Alchymisté v Kutné Hoře 

Na zadní straně Sankturinovského domu, ve věži, se zřejmě nacházela alchymická laboratoř. Tradovalo se, že snad měla patřit synu krále dvojího lidu, Hynkovi z Poděbrad, který se podle všeho o alchymii živě zajímal. Zda v laboratoři pracoval Hynek z Poděbrad, se historicky prokázat nepodařilo. O tom, že vlastníkem alchymista byl, vypovídá nádherná výzdoba stropu. Osmicípý květ tvoří základ ornamentu, z něhož vybíhá čtyřiadvacet paprsků. Tolik má den hodin, tolik sedí starců kolem Kristova trůnu. Erb majitele domu, uprostřed tohoto mystického schématu, snad vypovídá o přání majitele domu, být povýšen nejen v tomto pomíjivém světě, ale dosáhnout duchovního šlechtictví na věčnosti. Alchymisté se řídili heslem ora et labora (z lat. modli se a pracuj). Víra a modlitba byly nedílnou součástí jejich práce. Duchovní rozměr byl propojen s tím fyzickým. Místnost z bohatou výzdobou tedy s největší pravděpodobností byla právě oratoří, neboli modlitebnou, místností určenou k rozjímání nejen nad alchymickým dílem, ale i nad sebou samým. Laboratoř se nacházela přesně pod touto oratoří, jak dosvědčuje odtokový žlábek na kapaliny. Právě v těchto prostorách by mělo být zřízeno alchymistické muzeum.
Hynek z Poděbrad nebyl jediným alchymistou, jehož osud je spojen s Kutnou Horou. Další zajímavou osobností je kutnohorský rodák, syn Doroty Dačické z Heslova, Daniel Stolcius (1597-1644). Při svém akademickém putování navštěvoval ty nejváženější muže své doby a vskutku zasvěcence. Za všechny jmenujme rosekruciána a alchymistu Fludda či Cornelia Drebbela (1572-1633). Drebbel není pozoruhodný jen svými alchymistickými aktivitami. Jako první uvažoval o látce, která podporuje hoření a život a jež je obsažena ve vzduchu. Pokoušel se tedy dávno před objevem chemických prvků definovat kyslík. Je také autorem první ponorky. Existují spekulace, že právě posádka této ponorky měla být zásobována čistým kyslíkem. Je zřejmé, že alchymie jako taková není rozhodně záležitostí romantiků a snílků, ale že byla na prahu mnoha významných objevů. Jak jinak si vysvětlit, že devadesát procent pozůstalosti významného mechanistického fyzika Isaaca Newtona, sestávalo z alchymických rukopisů? V tom případě by fyzikální zájmy tohoto slavného Angličana byly pouhým střípkem z rozsáhlých aktivit.

Felix Achille de la Cámara - fašistický esoterik 

Ani v dobách pozdějších nepřestal magický genius loci přitahovat nepokojné duchy a adepty okultních nauk. K těm nejvýraznějším patřil Felix Achille de la Cámara. Pokračovatel starobylého šlechtického rodu se narodil roku 1897 v Kutné Hoře. Během studií na gymnáziu se po vypuknutí první světové války jako sedmnáctiletý přihlásil do řad rakousko-uherské armády. Byl vyznamenán německým Železným křížem, třemi rakouskými řády a medailí za statečnost. Po skončení války odmítl demobilizovat a organizoval jednotku k boji proti Maďarské republice rad. Jeho bytostný odpor k bolševismu vysvětluje i podporu Frankova fašistickému režimu ve Španělsku i Cámarův vstup do Národní obce fašistické v dubnu 1926. V období Protektorátu Čechy a Morava se stal říšským státním občanem a členem SA. Dochovala se svědectví, že ačkoli byl přesvědčeným fašistou, nikdy nikoho neudal. Mnohdy dokonce varoval před hrozící perzekucí.
8. května 1945, v době Pražského povstání, byl gardisty, kteří se báli, že je ozbrojen a že se bude bránit, vylákán na chodbu a zatčen. Poté ho odvlekli kamsi na Kampu a zaživa upálili. Tím jeho životní pouť končí. O jeho hermetických snahách máme pouze sporé zprávy. PhDr. Milan Nakonečný ve svém „Novodobém českém hermetismu“ uvádí, že se spolu s Arvédem Smíchovským a carským kapitánem Muchinem účastnil magických operací ve sklepení domu u Zlaté lodi na Klárově. Jeho dědeček se prý stýkal se samotným Cagliostrem, o němž Cámara napsal knihu (1922). Cámara hájil tezi, že pravý Cagliostro byl skutečným Velkým Koptou a zakladatelem egyptského esoterického svobodného zednářství. Velmi ostře rozlišoval mezi politicky a esoterně orientovaným svobodným zednářstvím. Bohužel nikdy nenapsal k tomuto tématu obsáhlejší spis.