích, které z Kutnohorska evidentně pocházejí. Nějaká energie tam je prokazatelná, ale ve strašně malém množství. Na Kutnohorsku není podobných záhad příliš, ale zajímavé je, že se jejich systematickému výzkumu mnoho lidí nevěnuje. Tajemné kameny se objevují hlavně v lokalitách, kde je prokázáno keltské osídlení, z pozdějších dob se nezachovalo prakticky nic. Kolik menhirů a jiných magických objektů v regionu stávalo původně, se již nepodaří spolehlivě zjistit. Velké množství jich bylo použito při stavbách venkovských domků, případně překážely novým cestám nebo při vzniku nových polí.