Strašidelná „vidění" v pověstech

Za biskupa Kolovrata měl topič Rosswalter zvláštní vidění. Zatápěje ráno v kamnech (bylo topení z chodby), zaslechl šelest šatů a tichých kročejů. Ohlédnuv se, viděl, kterak se kolem něho ubírá černě oděná paní, vážné tváře, v bílém čepečku a s košíčkem na ruce. To se mu přihodilo několikráte. Jednou se ohlédl náhodou dříve. Vidění zůstalo státi blíže něho. Osmělil se a tázal se, čeho si přeje. Vidění žádalo', aby dal sloužiti mši na hřbitově o půl noci. Udělal to, a mimo toho chodil každý týden ke zpovědi a tak paní vysvobodil. (Biskupský zámek v Chrasti.) 

Před každým neštěstím, které se přihodilo ve dvoře v Podlažicích, bylo prý viděti v noci jeptišku, která přecházela po dlažbě u kravína anebo jinde poblíže dvora. Josef Novák, rolník z Podlažic, šel jednou v noci kolem dvora ku fořtovně. Uviděl jeptišku, která u dvora přešla přes cestu, vystoupila na taras a beze všeho hřmotu zmizela v řečišti. 

Jednou se chtěli dva páni (jakási komise) dostati nejkratší cestou od Chacholic do Hlíny. Jeli na koních a namířili k lesu. Hned na kraji lesa uviděli na stromě oběšence. Sestoupili s koní, aby si oběšence prohlédli, ten však jim zmizel a o tři stromy dále se před nimi zase na stromě objevil. To se opakovalo tak dlouho, dokud nepřešli les, kde jim oběšenec zmizel. Když páni přijeli do Hlíny a o svém vidění vypravovali, nikdo nepochyboval o pravdivosti tvrzení, neboť to byly osobnosti známé a věrohodné.

Babička Boháčova byla prý jedné noci r. 1840 povolána ku mladé Janouškové do »Vinice« v Zaječicích. Když přišla na most, uviděla, že na něm scházejí dvě mostnice. Opatrně překročila mezeru a spěchala k nemocné, která za hodinu v jejím náručí skonala. Když se ráno vracela domů, byl most v úplném pořádku a žádné známky nebylo, podle které by se dalo souditi, že by bylo některou mostnicí hnuto. Od té doby tvrdila Boháčová, že vidění, které na mostě měla, bylo »vejstrahou« smrti Janouškové. 

Domkářka v Hlíně (okres Nasavrky) pustila se jednou v neděli před večerem do prádla. Po chvíli vstoupil do světnice stařec a káral ji pro znesvěcování neděle. Domkářka se omlouvala, že musí míti dnes dopředeno, že na ni zítra čeká kácení jedle v lese. Stařec se nabídl, že jedli skácí a domů dopraví, nechá-li prádla. Odešel, ale domkářka předla celý večer. Káno, když vyšla na dvorek, spatřila ku své velké radosti poraženou jedli. Chvatně se vrátila domů pro pilu, aby mohla jedli pořezat. Několik jen řezů učinila, když zbledla, ruce jí klesly a pila vypadla, neboť místo pilin kapala z jedle krev. Od té doby již v neděli nepracovala. 

Podle : Vincenc Paulus: Strašidelná „vidění" v pověstech východočeských. Český lid č. XXIV.