Alchymisté v Kutné Hoře
Na zadní straně Sankturinovského
domu, ve věži, se zřejmě nacházela alchymická laboratoř.
Tradovalo se, že snad měla patřit synu krále dvojího lidu, Hynkovi
z Poděbrad, který se podle všeho o alchymii živě zajímal.
Zda v laboratoři pracoval Hynek z Poděbrad, se
historicky prokázat nepodařilo. O tom, že vlastníkem
alchymista byl, vypovídá nádherná výzdoba stropu. Osmicípý
květ tvoří základ ornamentu, z něhož vybíhá čtyřiadvacet
paprsků. Tolik má den hodin, tolik sedí starců kolem Kristova
trůnu. Erb majitele domu, uprostřed tohoto mystického schématu,
snad vypovídá o přání majitele domu, být povýšen nejen v
tomto pomíjivém světě, ale dosáhnout duchovního šlechtictví
na věčnosti. Alchymisté se řídili heslem ora et labora
(z lat. modli se a pracuj). Víra a modlitba byly nedílnou
součástí jejich práce. Duchovní rozměr byl propojen s tím
fyzickým. Místnost z bohatou výzdobou tedy s největší pravděpodobností
byla právě oratoří, neboli modlitebnou, místností určenou
k rozjímání nejen nad alchymickým dílem, ale i nad sebou samým.
Laboratoř se nacházela přesně pod touto oratoří, jak dosvědčuje
odtokový žlábek na kapaliny. Právě v těchto prostorách by
mělo být zřízeno alchymistické muzeum.
Hynek z Poděbrad nebyl jediným alchymistou, jehož osud
je spojen s Kutnou Horou. Další zajímavou osobností je
kutnohorský rodák, syn Doroty Dačické z Heslova, Daniel
Stolcius (1597-1644). Při svém akademickém putování navštěvoval
ty nejváženější muže své doby a vskutku zasvěcence. Za všechny
jmenujme rosekruciána a alchymistu Fludda či Cornelia
Drebbela (1572-1633). Drebbel není pozoruhodný jen
svými alchymistickými aktivitami. Jako první uvažoval o látce,
která podporuje hoření a život a jež je obsažena ve vzduchu.
Pokoušel se tedy dávno před objevem chemických prvků
definovat kyslík. Je také autorem první ponorky. Existují
spekulace, že právě posádka této ponorky měla být zásobována
čistým kyslíkem. Je zřejmé, že alchymie jako taková není
rozhodně záležitostí romantiků a snílků, ale že byla na
prahu mnoha významných objevů. Jak jinak si vysvětlit, že
devadesát procent pozůstalosti významného mechanistického
fyzika Isaaca Newtona, sestávalo z alchymických rukopisů? V
tom případě by fyzikální zájmy tohoto slavného Angličana
byly pouhým střípkem z rozsáhlých aktivit.
Felix Achille de la Cámara - fašistický esoterik
Ani v dobách pozdějších nepřestal
magický genius loci přitahovat nepokojné duchy a adepty
okultních nauk. K těm nejvýraznějším patřil Felix
Achille de la Cámara. Pokračovatel starobylého šlechtického
rodu se narodil roku 1897 v Kutné Hoře. Během studií na gymnáziu
se po vypuknutí první světové války jako sedmnáctiletý přihlásil
do řad rakousko-uherské armády. Byl vyznamenán německým Železným
křížem, třemi rakouskými řády a medailí za statečnost.
Po skončení války odmítl demobilizovat a organizoval jednotku
k boji proti Maďarské republice rad. Jeho bytostný odpor k bolševismu
vysvětluje i podporu Frankova fašistickému režimu ve Španělsku
i Cámarův vstup do Národní obce fašistické v
dubnu 1926. V období Protektorátu Čechy a Morava se
stal říšským státním občanem a členem SA. Dochovala se svědectví,
že ačkoli byl přesvědčeným fašistou, nikdy nikoho neudal.
Mnohdy dokonce varoval před hrozící perzekucí.
8. května 1945, v době Pražského povstání, byl
gardisty, kteří se báli, že je ozbrojen a že se bude bránit,
vylákán na chodbu a zatčen. Poté ho odvlekli kamsi na Kampu a
zaživa upálili. Tím jeho životní pouť končí. O jeho
hermetických snahách máme pouze sporé zprávy. PhDr. Milan
Nakonečný ve svém „Novodobém českém hermetismu“
uvádí, že se spolu s Arvédem Smíchovským a carským
kapitánem Muchinem účastnil magických operací ve
sklepení domu u Zlaté lodi na Klárově. Jeho dědeček
se prý stýkal se samotným Cagliostrem, o němž Cámara
napsal knihu (1922). Cámara hájil tezi, že pravý Cagliostro
byl skutečným Velkým Koptou a zakladatelem egyptského
esoterického svobodného zednářství. Velmi ostře rozlišoval
mezi politicky a esoterně orientovaným svobodným zednářstvím.
Bohužel nikdy nenapsal k tomuto tématu obsáhlejší spis.