Pověsti

 

Blatno

V letech 1789-1855 zde žil Ad. Hahn, krušnohorský Faust. Podle pověstí to byl zázračný kaplan, měl prý styky s ďáblem * Jindřichova skála (Heinrichstein) v údolí při cestě z Blatna do Breitenbach (?) je opředena pověstmi o pokladech (Wimmer, E.: Sagen aus West- und Ostböhmen, 1892, s. 316-323)

Blov

O upíru Myslatovi se zmiňuje ve 14. století kronikář Neplach

Černý Potok

Osada Černý Potok v Krušných horách, 3 km východně od Vejprt, poblíž státní hranice s Německem, byla v roce 1850 spojena ještě s další osadou, která se nazývala Sorgenthal. Toto neobvyklé pojmenování lze přeložit jako Údolí starostí. Vžilo se podle vyprávění dávných formanů, kteří právě v těchto místech Krušných hor mívali často skutečně velké starosti s číhajícími lupiči. Těm hornatý terén maximálně vyhovoval k přepadávání a otupování projíždějících vozů. Ani po své smrti údajně nedávali pak lupiči projíždějícím obchodníkům přes tato místa pokoj. Zjevovali se jim totiž ve strašidelných podobách a děsili je do té míry, že často ujížděli se svými vozy tak divoce, až je převrátili a vysypali i část svého zboží, pro které se už ale ze strachu raději nevraceli.

Chomutov

Pod kostelem sv. Ignáce je jezuitská hrobka se zachovalými mumiemi. V jedné z nich je zřetelně vidět kominíka, který kdysi spadl do podzemí větrací šachtou.

Na bývalém zámku, který sloužil jako radnice se ukazuje tzv. Mnichův dvorek. Na jedné zdi je reliéf představující mnicha, který zde byl kdysi zazděn. Vždy, když městu hrozilo nebezpečí, kráčelo zjevení mnicha od radnice ke kasárnám, ke klášteru jezuitů, kde zmizel.

v okolí Chomutova se v okolí Mrtvého rybníka těžil kamenec a síra. Když došlo roku 1580 k poklesu těžby, usoudilo se, že důl je očarován. Začali hledat čarodějnici, která by důl odčarovala. Podezřelou ženu po 4 dny a noci mučili, až jim slíbila, že magický čin vykoná. Chtěla se však před tím najíst, to jí však bylo odepřeno. Obrátila se tedy k soudcům a vyslovila kletbu - "Tak jako já se nemohu napít, a vy máte vody dost, tak i na místě vašeho dolu bude jednou mnoho vody, ale žádný z vašich potomků se jí nebude moci napít." V dole se začalo opět kopat, ale objevil se pramen vody. Horníci varovali před proražením sloje, ale majitelé na to nedbali. Prostory se zaplnily vodou, vše se propadlo a zavalilo, na místě dolu zůstalo Kamencové jezero. Díky svému obsahu, kamenci, v něm nežijí žádní živočichové. K jezeru se váže i pověra, která říká, že která nevěsta se v něm před svatební nocí vykoupe, navrátí jí koupel panenství.

Kadaň

V knize „Kladivo na čarodějnice“ se jedna historka týká také tohoto města (Viz - Očarování v Kadani)

Na Svaté bráně v Kadani býval kdysi namalován obraz čerta, kterak podává bábě boty zavěšené na holi. Podle pověsti právě u městské brány bydlel kdysi švec s mladou ženou. Čert jim štěstí záviděl a chtěl to všechno pokazit. A tak vyslal starou bábu, aby mladý pár rozhádala, přičemž jí za to slíbil nové boty. Stařena opravdu úkol splnila a čert jen zíral, jaká je bába dračice. Sám se jí proto pak bál, a tak jí raději nové střevíce za odměnu podal jaksi na dálku, k čemuž použil dlouhé hole. Proto se také říká, že "bába ošidí i čerta".

Kovářská

v lesích v okolí se zjevují přízraky Divoké honby. Stává se tak zvláště v zimě, od vánoc do Tří králů. Vede ji příšerná bytost jménem "Hainzmichl", obdoba hejkala, který se projevuje strašidelnými zvuky.

V místech, kde se říká "Na starém zámku" je prý ukrytý měděný hrnec plný stříbra. Ten je možné vydobýt pouze na Květnou neděli nebo na Velký pátek, jen v době ve 3 hodiny odpoledne - je k tomu zapotřebí jen dobrý proutek (virgule ?).

Klášterec nad Ohří

Zámek v Klášterci nad Ohří se do pověstí zapsal především svou strašidelnou postavou. Jedná se o mnicha, který drží v ruce kus bílého sukna a hlavu si nese pod paží. Čas od času se na zdejším zámku objevuje, a třebaže už vylekal nejednu osobu, není třeba se jej obávat, neboť patří mezi přízraky, které lidem neškodí.

Kotlina

pověsti o vrchu Ptačí hejno (850 m) * pověsti o kotlině s Černým rybníkem - přízrak utopené dívky

Lestkov

Nad obcí, na prostředním ze tří kopců zvaném Černý vrch, jsou zříceniny gotického hradu z poloviny 13. století. Na vrchu kdysi podle pověstí bydlel národ skřítků. Jsou zde četné sluje a pramen, kterému se připisuje zázračná moc. V místech, kde ústí nejvíce slují do prohlubně, se údajně zdržovali ohniví obři. Z podzemí bývaly často slyšet různé zvuky a zpěvy.

Měděnec

Na Měděné hůrce (910 m) nad městem je zakletá Měděná Panna, která tu hlídá ukryté poklady. Vysvobodit je ji možné pouze jednou za sto let. Komu se to podaří, stane se pánem Krušných hor.

Místo

Původní německý název hradu Hasištejn zněl Hassenstein. Podle překladu by se tedy mělo jednat o hrad Nenávist. Váže se k němu několik pověstí. Jedna z nich pojednává o dceři bývalého majitele hradu. Údajně se to mělo stát v době, když její otec odjel najedno z mnoha válečných tažení a dívku svěřil pod ochranu starého kaplana. Děvče se ale v době otcovy nepřítomnosti stihlo provdat za dobrodružného rytíře a navíc sám kaplan, který měl nad dívkou bdít, ještě zamilovaný pár oddal. Hradního pána po svém návratu z válečného tažení nenávist tak oslepila, že zabil kaplana, svoji jedinou dceru dal zaživa zazdít a sám skočil s koněm do propasti. Od té doby tady straší, neboť duše zbytečně zemřelých nenalézají klidu. Jiná pověst zase vypráví, že vždy na Velký pátek se hrad objevuje ve své bývalé kráse se všemi pány a služebnictvem a otevírají se velké poklady nedozírné ceny, hlídané ukrutným starcem a obrovským psem. Toho se také zalekli dva bratři, kteří poklad sice našli a vykopali, ale vyděšení raději utekli s prázdnýma rukama před děsivým přízrakem.

Perštejn

Pověsti o objevování Bílé paní na rozcestí k Měděnci

Šumná

Ve skalách kolem hradu Šumburk je prý často slyšet klepání kladívek permoníků. Skřítci ze země dobývají zlato a stříbro a hlídají velké poklady.

Kadaň

stolová hora Úhošť (5 km severozápadně od Kadaně), ke které se traduje pověst, že právě zde bylo sídlo zvané Wogatisburg, kde kníže Sámo porazil franckého krále Dagoberta.

Vejprty

na Vysokém kameni v blízkých skalách u Vejprt sedává jedenkrát za 5 let od 12 do 1 hodiny v poledne podivný mužík s dlouhým rudým vousem a v červeném oděvu, zvaný Vysokokameník. Bývá obklopen houfy bojovných koček. Mužík zde čeká na vysvobození, které mu může přinést pouze nebojácná dívka.

Výsluní

Pověsti o Lysé hoře (875 m) - v lesích sídlí lesní duch Marzebilla