Klub psychotroniky a UFO

KPUFO Domažlice

Slovo vědce : 

"Je to celé nesmysl. Lidé, kteří tyto jevy zkoumají jsou naprostí diletanti. Polehlé obilí je v celé republice a že zrovna v západních Čechách leží v kruhu, o to se někdo stará. Světové mocnosti dělaly různé experimenty a na obloze létalo leccos, ale to při pozorování oblohy nejsou tito amatéři a lidé bez potřebných znalostí schopni rozpoznat." 

(PRÁCE, rozhovor s ing. B. Malečkem, pátek 4.8.1995)

Slovo zemědělce :

"0d začátku šedesátých let jsem dělal agronoma na Školním statku Horšov a s takovými kruhy, jak se dnes o nich všude píše, jsem se setkal na polích zde v okolí často. Přesně si vzpomínám na krásný pravidelný kruh v pšeničném porostu v roce 1976. Mohl mít v průměru kolem osmi metrů. Měl přesný střed, ostré okraje a pravidelně položené obilí do spirály na celé kruhové ploše.Tenkrát jsme museli dělat každoročně přede žněmi odhady výnosů a proto jsme každé pole procházeli úhlopříčně. Při tom jsme na tyto kruhy narazili, protože tady by jinak nebyly odněkud vidět. 

Na další kruh si přesně vzpomínám z roku 1978. Byl větší. Asi lak dvanáct metrů a byl vzdálen jenom 200 metrů od toho předešlého směrem k Borovici. 

Další jsem viděl v roce 1982 na druhé straně silnice z Horšova do Horního Metelska, asi tak 300 metrů od těch dřívějších. Byl také ve pšenici a měřil v průměru kolem 10 metrů. Na kterou stranu byla stébla obilí v těchto kruzích položena si již nevzpomínám. Jistě, že jsme se zajímali, jak se tyto útvary na polích vytvořily. Všeobecně se tenkrát soudilo, že to vytvářejí vzdušné víry. I když já ze své zkušenosti vím, že větrem polehlé obilí vypadá úplně jinak. Poslední kruh na poli zde v okolí Horšova se, pokud vím, vytvořil v roce 1996 opět kousek od těch dřívějších a měl v průměru 6 metrů. Ale o tom se již psalo v novinách."

(Přepis audiozáznamu rozhovoru s Ing. J. K., pořízeného na polích v okolí Horšova dne 22.9.l998) 

Údaje pamětníků a náhodné nálezy piktogramů při sklizni polních porostů poskytují v současné době cereologům velmi cenné informace, které staví problém výskytu agrosymbolů do zcela jiné polohy. Fakta tohoto druhu se dají jen těžko bagatelizovat osvědčenými novinovými obraty o "vtipálcích" nebo zpochybňovat rigidními skeptiky z řad vědátorů do omrzení opakovaným nasazením dvou neúnavných anglických důchodců s prkýnkem. U obrazců, které nikdo během vegetačního období nenašel a které byly objeveny jen dílem náhody při žních a nebo dokonce až na strništi, se dá jen těžko předpokládat falzifikace. Bez včasné legalizace výtvorů, by totiž úsilí padělatelů nemělo smysl. A tak využití poznatků o těchto nepovšimnutých, nebo zapomenutých obrazcích může popostrčit úroveň objektivních poznatků o agrosymbolech o nějaký ten stupínek vzhůru. Pokusím se alespoň v obrysech poukázat na konkrétní možnosti využití takto získaných poznatků. 

Zemědělci z okolí Horšova sice netušili nic o původu a smyslu objevených kruhů v obilí, zato je všeobecně znám obrovský význam této oblasti jako archeologického naleziště. Již letmý kartografický pohled přesvědčivě znázorňuje lokalizaci formace obilních obrazců v centrální části náhorní roviny na levém břehu řeky Radbuzy. Střední část toku této řeky byl významnou oblastí osídlení již od střední doby kamenné, jak je dokladováno průzkumem provedeným L. Krušinovou a T. Durdíkem v oblasti hradní ostrožny v Horšovském Týně s četnými nálezy datovanými do mezolitu a eneolitu (8.000 - 2.500 př. n. l.) Také hypotéza, vyslovená E. Čujanovou-Jílkovou, podle které lze označit kruhové útvary u Horního Metelska jako první známé objekty typu "henge" v západních Čechách, tedy jakousi obdobu jihoanglického Stonehenge, dokladuje význam tohoto území již v době megalitů. Poznatky o těchto objektech byly doplněny později výzkumem G. Hofmanna, který prokázal matematické vztahy mezi velikostí jednotlivých objektů a jejich vzdáleností. Tento badatel také poukázal na historii a význam těžby rudných substrátů v této oblasti a konkrétně v lokalitě Sedmihoří. 

Výskyt a těžba cínové, měděné a později železné rudy, učinila již ve střední době bronzové a zvláště v době železné z této oblasti strategicky významné místo s nebývale velkou koncentrací obyvatel. Svědčí o tom výskyt četných sídlištních útvarů a především pohřebišť prehistorického původu. Jedním z nejrozsáhlejších sídelních útvarů je hradisko na vrcholu kopců Velký a Malý Chlum, které bylo předmětem výzkumu manželů Baštových. Nebývalý rozsah akropole (10.000 čtverečních metrů) svědčí o četnosti jeho obyvatel i značném významu tohoto místa v dávné minulosti. Mohylová pohřebiště střední doby bronzové v oblasti Medná, Oplotec, Mělnice, Přes a především lokality Poběžovice, Sv. Jiří, Mírkovice, Ohnišťovice a Meclov, tvoří západní hranici mohylových pohřebišť na našem území. Severní a severovýchodní část této pozoruhodné oblasti kolem Horšova a Horšovského Týna je pokryta mohylovými pohřebišti kolem obce Borovice s významným sídlištním útvarem u Podrážnice a Věvrova. Celá oblast je nesmírně bohatá na nálezy od střední doby bronzové až do časného laténu.

Kruhové objekty typu "henge" v centrální části této oblasti jsou archeology označovány jako objekty kultovního významu. Dejme tomu, ze rozsáhlá pohřebiště v okolí tento předpoklad skutečně potvrzují. Ale současně poukazuji na velkou koncentraci obyvatel na území poměrně malé rozlohy. Důlní činnost vyžadovala početnou pracovní sílu. Neméně početná byla i skupina obyvatel, zabývající se zemědělstvím. Nástupem období, které je často v literatuře označováno jako "neolitická revoluce" došlo v mladší době kamenné k rozvoji řady specializovaných odvětví lidské činnosti. Výroba a užívání broušených a leštěných kamenných nástrojů, které daly název této éře, byla provázena výrobou keramiky a zejména domestikací zvířat a pěstováním obilovin. Nástup zemědělství, jako důležitý vývojový proces probíhal se značnými regionálními rozdíly. Předpokládá se, že do Evropy se rozšířilo pěstování obilovin z Malé Asie kolem roku 6.500 př.n. l. Z té doby je prokázáno pěstování planého ječmene v Turecku a pšenice dvouzrnky v údolí Jordánu. Přes Balkán a podél Dunaje a také podél středomořského pobřeží se pěstování těchto rostlin rozšířilo i do Evropy. Vznikající zemědělství zásadním způsobem změnilo život tehdejších lidi, Vytvořilo relativní přebytky potravin, což byl základ pro směnný obchod. Lidé si začali budovat trvalejší sídla a přecházeli od života kočovníků k usedlému způsobu života. Významným prvkem života se stala pravidelná soustavná práce.

Výrazným prvkem života lidí v období mladší doby kamenné i pozdějšího období eneolitu bylo uctívání různých kultů, spojených s příslušnými obřady a kultovními místy. Význam duchovního života lidí vzrůstal úměrně s nárůstem četnosti populace a specializací jednotlivých činností v rámci dané komunity. Bylo to odrazem ryze praktické snahy odvrátit hrozící nebezpečí ze strany rozmanitých přírodních či jiných negativních vlivů. Neúroda a následný hladomor, živelné katastrofy, nájezdy kočovníků, dravá zvěř a rozmanité choroby byly jistě postrachem a ohrožovaly holou existenci. Proto především zemědělci, žijící nevýbojným přisedlým způsobem života, budovali a využívali na svém území významné kultovní objekty.

Množství archeologicky dokladovaných prehistorických objektů na středním toku řeky Radbuzy a zvláště na náhorní rovině, rozprostírající se na levém břehu řeky kolem Horšovského Týna až k pohoří Sedmihoří, je dokladem intenzivního osídlení tohoto prostoru od mladší doby kamenné, přes eneolit, dobu bronzovou až po časný latén. Střední charakter a množství pohřebišť poukazuje na značnou četnost populace ve všech obdobích, soustředěnou na poměrně malém území. Zajistit obživu pro tolik lidí mohlo jen výkonné zemědělství, pracující na neustále se zvětšujících plochách pozemků, sloužících jak k pastevnímu chovu dobytka, tak především k pěstování kulturních plodin, hlavně obilovin. Kde můžeme tyto první prehistorické zemědělsky využívané prostory hledat ? Jistě tam, kde geografické podmínky již v samotných začátcích rekultivace panenské pralesní půdy byly pro tento účel výhodné. Tedy na rovinatém terénu s dobrým přístupem z okolních sídlišť. Na místech, vystavených celodennímu Slunci, tedy nejlépe se sklonem k jižní straně. 

Obdělávané pozemky musely být položeny dostatečně vysoko nad úrovni hladiny okolních vodních toků pro případ záplav. Také musely splňovat požadavek snadné uhájitelnosti proti volně žijící zvěři, případně nájezdům kočovníků. Všem těmto požadavkům vyhovuje právě náhorní rovina, mírně se svažující jižním směrem od pohoří Sedmihoří směrem k Radbuze. Tam můžeme s jistotou předpokládat prapůvodní zemědělsky využívanou půdu v této oblasti. A právě tam nacházíme i četné kruhové agrosymboly na současných polích.

Úprava původního přírodního prostředí lidmi na zemědělsky využívané pozemky, byla od dob prvních neolitických zemědělců, významným zásahem do původní krajiny a tím i do životního prostředí obyvatel. Průvodní jevy, které v současné době manifestují na naší planetě globální ekologickou krizi, jako je odlesňování, změna vodního režimu, výsadba nepůvodní vegetace, zvětšující se podíl zpevněných a zastavěných ploch, erozní vlivy a změna chemizmu půdy, byly odstartovány právě vznikem prvních poliček někdy v neolitu a pokračovaly po tisíce let až do dneška. Jedná se tedy o dlouhodobý proces, jehož tendenci a konečný efekt lze jen obtížně odhadnout. A to i při solidní úrovni současných vědeckých metod. Probíhající proces a stav poškození životního prostředí má své globální charakteristiky, ale i regionální specifika, často obtížně hodnotitelná v celkovém kontextu. Pro stanovení exaktní prognózy dané lokality totiž chybí to nejdůležitější - dlouhodobé monitorování probíhajících lokálních změn. Takové monitorování, které by využívalo jednotného systému informací, odečitatelných v potřebných časových intervalech. Takové monitorování, jehož jednotlivá časová políčka by vytvořila souvislý filmový pás, na němž by byla v celé souvislosti zachycena posloupnost změn tam dole na Zemi. Záznam tohoto druhu by byl velmi praktickým nejen z hlediska hodnocení vývoje v minulosti, ale byl by také jediným exaktním způsobem, jak prognostikovat budoucnost. 

Ale co když takový informační systém je již v provozu? A využívá svými neobyčejnými technickými prostředky ty nejobyčejnější pozemské samozřejmostí, jako je tráva, obilí nebo kukuřice k uložení příslušných informací. Informací o zemském povrchu, v místě, kde to vše před tisíciletími začalo. V místě prvních obdělávaných políček. V místě prvních pastevních ohrad. Nebo v místech prvních využívaných nerostných nalezišť. K uložení informací, vepsaných do krajiny tím nejšetrnějším ekologickým způsobem. Unikátní bezodpadovou technologii, která provádí zápis příslušných lokálních údajů působením na organické rostlinné struktury. Technologií, vytvářející rostlinné piktogramy. 

Použitá literatura : 

Čujanová - Jílková, E.: Domažlicko s okolím v pravěku. Domažlice, 1966 

Hofmann, G.: K počátkům železných hutí na Domažlicku. Výr. zpráva OA Domažlice 1978

Roberts, J.M.: Pravěk a nejstarší civilizace. Knižní klub, 1999