Historkám o mimozemských civilizacích se vždycky smál. On, strojní inženýr, nebude věřit bludům o návštěvě jakýchsi ufounů. Jednoho dne ho však smích přešel.

"Bylo to v červenci," začíná své podivné vyprávění Petr. "Jako obvykle touto dobou jsem byl s rodinou a přáteli na chalupě ve východních Čechách. Taková idylická dovolená. Bez televize, novin, uprostřed lesa. Vystačili jsme si a nenudili se. Všechno probíhalo podle zavedeného scénáře. Uprostřed dovolené jsme udělali velký táborák a kolem půl jedné jsme u něj my dospělí ještě seděli. Najednou se na obloze objevily podivné záblesky. Jakési čáry světla běhaly oblohou v kruzích. Bylo to zvláštní. Laserová diskotéka, shodil naše pozorování kamarád Vláďa a šli jsme spát." 

Laserová diskotéka?

Druhý den to ovšem Petrovi nedalo a po půlnoci vyšel na zápraží. Na obloze probíhalo naprosto stejné divadlo. Vše trvalo zhruba třicet minut. Potom byla tma, nikde ani světýlko. Další den to bylo obdobné. Vláďa předpokládal, že pravidelný výskyt podporuje jeho domněnku o diskotéce, přece by UFO nelétalo podle hodinek. Nakonec si všichni na světla zvykli a jejich přítomnost nikoho nevzrušovala. Pátý den se odehrálo něco hodně podivného. Petr šel spát a zdál se mu zvláštní sen. Jako by proletěl prostorem s tělem, které bylo téměř průhledné. Ocitl se v místnosti, která se dá slovy jen velmi těžko popsat. Všude bylo světlo. Vycházelo ze všech koutů a jako by prozařovalo všechno. Zařízení, nebo co to bylo, vypadalo nehmotné, nebo vyrobené z něčeho téměř průsvitného. Pro barvy se jen těžko hledalo pojmenování. Petr měl pocit, že ho někdo provází, všechno mu ukazuje, vysvětluje. Přestože ho neviděl, vnímal jeho přítomnost. Čas byl relativní, všechno jako by probíhalo v jeden okamžik. Ráno se probudil s podivnými pocity. Jako by zažil něco krásného, celý den ho nic nerozházelo, všechno řešil s úsměvem. "Bral jsem to samozřejmě jako důsledek hezkého snu. Pochybovat jsem začal, až když se začaly dít zvláštní věci. Když se to stalo poprvé, považoval jsem to za náhodu.

Návštěva u nich

Později jsem musel uznat, že tehdy na chalupě něco odstartovalo. Přijel jsem domů, zazvonil telefon a já věděl, kdo volá. Přišel dopis, předem jsem znal jméno toho, kdo ho psal, i proč. Potkával jsem lidi a četl si v nich jako v knížce. Ten stav trvá pořád. Ze dne na den jsem se z naprostého skeptika stal jasnovidcem. Na jednu stranu mě to obohatilo. Vzhledem ke svému založení se s tím ale dost obtížně vyrovnávám. Vrcholem bylo, že když jsme se vrátili domů a já si přečetl staré noviny, které se mi tam během dovolené nakupily, zjistil jsem, že v období mně důvěrně známých pěti dnů bylo na několika místech naší republiky desítkami svědků pozorováno několik neidentifikovatelných létajících předmětů," končí svou zpověď Petr.

Podle : Ring, 15.1.2002

<< Zpět

Home | O KPUFO | Zajímavá místa | Pověsti | Přírodní anomálie | Tajemné události | Zajímavé internetové adresy | Kontakt