Průzkum geopatogenních zón na mraveništích

Konrád Brotz, srpen 2001

 V literatuře o geopatogenních zónách (nebo geoanomálních zónách, dále jen zónách) se uvádí, že se na zónách často nacházejí velká mraveniště. Autor před třemi roky v lese při hledání hub na pěti velkých mraveništích našel průchod zóny přes střed většiny těchto mravenišť.

 Autor v květnu 2001 na nově vzniklém velkém mraveništi našel zónu podél celého severního okraje mlékárny v České Lípě. Na 350 m dlouhé rovné zóně ve směru západ - východ našel svislý zlom, který ve dvanácti profilech přes zlom sledoval do hloubky 10 m nebo 50 m a zjistil velmi malou intenzitu zóny. V geologické mapě ČSR je zakreslen 250 m severně od tohoto nalezeného zlomu v nivě řeky Ploučnice zakrytý zlom ve stejném směru.

 Autor v září 1999 při vyhledání vodního zdroje na sz. okraji České Lípy našel na jedné svislé tektonické struktuře s proudící vodou velké mraveniště. V červenci 2001 tuto lokalitu podrobně prozkoumal. Prostředkem mraveniště, ležícím na nezměněném místě, prochází zóna s velmi malou intenzitou. Mravenci v hojném počtu lezli po zóně na dvě neobyčejně mohutné srostlé břízy 10 m vzdálené od mraveniště. V hloubce 30 m byla na zóně zjištěna stejná velmi malá intenzita, zatímco na dvou dalších rovněž svislých zónách v kolmém směru byla zjištěna v místech zvodnění struktur také v hloubce 30 m většinou velmi velká intenzita zóny.

 Zjišťování geopatogenních zón u pěti velkých mravenišť

 Před třemi roky na konci léta jsem našel při hledání hub v lese 1,5 km východojihovýchodně od Okřešic (nebo 3 km jihovýchodně od České Lípy) na ploše asi 100 m široké a 200 m dlouhé celkem asi pět velkých mravenišť mravenců lesních. Pomocí nalezených větví v podobě písmene L (improvizovaná virgule) jsem při obcházení mravenišť hledal zóny. Asi ve čtyřech případech jsem našel zónu procházející přes střed mraveniště.

 V tomto lese je písčitá půda a velké množství skalek žlutých pískovců křídového stáří.

Nalezení geopatogenní zóny přes nové velké mraveniště, která je  vázána na zlom

 Několik dní jsem uvažoval o průzkumu zón v pracovní místnosti v mlékárně v České Lípě. Když jsem si všiml nového velkého mraveniště u plotu (zřejmě nebylo starší než týden), hned jsem se rozhodl k oběma pracím s virgulí, které jsem uskutečnil následující den 20. 5. 2001.

 V pracovní místnosti jsem nenašel žádnou zónu. Přes střed mraveniště lesních (velkých) mravenců o průměru 0,8 m a výšce 0,4 m jsem našel zónu o šířce 0,0 m (tedy vlastně anomální plochu) ve směru téměř Z-V. Zónu jsem sledoval podél celé délky plotu 270 m na severním okraji areálu mlékárny. Plot je rovný a zóna probíhá na okraji areálu 0,3-0,8 m od plotu a v úseku 50 m dlouhém na východním okraji se vzdaluje od plotu až 6 m (obr. 1).

 Zprvu jsem uvažoval o průběhu zóny nad nějakým technickým zařízením. Pak jsem zkusil na západním okraji nalézt zónu v hloubkách 10 m a 50 m. V těchto dvou odhadnutých vzdálenostech v terénu jsem soustředil pozornost vždy na určitý bod, tuto vzdálenost jsem promítl svisle pod sebe a zřejmě ve stejných hloubkách jsem našel svislou zónu (ve stejném místě jako při nálezu na povrchu) se stejnou šířkou (tedy svislou plochu). Současně jsem hned zjišťoval intenzitu zóny (viz dále) pomocí úhlu překřížení vodorovných částí svářecích drátů v podobě písmene L (virgule) s rozlišením po 10° a v rozsahu 0-180°. Tímto způsobem jsem ověřoval zónu v profilech č. 6-12 (obr. 1).

 Podle rovného průběhu zóny jsem na základě zkušenosti předpokládal zlom (tektonickou strukturu, na které došlo k pohybu tektonických ker). Proto jsem v profilu č. 11 v hloubkách 10 m a 50 m hledal zlom a virgule ukázala anomálii ve stejném místě a se stejnou šířkou jako v zóně (tab. 1). Zřejmě se jedná o svislou puklinu s tektonickými pohyby. Při soustředění na strukturu s proudící vodou (poruchovou zónu, v které se pohybuje podzemní voda) a na vulkanickou strukturu (poruchovou zónu, nalezenou při hledání neovulkanitů - převážně čedičových hornin) virgule nereagovala.

 Dne 26. 5. 2001 jsem sledoval pokračování zóny směrem na západ. Těsně podél severního okraje budovy bylo nalezeno pokračování zóny ve stejném směru a se stejnou šířkou (obr. 1). Pro neprůchodné houští jsem zónu ověřoval jen v přístupných bodech - profilech č. 1, 2, 3 a 4. Šířka zóny se ve vzdálenosti menší než 40 m zvětšila na 0,6 m a v této šířce setrvala na okraji sledovaného úseku zlomu nejméně v délce 10 m (obr.1). Úklon zóny zůstal svislý.

 V profilu č. 1 v hloubkách 10 m a 50 m virgule reagovala při soustředění na zlom ve stejném místě a se stejnou šířkou jako v zóně a při soustředění na strukturu s proudící vodou a na vulkanickou strukturu opět nereagovala (tab. 1).

 V tabulce 1 jsou uvedeny zjištěné intenzity zóny vyjádřené úhlem překřížení drátů (virgule) v úhlových stupních. Na zemském povrchu západně od budovy byla zjištěna intenzita 30° a ve zbývající části zóny 40°. V hloubce 10 m byly zjištěny intenzity 20° nebo 30° a v hloubce 50 m intenzita 20° a na okrajích sledovaného úseku zóny intenzita 30°. Vzhledem k tomu, že jsem intenzitu zóny 10° dosud zjistil jen ojediněle, je možné hodnotit intenzitu na této zóně jako velmi malou.

 Převážná část severní katastrální hranice areálu mlékárny je podle katastrální mapy v měřítku 1 : 1000 vzdálena od rovné části železniční tratě (dnes asfaltové cesty) 15 m (obr. 1) a 9-11 m od pozemkové parcely železniční tratě. Jakou pozoruhodnou náhodou byl průběh železniční tratě určen rovnoběžně se zlomem? Nebýt další náhody, že plot na katastrální hranici mlékárny probíhá těsně vedle zlomu a nikde jej neprotíná, nepodařilo by se mi celý tento úsek zlomu najít. Byla to opravdu jen náhoda, že mraveniště vzniklo v době, kdy jsem uvažoval o práci s virgulí v mlékárně a časově mi toto nalezení zlomu dobře vyhovovalo? Brzy se ukázalo, že se jedná o vhodné téma k napsání článku, který jsem hned mohl napsat a zde uvést. Dnešní člověk je zvyklý podceňovat podvědomou činnost, pravděpodobně řízenou vyšším já a podporovanou různými vyššími duchovními silami.

 Při náhodném nalezení tohoto zlomu jsem si nepamatoval průběh zlomů v geologické mapě v těchto místech. Při nalezení této zóny jsem nevěděl, že se jedná o zlom. Po terénní práci (jako obvykle) jsem prohlédl tektonickou situaci v geologické mapě ČSR v měřítku 1 : 50 000 (1984). V této mapě je zakreslen v nivě řeky Ploučnice zakrytý zlom 250 m severně od nalezeného zlomu a rovnoběžně s ním (obr. 2).

 Většina zlomů v severočeské křídové tabuli má poklesový charakter a zlomy bývají ukloněny pod úhlem 60-90°. U svislých zlomů se může na křížení s jiným zlomem snadno změnit nejen výška skoku, ale i smysl poklesu tektonických ker.

 Nalezený zlom může být doprovodným zlomem zakresleného zlomu, ale může také být tímto zakresleným zlomem (obr. 2).

Průzkum geopatogenní zóny procházející přes mraveniště, nalezené  při vyhledání vodního zdroje

 Dne 3. 9. 1999 jsem vyhledal vodní zdroj na severozápadním okraji České Lípy. Byly nalezeny tři slabě zvlněné tektonické struktury s proudící vodou (dále jen struktury) se šířkou anomálních zón 0,2 m.

 Struktura č. 1 probíhá ve směru SSZ-JJV a struktury č. 2 a 3 probíhají kolmo, při čemž struktura č. 3 je na zkoumaném pozemku směrem k VSV ukončena (obr. 3). V blízkosti křížení struktur č. 1 a 2 jsem zkoumal tyto struktury do hloubky 40 m v profilech kolmých na struktury (obr. 3). Byl zjištěn svislý úklon struktur. Začátek zvodnění na obou strukturách byl zjištěn v hloubce 24 m. Relativní rychlost proudění vody ve strukturách vyjádřená úhlem překřížení drátů (virgule, úhel v rozsahu 0-180 ) byla zjištěna ve struktuře č. 1 90° a ve struktuře č. 2 90° nebo 100° (tab. 2).

 Ve vertikálním profilu blízko křížení obou struktur byla zjištěna hladina podzemní vody v hloubce 27 m (obr. 3, tab. 2). Kvůli velké hloubce nalezeného vodního zdroje byla hledána podzemní voda do hloubky 10 m. V severozápadní části zkoumaného pozemku byla nalezena plošná anomálie s proudící vodou v hloubce 4-7 m, v které byla navržena kopaná studna.

 Strukturu č. 2 jsem sledoval směrem k ZJZ až k domu a dále v domě jsem sledoval ve výškové úrovni 1 m nad podlahou geopatogenní zónu, na níž jsem po celé délce zjistil intenzitu zóny 60° (obr.3).

 Struktura č. 1 na jjv. okraji probíhá přes střed velkého mraveniště (obr. 3). Proto jsem dne 5. 7. 2001 za účelem napsání tohoto článku prozkoumal geopatogenní zóny na zkoumaném pozemku.

 Pod pokryvným útvarem čtvrtohorního stáří se vyskytují téměř vodorovně uložené vrstvy jemnozrnných pískovců a nepropustných prachovců a jílovců coniackého (křídového) stáří.

 Zkoumaný pozemek leží na okraji bývalé cihelny, v které se na výrobu cihel těžily sprašové hlíny (váté uloženiny čtvrtohorního stáří). Kolem jihovýchodní části pozemku s navážkou až asi 8 m vysokou probíhají cesty. V tomto místě se prý nacházela pec, po které dnes nejsou viditelné žádné zbytky. Velké mraveniště lesních mravenců se nachází na vrcholu navážky na stejném místě jako při vyhledání vodního zdroje.

 Přesně 10 m od mraveniště rostou na zóně dvě neobyčejně mohutné břízy, jejichž kmeny s přibližně kruhovými průřezy jsou 0,5 m nad terénem (na svahu navážky) srostlé. Průměr kmene východní břízy měří 0,7 m nad terénem 0,55 m a průměr kmene druhé břízy ve stejné výšce měří 0,65 m. Zóna probíhá přes východní břízu ve vzdálenosti 0,05 m od srůstu bříz (obr. 3). Mravenci hustě procházeli oběma směry v 0,6 m širokém pruhu mezi mraveništěm a břízami a lezli po obou břízách v přibližně stejném množství.

 Soustředil jsem pozornost na zóny na zemském povrchu a prošel jsem po všech třech strukturách. Zjištěný průběh zón je stejný jako zakreslený průběh struktur v situační mapě sestavené při vyhledání vodního zdroje s tím rozdílem, že zóna byla na struktuře č. 3 sledována až na okraj zkoumaného pozemku. Zjištěná šířka anomálních zón 0,2 m je shodná se šířkou anomálních zón struktur. Současně byla plynule při chůzi zjišťována intenzita geopatogenních zón. Po celé délce zóny č. 1 byla zaznamenána intenzita zóny vyjádřená úhlem překřížení drátů (virgule) 20°. Na zóně č. 2 byla zjištěna intenzita 30°, v domě se náhle zvýšila na hodnotu 60° a plynule se zvyšovala až na hodnotu 90°. Na vsv. okraji zóny č. 3 byla zaznamenána hodnota 20° a po celé délce struktury č. 3 hodnota 60°.

 Protože ve strukturách bylo zjištěno zvodnění od hloubky 24 m (viz výše), bylo třeba zjistit intenzitu zón ve větší hloubce. Soustředil jsem pozornost obvyklým způsobem na hloubku 30 m a zjišťoval jsem intenzitu zón podobně jako na zemském povrchu. Na zóně č. 1 byla zjištěna tak jako na zemském povrchu hodnota jen 20°. Na zóně č. 2 byla zaznamenána hodnota 80° a v domě se náhle intenzita zvýšila na hodnotu 160°. Tak vysokou intenzitu jsem dosud nikde nezjistil. Na vsv. okraji zóny č. 3 byla zaznamenána tak jako na zemském povrchu hodnota jen 20°, ale na celé struktuře č. 3 velmi vysoká hodnota 160°.

 Na rovnoběžných strukturách č. 2 a 3 byl zjištěn na zemském povrchu i v hloubce 30 m nárůst intenzity zón směrem k ZJZ. Na zóně č. 3 tento nárůst intenzity velmi výrazně závisí na proudění vody ve struktuře - v úseku s proudící vodou byly zjištěny zvýšené hodnoty jak v hloubce 30 m, tak i na zemském povrchu.

 Je pozoruhodné, že u křížení struktur č. 1 a 2 byly zjištěny v hloubkách 24-40 m na obou strukturách prakticky stejné hodnoty 90° nebo 100° relativní rychlosti proudění vody, ale v hloubce 30 m na zóně č. 1 byla zaznamenána hodnota intenzity zóny jen 20° a na zóně č. 2 hodnota 80° a nedaleko od křížení dokonce hodnota 160°. Na základě pokusného ověřování dvou radiestézistů (proutkařů) plochy změřené povrchovým odporovým profilováním (elektrickým měřením) (1) předpokládám, že zjišťuji relativní rychlost proudění vody ve struktuře prostřednictvím relativní intenzity elektrického proudu, vznikajícího prouděním vody ve struktuře. Intenzita geopatogenní zóny není tedy zjišťována také prostřednictvím relativní intenzity elektrického proudu v zóně, ale vyjadřuje různou aktivitu na biologické objekty a pravděpodobně souvisí s životní energií, která je dosud málo prozkoumána.

 Závěr

 Autor orientačním průzkumem pěti velkých mravenišť pomocí virgule potvrdil zprávy o tom, že lesní mravenci budují mraveniště velmi často na geopatogenních zónách. U převážné většiny mravenišť našel průběh geopatogenní zóny přes střed mraveniště.

 Autor na velkém mraveništi našel rovnou geopatogenní zónu, probíhající těsně podél plotu na severním okraji mlékárny v České Lípě. Tato svislá zóna ve směru Z-V je vázána na zlom (tektonickou strukturu s kerným pohybem). Byla zkoumána do hloubky 50 m. Byla zjištěna šířka anomální zóny 0,0 m a na západním okraji 350 m dlouhého zkoumaného úseku se šířka zvětšila až na 0,6 m. Na geopatogenní zóně byla zjištěna velmi malá intenzita zóny - na zemském povrchu intenzita vyjádřená úhlem překřížení vodorovných částí drátů (virgule, zjišťovaná v rozsahu 0-180°) 30° nebo 40°, v hloubkách 10 m a 50 m úhlem 20° nebo 30°.

 Pozoruhodnou náhodou byl rovný úsek železniční tratě vybudován rovnoběžně se zlomem a další náhodou byl plot mlékárny umístěn těsně vedle zlomu. Právě v době, kdy měl autor v úmyslu zjistit geopatogenní zóny v pracovní místnosti, vzniklo velké mraveniště a při průzkumu geopatogenních zón byl nalezen zlom. Prostřednictvím těchto zdánlivých náhod autorovi pravděpodobně pomohlo jeho vyšší já ve spolupráci s duchovními silami napsat tento článek.

 Po ukončení terénních prací byl v geologické mapě zjištěn zakrytý zlom, zakreslený v nivě řeky Ploučnice 250 m severně od nalezeného zlomu, také ve směru Z-V.

 Při vyhledání vodního zdroje na sz. okraji České Lípy autor našel tři slabě zvlněné tektonické struktury s proudící vodou s šířkou anomálních zón 0,2 m. Struktura ve směru SSZ-JJV prochází přes střed velkého mraveniště. Obě zbývající struktury probíhají kolmo na ni. Na jedné z nich v domě zjistil geopatogenní zónu s hodnotou intenzity geopatogenní zóny 60°.

 Po necelých dvou letech autor prozkoumal geopatogenní zóny vázané na tyto tektonické struktury s proudící vodou a zjistil jejich shodný průběh i šířku anomální zóny 0,2 m. Na jedné ze dvou rovnoběžných struktur, ukončené na zkoumaném pozemku, našel pokračování geopatogenní zóny.

 Mravenci z mraveniště na nezměněném místě lezli za potravou na 10 m vzdálené dvě mohutné srostlé břízy, mezi nimiž prochází zóna. Bříza, jejíž kmen zóna na okraji protíná, má poněkud menší průměr kmene než druhá bříza. Geopatogenní zóna tedy zřejmě podpořila vzrůst bříz, ale více břízu, jejíž kmen není přímo na zóně.

 Na rovnoběžných geopatogenních zónách bylo zjištěno zvětšení intenzity zón směrem k ZJZ na zemském povrchu z hodnoty 20° nebo 30° na 60° až 90° a v hloubce 30 m z hodnoty 20° nebo 80° na hodnotu 160°. Na zóně vázané na tektonickou strukturu s proudící vodou ukončenou na zkoumaném pozemku se toto zvětšení projevuje náhle přesně na okraji tektonické struktury jak v hloubce 30 m ve zvodněné partii, tak i na zemském povrchu.

 Při vyhledání vodního zdroje byla na dvou tektonických strukturách s proudící vodou blízko jejich křížení od hloubky 24 m do konečné hloubky profilů 40 m zjištěna relativní rychlost proudění vody vyjádřená úhlem překřížení vodorovných částí drátů (virgule, zjišťovaná v rozsahu 0-180°) 90° nebo 100°. Na jedné z těchto geopatogenních zón, která probíhá přes mraveniště a břízy, byla zjištěna intenzita zóny na zemském povrchu i v hloubce 30 m jen 20°, kdežto na druhé zóně na zemském povrchu hodnota 30° a v hloubce 30 m hodnota 80° a v domě dokonce velmi vysoká hodnota 160°. Na tektonických strukturách s proudící vodou je tedy pravděpodobně zjišťována intenzita elektrického proudu způsobeného prouděním vody ve strukturách, ale na geopatogenních zónách je zjišťována intenzita různé aktivity na biologické objekty, která zřejmě souvisí s málo prozkoumanou životní energií.

 Literatura

1. Konrád Brotz: Metoda vyhledávání vodních zdrojů pomocí virgule. Psychoenergetika 3/2000, Praha.

 Tab. 1. 

Intenzita geopatogenní zóny vyjádřená úhlem překřížení drátů (virgule) v úhlových stupních ve dvanácti profilech přes geopatogenní zónu. Zjištění zlomu pomocí virgule je v tabulce označeno slovem ZLOM za číselným údajem.  

 Tab. 2. 

Relativní rychlost proudění podzemní vody v tektonických strukturách s proudící vodou (v profilech přes struktury) a v horninách (ve vertikálním profilu) v úhlových stupních, zjištěná podle velikosti úhlu překřížení drátů (virgule) v rozsahu 0-180°. V profilech přes struktury je zaznamenána rovněž šířka anomální zóny v m (pravý sloupec).

 - struktura nebyla zjištěna

120° předpokládaná hladina podzemní vody v odpovídající hloubce  

 Obr. 1. Situační mapa, severní okraj mlékárny v České Lípě,  

měřítko 1 : 2000

  Vysvětlivky

1. Asfaltová cesta na bývalé železniční trati

2. Plot

3. Budova

4. Velké mraveniště

5. Geopatogenní zóna s profilem přes geopatogenní zónu označeným  pořadovým číslem (nahoře) a se šířkou anomální zóny v m (dole)

 Obr. 2. Schematická geologická mapa, mlékárna v České Lípě,

 měřítko 1 : 50 000

 Vysvětlivky

1. Zkoumaný úsek geopatogenní zóny na zlomu

2. Zakrytý zlom

3. Hranice hornin

4. Horniny křídového a třetihorního stáří včetně svahových  sedimentů a sprašových hlín

5. Fluviální (říční) sedimenty

 Obr. 3. Schematická situační mapa, Česká Lípa - cihelna,

 měřítko 1 : 500

 Vysvětlivky

1. Hranice zkoumaného pozemku

2. Dům

3. Tektonická struktura s proudící vodou s označením čísla  struktury, s případným ukončením na zkoumaném pozemku  a současně geopatogenní zóna označená stejným číslem

4. Profil přes tektonickou strukturu s proudící vodou (se svislým  úklonem)

5. Vertikální profil

6. Geopatogenní zóna v pokračování tektonické struktury  s proudící vodou

7. Velké mraveniště

8. Dvě mohutné břízy

(c) Klub psychotroniky a UFO Česká Lípa, 2002