Vznik hradu Tolštejn je spojen především s vytvářením vojenské obranné struktury na Žitavsku a Varnsdorfsku po smrti krále Přemysla Otakara II. v roce 1278. První historická zmínka o něm po­chází z roku 1337 v souvislosti s jeho dobytím hornolužickými vojsky jako odvety za loupeži ve výpravy tehdejších majitelů panství Vartenberků. Někteří členové tohoto rodu se totiž chovali spíše jako lapkové a údajně byli spojeni s černou magií, která jim napomáhala v získávání bohatství. Během let se jim údajně podařilo nashromáždit poklad nesmírné ceny, který ukryli v hlubinách hradu. Ten se nepodařilo najít ani po jeho dobytí v roce 1337. 

V roce 1852 žili ve Varnsdorfu dva soukeničtí tovaryši. Nevedlo se jim valně, a proto stále přemýšleli, jak by rychle a snadno zbohatli. Jednoho dne při hledání jakýchsi věcí na půdě se jim dostala do rukou jedna ze starých čarodějnických knih a z ní se dozvěděli o pokladu zakopaném na hradě Tolštejn. Dále se dočetli, že je zapotřebí se po dobu 4 dnů postit a potom mlčet až do doby, než poklad najdou. 

Jednoho dne se tedy celí vyhladovělí a mlčenliví vydali pěšky na hrad Tolštejn. Na místě označeném v knize odvalili mohutný kámen, který však jednomu z nich nešťastnou náhodou uskřípl ruku, takže bolestí vykřikl. Vše měli zajisté na svědomí duchové hradu, kteří se o svůj poklad obávali. Bolestivým výkřikem bylo celé kouzlo porušeno a poklad tak nadobro ztracen. Zklamáni, vyčerpáni hladem, cestou i námahou, se vydali na zpáteční cestu do Varnsdorfu chudí jako „kostelní myši". A tak tajemný poklad na Tolštejně odpočívá dodnes. Navíc se ztratila i čarodějnická kniha, neboť duchové a jim podobné bytosti bdí nad tím, aby se poklad nedostal do nepovolaných rukou.