Místní zvláštnosti

Parajevy a záhadné události

Oznámení anomálních jevů

Badatelé a spřízněné duše

Těrlicko - Podzemní chodby

Zdejší obec při stavbě přišla o náměstí i kostel, které byly zatopeny (přehrada stavěna 1953 - 61).

Ze zajímavých historických míst katastrofu přežil pouze zámek- barokní stavba přestavěná v duchu klasicismu a tzv. Jaškovská krčma, ta se zmiňuje už v listinách z roku 1268. V dobách pohraničních zmatků se stala útulkem zlodějských band. Později  byla opevněna a měla stálou stráž.

V podzemí se zachovaly sklepy ze 13. století.  V roce 1954 se propadla podlaha jedné z místností a byla nalezena úniková chodba (přisuzovaná zlodějským bandám), která vedla kamsi do polí. Celá záležitost nebyla podrobněji zkoumána.

Podle jiné pověsti vedla z Těšínského hradu v dnešním Polském Těšíně tajná chodba pod řekou až na druhý břeh a vyúsťovala na Kostelci (část Těrlicka). Kostelík zde postavili právě proto, aby ukryli vycházející zde podzemní chodbu. Zajímavý nález byl učiněn asi před dvaceti lety, kdy se nedaleko kostelíku skutečně propadla blíže neurčitá podzemní chodba, která by mohla souviset s uvedenou pověstí. Kostelík stojí na táhlém vrchu a samo místo je místem poutním, kde vždy v neděli po sv. Vavřinci se sem každoročně scházely davy lidí, aby si připomněli památku na dobrou těšínskou “černou kněžnu” zjevující se podle pověsti v propadlisku za oltářem. Vzpomínali také dřevěný kostelík na Babí hoře u Hradiště i na starou předpověď, podle které se jednou vrch s kostelem i se všemi poutníky propadne.

Na Kostelci, v blízké Chotěbuzi i po okolí se vypráví o stanislavské zvoničce a švédských vojácích. Za bouřlivých a tmavých nocí vstává z hrobu švédský vojín a rozezní zvon na této zvoničce. Vzdává tím památku všem padlým Švédům pochovaným v okolí.

Těrlický sedlák Tyroň se pozdě večer vracel domů starou kopcovitou cestou přes stanislavské kopce. Na vrchu nad stanislavickým zámečkem se probral z dřímoty a z protějšího Kostelce se k němu neslo zvonění a táhlý vážný zpěv. Na vrcholu kopce zářil do hluboké noci tajemný svit. Když za chvíli dojel Tyroň na Kostelec uviděl u lesa hořet dva jasné ohně, v jejichž svitu stál nízký, bíle pokrytý prostý oltář. Před oltářem klečel dav prostovlasých vojáků a k nim vážným hlasem promlouvala bledá, světlá postava. Doma v Těrlicku vypravoval sedlák všem o podivné pobožnosti švédských vojínů, ale nikdo mu nechtěl uvěřit.

Také v nedaleké Stonavě se při cestě zvedá nevelký, leč nápadný kopec, který lidé nazývají “Švédským kopcem”. Za třicetileté války kopec nadsypali švédští vojáci svým padlým a osázeli jej bělokorými břízami. Pověst praví, že kdo naruší klid padlých vojáků do roka zemře.

Poblíže kostela na vrcholku Kostelce stojí zajímavá stavba tzv. Larischova letohrádku. Stavba má dobrou architektonickou úroveň a je v našem regionu ojedinělou ukázkou drobné empírové stavby. Letohrádek byl pravděpodobně zbudován v letech 1801 – 1804 hrabětem Larischem ve velké ovocné zahradě. Později sloužil jako byt zahradníka. Jádro tvoří centrální válcovitá stavba o dvou podlažích, zakryta plochou nízkou helmou. Na stavbu navazují dvě krátká křídla vždy o jedné místnosti a vzadu pak schodiště vedoucí na poschodí věže. Všechny místnosti budovy jsou zaklenuté a prostorově vyvážené. Na stavbu letohrádku navazuje tzv. hladová zeď, která byla vystavěna za hladomoru v roce 1847 jako ohrada zahrady. Je zděná z lomeného kamene a dosahovala až 2m výšky.

Podle : zpráva M. Zacha Kučera (http://www.jesen.cz), 2009