KLUB PSYCHOTRONIKY A UFO

Místní zvláštnosti

Parajevy a záhadné události

Oznámení anomálních jevů

Badatelé a spřízněné duše

Rolničky, rolničky, kdopak vám dal hlas ... - děsivý příběh hračky, která ohlásila smrt

 Napíšu příběh, který se mi stal. 

Stalo se to v r.1993, 25. června o půl druhé ráno. Znáte taková přáníčka do obálky, které v sobě mají hrací strojek, fungují na malou hodinkovou baterku, a když takové přáníčko otevřete, začne omílat jednu melodii? Já měla doma takového panáčka, přání k Mikuláši, zmáčkne se mu bříško a začne hrát. Hrálo písničku "Rolničky, rolničky ..." (Jingle bells). Prostě se zmáčkne bříško a ono hraje, zmáčkne se znova, a ono začne hrát znova od začátku, i když předtím nedohrálo do konce. Vypnout to nejde. Nechá se dohrát písnička a konec. Pro novou melodii se znova musí zmáčknout bříško. 

Takže - najednou v noci jsem slyšela toho panáčka, jak začal hrát. První myšlenka byla, sakra - kdo si s tím v noci hraje. Rozhlídnu se, chlap vedle mě neví o světě, a sedmitýdenní dítě v postýlce to taky nezvládne. Říkám si - asi se mi to zdá. Štípnu se, hraje pořád. Říkám si tedy, dohraj a zmlkni. Jinak to přece nejde. Dohrálo a začalo hrát znova!!! To už mi nebylo nejlíp. Ještě jsem se naposledy rozhlídla, jestli se taky někdo neprobudí. Ne, všichni spí. Vylezla jsem tedy z postele a šla do vedlejšího pokoje, kde panáček "seděl" na skříni. V tom okamžiku začal hrát potřetí za sebou. Aniž by se jej kdokoli dotýkal. Nikde nikdo, jen divnej mrazivej vzduch, i když byl červen. Přišla jsem k panáčkovi koukám na něj, on na mě a hraje a hraje. Natáhla jsem k němu ruku a on uprostřed melodie přestal hrát. Pouze natažením ruky. Nedotkla jsem se ho!!! A přitom ani uprostřed melodie nejde vypnout!!! Ruka mi ztuhla. Chvíli jsem tak stála, pak jsem se otočila a šla do postele. Po třech krocích ten panák začal hrát tam, kde skončil. Otočila jsem se, ztichl, otočila jsem se zpět k posteli, začal hrát. Znovu jsem se němu vrátila, mlčel. Začala jsem ho rozebírat, abych vytáhla baterku - začal hrát jak zběsilej, prostě tu melodii hrál rychleji než obvykle!!! Jako by měl strach, že ji nestihne dohrát. Když jsem baterku vytáhla ztichl a já mohla jít spát. Ráno jsem to vykládala - nikdo doma nic neslyšel. Ale baterku jsem měla na nočním stolku, takže sen to nebyl. 

V 11 dopoledne došel telegram, že v 1,15 hod. ráno zemřel manželův otec na infarkt. Že by nám jeho duch přišel sdělit, že umřel??? 

Rozinka

Podle: ZAZ 4/200, dopis čtenáře