Z historie Chomutova

Chomutov (Chomútov, Chomoutov, Komotau), královské město v severních Čechách, 380 m nad mořem, v bývalém kraji žateckém na úpatí Krušných hor a na potoce Chomutovce (Chomútovce).

Městská věž
Má 823 domů, 412 obyvatel českých a 12 113 německých (1890), okresní hejtmanství a soud, revírní horní úřad, okresní soud důchodkový, okresní finanční ředitelství, vrchní komisařství finanční stráže, hlavní celní úřad I. třídy, hlavní berní úřad, velitelství doplňkového okresu číslo 92 pluku pěchoty, jehož 1.prapor zde leží posádkou, prapor zemské obrany.  
Je zde vikářství, děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie, v němž je pochován Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic, kostel sv. Ignáce a sv. Ducha, evangelický kostel, fara a obec, synagoga Kostel sv. Ignáce
Najdete zde radnici (kdysi komenda řádu Německých rytířů), park, obecné a měšťanské školy pro chlapce a dívky, soukromou 7-mi třídní školu s pensionátem sester sv. Kříže, průmyslovou pokračovací a strojnickou průmyslovou školu, státní vyšší gymnasium (dříve jesuitské), učitelský ústav, sirotčinec, ústav pro chudé s kostelem sv. Ducha, nemocnici, kongregaci sester sv. Kříže (přisluhují v nemocnici a sirotčinci), dvě lékárny, válcovnu na železo a roury, továrny na cichorii a kávové náhražky, na papír a papírové sáčky, na vatu, dále přádelnu na bavlnu, výrobu hedvábných šátků a praporů, dřevěného nábytku, pilu, měšťanský parostrojní pivovar, akc. parní mlýn, chemickou továrnu a plynárnu (město osvětleno plynem), cihelnu, ústřední dílny Buštěhrské dráhy, státní hnědouhelné doly, lomy pískovcové a domácí průmysl obuvnický. Značný průmysl a obchod podporuje pobočka rakousko-uherské banky, spořitelna, záložny vzájemná a hospodářská a podniky akciové: pivovar, společnost parních mlýnů, spolek proti škodám z ohně.  

Městský znak: v modrém poli městská hradba ze štukoví s branou otevřenou, v níž mezi zlatými dveřmi štítek, erb království Českého se Svatováclavskou korunou, za hradbou vynikají dvě čtverhranné věže; nad štítem pak zlatá koruna o pěti špicích.

Chomutov leží na důležité křižovatce komunikačních prostředků, maje stanici Rakousko-uherské státní dráhy (Chomutov-Osek), Buštěhradské dráhy (Praha-Chomutov-Karlovy Vary-Cheb a Chomutov-Vejprty) a Ústecko-teplické dráhy (Ústí-Teplice-Chomutov), státní poštu, telegraf a telefon. Má také svůj velkostatek, jenž zaujímá (Chomutov se Schönlindou) 3307,99 ha půdy. Tu a v okolí chmelařství, značná ložiska hnědého uhlí a směrem k Michanicím rašeliniště s výrobou briket. V chomutovském uhelném revíru roku 1893 dobyto 303 850 tun hnědého uhlí.  

Z historie: Chomutov byl do polovice XIII. století ryze českou osadou a trhovou vsí s vládyčím seděním. Roku 1252 darován řádu Německých rytířů, který zde založil kommendu a povolav sem osadníky z Němec založil tak první v Čechách osadu německou; Odtud pochodí přísloví: "Všude lidé v Chomutově Němci." Soudní řízení konáno tehdy po Německu, což nikde v Čechách se nedělo. Když roku 1615 uzavřel sněm, že nikdo nemůže býti a státi se měšťanem královských měst, kdož není mocen jazyka českého, žádali Chomutovští, aby ze zákona toho byli vyňati; ale byli nadobro zamítnuti. Chomutov domohl se roku 1396-97 práv městských. Velké bohatství a moc, jakou řád kolem sebe šířil, nutila krále Václava, že již roku 1398 žádal za vydání města, což řád s pýchou odmítl. Teprve roku 1416 podal řád Chomutov králi, nejspíše z nouze. Zatím zastaveno panství Půtovi z Ilburka (1411). Roku 1421 dobyt Chomutov vojskem Žižkovým a pobořen, při čemž všechna privilegia a důležité knihy shořely. Roku 1437 císař Sigmund zastavil Chomutov Jakoubkovi z Vřesovic, za jehož syna vysazen (1441) městu výroční trh. Roku 1455 zastaveno na novo králem Janu Caltovi z Kamenné hory, za něhož potvrzeny (1460) městu jeho bývalé výsady. Dcera jeho provdala se za Beneše z Veitmile, za jehož potomků Šebestiána a Petra dostalo město výsadu, že nemusí ve městě trpět židy. Jan z Veitmile prodal (1560) Chomutov arciknížeti Ferdinandovi, jenž měšťanům a řemeslníkům potvrdil všechny jejich předešlé svobody. Roku 1571 dostal se Chomutov v držení Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic. Ten byl velkým podporovatelem luteránského vyznání, obci chomutovské udělil rozličné výsady, jmenovitě vaření piva, a přenesl do Chomutova hasištejnskou knihovnu. Jeho syn Bohuslav prodal (1588) panství chmútovské Jiřímu st. z Lobkovic, jenž tu založil jesuitskou kollej, při níž poději zřízeno gymnasium. Činil veliké překážky luteránům, z čehož vznikly ve městě mnohé zmatky a veliké výtržnosti, při nichž zámek dobyt a kollej jesuitská vytlučena. Ruku 1588 město vyhořelo (s částí knihovny hasištejnské). Roku 1605 stala se majetnicí panství obec chomutovská, město povýšeno na město královské a zámek přeměněn v radnici. V tu dobu spadá také vystavění kostela protestantského. Na počátku války 30-ti leté přidal se Chomutov na stranu odbojných stavů, což mělo v zápětí vydrancování jesuitské kolleje. Za to pak jmění jeho od královské komory vzato a zastaveno (1621) Jaroslavovi Bořitovi z Martinic, avšak roku 1629 obci opět vráceno. Kolem roku 1625 založen tu kostel sv. Ignáce. Když roku 1779 řád jesuitský tu zrušen, odevzdáno gymnasium řádu dominikánskému u sv. Jiljí, roku 1786 odevzdáno obci s podmínkou, že bude osazováno cisterciáky oseckými. Chomutov jest rodištěm M.Aurogalla, Jana Jak. Weingartera, Fr.Pubičky, Frant. Josefa Gerstnera a Karla V. Zengera.

Hejtmanství chomútovské, obsahujíc k roku 1890 okresní soudy Bastianperk, Chomutov a Jirkov, mělo na 504,05 km2 6537 domů, 740 občanů českých a 54 274 německých. 

 

 

 

 

 

 

 

 

.......... Ottův slovník naučný ..........