Vacenovice 

Záhadný nález protáhlé lebky

Soudí se, že Slované přišli do styku s křesťanstvím spolu s Avary již ve 4.století. Stalo se tak prostřednictvím Gótů. Součástí christianizačních reforem byly také královské sňatky s pokřtěnými příslušnicemi královských rodů. Jejich nezměnitelnost, porfyrogenezi (eufemické zrození v purpurovém, tedy královském loži) avarské (i germánské) kmeny vyjadřovaly také fyzicky.

Prováděli to dost drastickým způsobem. Pomocí pevně staženého obinadla deformovali od útlého dětství pružnou lebku princezny do délky. Její autentičnost pak byla nezpochybnitelná. Zachovaný byzantský císařský ceremoniel měl dokonce pro vstup takzvaných purpurových princezen svůj zvláštní oddíl.

Jediný nález takto deformované lebky avarské princezny u nás byl učiněn na úpatí vrchu Nákla na katastru obce Vacenovice.

V prosinci roku 1954 zde dělníci prováděli výkop. Později vypověděli, že našli více předvěkých hrobů s nádobami a střepy. Jedna kostra však měla zvláštní deformovanou lebku. Krajské muzeum ve Zlíně vydalo v roce 1957 antropologické posouzení nálezu:

„Kostra nalezená ve Vacenovicích patřila ženě staré 20 až 25 let, malé postavy a gracilní stavby těla. Její lebka byla značně uměle deformovaná, a to aymarským způsobem. Z hodnocení souboru vyplývá, že se jedná o jedince typu mongoloidního. Dosavadní nálezy na území ČSR, které byly popsány to je lebka z Podbaby (Niederle 1892) a dvě z Čelákovic (Malý 1935) jsou typu nordického. Patřily k typu starogermánských řadových hrobů. Intenzita deformace je u vacenovské lebky největší, u čelákovické nejmenší. Časové určení je sporné, neboť nebyla provázena kulturním materiálem. Arose povrchu kosti a způsob deformace svědčí pro širší období stěhováni národů..."

Mohla být avarská princezna jednou z manželek knížete Sáma?

Poblíž místa nálezu deformované lebky Avarské princezny byla v roce 2003 nalezena zlacená plaketa boha vína Dionýsa. Plaketa je považována za součást výzdoby garnitury koně.

Podle: Inf. tabule na vrchu Nákla.