Klub psychotroniky a UFO

KPUFO Domažlice

Při cestě z Chodské Lhoty směrem k Vítovkám se u cesty nalézá malá kaplička. Tato soukromá církevní stavba je zasvěcena Svaté Trojici a byla postavena na náklady pana Josefa Koutníka z Chodské Lhoty čp. 75.

Foto : © KPUFO, 1994

Motivací stavby bylo uzdravení stavebníka po těžkém úrazu. Plán ke kapličce, která stojí na katastrálním č. 3261, zhotovil stavitel Jakub Marek ze Smržovic, rodák ze Lhoty. Stavbu prováděl mistr zednický Josef Šplechna ze Kdyně a povolil ji Obecní úřad ve Lhotě za starostenství Josefa Šperla. Práce byly zahájeny 19. března 1911. Vysvěcena byla důstojným p. Gedem, farářem v Loučimi v srpnu 1911, a mši svatou k léto oslavě, která se uskutečnila ve lhoteckém, tehdy deset let starém kostele sv. Václava, celebroval veledůstojný pán, P. Augustin Kaplický, biskup. Notář a čes. konsist. rada a český básník píšící pod jménem Jaromír Chod (1854 - 1918), který na projev tehdejšího starosty Josefa Šperla o pobožnosti zdejšího lidu prý jen s úsměvem prohodil na účet lhoteckých: "Když to vezmu od spoda, co dům, tak to hospoda". (V té době bylo ve Lhotě skutečně pět hospod a dvě kořalny). Tento výrok byl pamětníky dlouho uchováván.

Vraťme se ovšem ještě k samotné stavbě. Jedná se o objekt pětiúhelníkového základu o straně 235 cm se dvěma pseudogotickými okny a vchodem. Výška stavby je 5,16 m.

Již v dřívějších dobách byl v těchto místech kříž, vyznačující cestu z Pocinovic i Loučimi přes Lhotu, Vítovky a Novou Ves pro procesí ke Svaté Anně na Tanaberg, a toto místo bylo "místem odpočinku" asi v polovině trasy. Tři kaštany symbolizující právě Trojici Boží byly vysazeny v roce stavby (1911). Do současné doby je stavba udržována majitelem, Václavem Koutníkem, obchodníkem ve Kdyni, ale ze známých důvodů současného vandalismu je vnitřní výzdoba pouze náhražková a je omezena na minimum. Na připojených obrázcích je patrný záměr stavebníka i autora plánku včlenit stavbu co nejvhodněji do terénu. Objekt měl být pojat do chráněných památek a přijít pod správu státu. Vzhledem ke známým změnám ve společnosti bylo však od tohoto do současné doby upuštěno.

Ale k samotnému místu ještě dále. Jmenovaný stavebník, který zde utrpěl těžký úraz při splašených koních, byl synem Augustina Koutníka, který zde starostoval ve Lhotě od roku 1892. Byl velmi pobožný a uzdravení přisuzoval díky modlitbám ku Svaté Trojici Boží. Tento úraz se stal na jaře 1909, když měl jmenovaný hospodář třicet tři roků, tedy léta "Ježíšova". Opět po 33 létech, na jaře roku 1942, zde spadlo německé pozorovací letadlo a v tomto roce umírá (v březnu) synovec Václav (zakladatel Sokola ve Lhotě).

Že by shoda náhod?

V roce 1975, rovněž v jarních měsících tedy opět po 33 létech pozoroval myslivec Panoš z protilehlého lesa Dobrá hora "světelné roje", nad touto kapličkou, ale tento úkaz byl přisuzován "řádění" Pohraniční stráže, neb v přímce pozorování leží státní hranice.

Na jaře letošního roku (psáno v roce 1994) ve večerních hodinách při orbě v těchto místech spatřil mladý hospodář z Vítovek mnohé úkazy a to nejen světelné, které jednoznačně přisuzoval "řádění UFO". (1)

Zdá se, že je to až příliš náhod na jedno jediné místo v kraji a když k tomu připočteme i různá "holá" místa, kde nic neroste, můžeme dojít k názoru o výjimečnosti těchto míst. Při pohledu do katastrální mapy obce Chodská Lhota dále zjistíme, že ono místo leží v okraji pozemků od Vítovek ke Šteflům, odpradávna nazývaných "V Dasknacích". Co slovo Dasknace vlastně znamená ? V českém jazyce nemá obdobu, ale v němčině slovo Knack, Knacken při volném překladu značí "chřupnutí, prasknutí (praskati), tedy kdy to chřupá, praská". Že by již v dávné minulosti bylo toto místo považováno v něčem za výjimečné? V odborné literatuře je tato oblast posuzována z geologického hlediska jako amfibolitická a gabrová. Žula vystupuje na povrch od kóty 642 a v širokém pásmu od Vítovek, jinak podle potoka Kouby (dříve Pernákovská řeka) dále se táhne pásmo (až ke Šteflům) alluviálních usazenin, tj. takových sedimentů vzniklých v době čtvrtohorních a je spjat s výskytem a nalezišti ilmenitu a rutilu, jichž se používá k výrobě vláken do el. žárovek a k výrobě titanové běloby. Rovněž přítomnost železa a olova je zde prokázána. Železo se zde těžilo nedaleko (odvaly zvané Vackova stráň) od r. 1625 až po rok 1805 a výzkum pak pokračoval v r. 1949 a 1963 (prokázán byl i uran). Všechny tyto namátkou jmenované skutečnosti mohou mít i vliv na abnormalitu popisovaných míst. Pětiúhelníková stavba kapličky při osvětlení z kteréhokoliv ze dvou pseudogotických oken (viz původní nákres) tvoří pravý periskop. Světlo dopadající přes úzká okna na vnitřní zasklené (a tmavé) obrazy je odraženo zrcadlově a proniká dvěma kulovými otvory ve dveřích a tvoří krásné tvary obzvláště při pohybu světelného zdroje.

Pravdou zůstává, že jde o zajímavý objekt, jemuž nelze upřít jeho jedinečnost a jenž může být cílem mnoha podzimních turistických výletů po vesnicích Chodska.

Karel Zajíc 

Karel Zajíc, kronikář a znalec širokého okolí kolem Chodské Lhoty, patřil od roku 1994 k trvalým spolupracovníkům KPUFO. Byl vždy první, kdo informoval o záhadných úkazech na Chodsku a pomáhal při jejich šetření, pokud mu to zhoršující se zdravotní stav dovolil. Výjezdy badatelských skupin z Klatov i Plzně do této oblasti vždy začínaly u dobré kávy na jeho chalupě. Byl to také on, kdo oznámil výskyt agrosymbolu u obce Na Šteflích v roce 1997 (2) a nelitoval námahy, aby se již v pojízdném vozíku sám dopravil na místo události. Krátce na to zemřel.

Karel Zajíc byl jmenován čestným členem Klubu psychotroniky a UFO in memoriam.

(2) CC.1997.08.12.CZ.DO - Na Šteflích