|
Kdo stojí za Houskou ? |
|
|
|
Letos byla obhájena bakalářská práce, jejímž tématem byl hrad Houska a jeho tajemství. Je pozitivní a pozoruhodné, že se jedno z témat, které už téměř 14 let patří k záhadologickým evergreenům, stalo předmětem zpracování na akademické půdě přímo Univerzity Karlovy. O to více by se dalo očekávat, že práce přinese vhled do podstaty příběhu, který se stal v rámci ČR vcelku vydařenou mystifikací. Bakalářská práce „Tajemství hradu Houska“ Dana Kolářové, zpracovaná na Fakultě humanitních studií UK v Praze, se v první části zabývá otázkou, zda příběh o Housce je mýtem, a do jaké míry konstruuje realitu. Dochází se k závěru, že příběh o Housce nesplňuje kritéria pro mýtus. Na straně druhé je zřejmé, že po všech stránkách vymyšlený příběh o Housce do jisté míry onu realitu – záhadné jevy a procesy na Housce, skutečně vytvořil. Předem je třeba říci, že inspiračním zdrojem tohoto příběhu nebyly pověsti, jak autorka práce píše. Protože už od doby vzniku celého případu uplynula již řada let, a panuje o tom množství nejasností i mezi badateli, je třeba jej popsat chronologicky: |
|
|
|
1996 – vydání knihy Mysliveček, M. - Koubová, L. - Vrbenská, F.: Čas hradů v Čechách 3. Vyd. 1. Horizont, Praha, 1996. ISBN 80-7012-086-X. Na stranách 80-81 je uveden v kapitole o hradu Houska „dopis Karla Hynka Máchy“. |
|
|
|
1997 9.7.1997 – vychází článek od jakéhosi M. Golise, že na Housce se schází spiritisté a že na ní strávil noc. Autorka BP M. Golise nenašla, je možné, že jméno i celý článek je vymyšlený. (Golis, Miroslav: Nejstrašidelnější místo. Českolipský deník : Regionální deníky - Liberecký a Ústecký kraj. 9.7.1997, x, s. 6) září 1997 – z tohoto článku vychází stať redaktora časopisu Fantastická fakta Aleše Česala a redaktora Českolipského deníku Milana Doležala v časopise Fantastická fakta (Česal, A. – Doležal, M.: Díra do pekel, či přestup do jiné dimenze? Fantastická Fakta, 1997, č. 9, str. 8-9.) Článek je snůška nesmyslů, a ničím nepodložených fantazií. |
|
|
|
1998 Doležal, M. – Česal, A.: Synové kultu boha Anubise. Magazín záhad 2/1998. Praha, IŽ, s.r.o. Autoři zmiňují možnost, jak Keltové uloupili cosi z věštírny v Delfách a ukryli to na hradu Houska. Na tomto stroji času - zřejmě pocházejícího z Atlantidy - byla založena sláva Delf. |
|
|
|
1999 21.1.1999 - Hrad Houska je námětem jednoho z dílů seriálu „Záhady a mystéria“ TV Prima. Tvůrci pořadu kontaktují A. Česala a M. Doležala, ale kvůli jejich přemrštěným finančním požadavkům se díl natočí narychlo bez jejich účasti. (Mackerle, Ivan – Podzimek, Jiří: Záhady a mystéria. Cesta do pekla. Prima TV, 21.1.1999) únor 1999 - redakce Fantastických fakt se distancovalo od pořadu (FF 2/1999, s. 27), i když ten v podstatě vycházel z jejího článku, uvedeném před několika měsíci. Důvod nelibosti redakce FF byl ve skutečnosti, že nový spolek Mystérium (KPUFO Mělník) mohl provést podrobnější prohlídku hradu, včetně natáčení, zatímco členům seskupení Sírius a FFC majitel hradu vstup zapověděl. (-mj-: Je na hradě Houska vstup do pekla? ZAZ č. 1/1999) duben 1999 - „dopisu K.H.Máchy“ v knize „Čas hradů v Čechách“, si všímají nezávisle na sobě Petr Hejl z Fantastic Fact Clubu a Ing. J.H. z KPUFO Sokolov. Dopis předkládají v tiskovinách svých spolků: (-jh- Hledání „zavedených bran“. ZAZ č. 2, roč. 1999 - Kol. aut. KPUFO: Je na hradě Houska místo časoprostorových přesunů? Internet: http://www.kpufo.cz/wcl/uvod_soubory/houska.htm a Hejl, P.: Houska: nová fakta a teorie z nich vycházející. IZ FFC č.5, 1999, s.14-22.) P. Hejl vyslovuje hypotézu, vycházející z údajů z Magazínu záhad 2/1998 - Mácha se v podzemí dostal ke stroji času, ten nevědomky spustil a přenesl se do budoucnosti. Autora nelze v seznamech členů FFC dohledat. duben – říjen 1999 – „dopis K.H.Máchy“ je marně hledán členy KPUFO Praha v Památníku národního písemnictví. Poté jsou dotazováni autoři knihy "Čas hradů v Čechách III." na autentičnost otištěného dopisu. Jedna z autorek, PhDr. L. Koubová sdělila, že v knize je pouze jediná mystifikace - tento dopis od Fr. Vrbenské. listopad 1999 - Rozbor celého problému, uvedení na pravou míru všech publikovaných otázek, smyšlenek a fantazií, představoval článek : Kol. aut. KPUFO: Záhady hradu Houska – fakta a smyšlenky. KPUFO Česká Lípa, Internet : http://www.kpufo.cz/wcl/uvod_soubory/houx.htm prosinec 1999 - uzavření této otázky bylo zveřejněno v článku: ad) Je na hradě Houska místo časoprostorových přesunů? Pravda nebo mystifikace? ZAZ č. 5, roč. 1999, Internet: http://www.kpufo.cz/wcl/uvod_soubory/hous.htm - hrad Houska byl zpřístupněn veřejnosti |
|
|
|
2000-2005 - příběh o Housce se objevuje v
mnoha variacích v tisku a na internetu. Žádné nové myšlenky, jen se opakují
staré. |
|
|
|
2006 jaro – na akci FFC Sfinga, pořádané na hradě Houska, se dostavila jedna z autorek knihy „Čas hradů v Čechách“, PhDr. Františka Vrbenská, a poprvé veřejně oznámila, že ona je autorkou „dopisu K.H. Máchy“. Údajně netušila, že příběh je tak rozšířený. 20. srpna 2006 - akce „Setkání s Karlem Hynkem Máchou.“ Mělo jít o ukončení aféry, která vzrušovala záhadology 8 let. Plánovalo se oblečení do kostýmu za K.H. Máchu, apod. Zájem o tuto recesi byl malý a tak šlo pouze o krátké setkání. 11. října 2006 – došlo k odvysílání reportáže z cyklu „Na vlastní oči“, kde byla akce lživě překroucena a předvedena jako opravdové „čekání na Máchu“. (viz: Kol. aut KPUFO: Čekání na Máchu ? ZAZ č. 5, roč. 2006, internet: http://www.kpufo.cz/wcl/uvod_soubory/houm.htm) |
|
|
|
2009 - na hradě Houska se točí jeden díl seriálu A. Vašíčka „Strážce duší.“ Po filmařích zůstává v kapli podivná kresba, kterou si návštěvníci fotografují a předkládají dále jako „keltskou kresbu.“ Údajná „keltská kresba“, je však jinde na jednom zazděném kameni. Kdo však tuto změť čar a kroužků označil za „keltskou“, není jasné, nehledě na to, že nějaký keltský výtvor na středověkém hradě je úplný nesmysl. (Lenková, J.: Záhada keltské kresby na hradě Houska. ZAZ 2/2009). Nesmysl o „keltských symbolech,“ převzala i autorka BP, když píše, že „S největší pravděpodobností má autor na mysli keltské symboly, které se na hradě skutečně nacházejí.“ (s. 35) |
|
|
|
2010- 2011 - zpracování a obhájení bakalářské práce (Kolářová, D.: Tajemství hradu Houska. UK, Praha 2011) |
|
|
|
Případ hradu Houska ukazuje řadu zajímavých momentů, které by si zasluhovaly podrobnější rozbor a pozornost psychologů i sociologů. Není to jen ta zvláštnost, jak se z několika vyfabulovaných článků a výmyslů vytvořila aureola tajemnosti takového místa. Nezodpovězená je stále otázka, proč právě tato mystifikace tak zarezonovala s podvědomím veřejnosti a získala si takovou popularitu. Můžeme se domnívat, že to byla relativní časová blízkost bodu, kdy mělo k tajemné události dojít. Byla to také ukázka síly ještě tištěných médií, neboť internet v té době nebyl tak rozšířen. Případ se stal také ukázkou toho, jakým způsobem se záhadologie stala zbožím. Případ přinesl hmotný prospěch v první řadě redaktorům časopisu Fantastická fakta (Aleš Česal) a M. Doležalovi z Českolipského deníku, tvůrcům TV pořadů (Aleš Podzimek, St. Motl, Jaromír Štětina, Arnošt Vašíček), dále autorům množství opsaných článků, a v neposlední řadě samozřejmě také majitelům a zaměstnancům hradu Houska. Lze se domnívat, že „tajemnost“ hradu Houska bude stále živena různými způsoby, které nelze dnes předvídat. Budou však na podstatně slabší úrovni, nebo budou plynout z nevědomosti historických, uměleckých nebo architektonických zvláštností a záhadologických zjištění. Životnost takových „záhad“ bude proto velmi krátká, kalkulující s nějakým okamžitým vlivem nebo senzací. S takovými akcemi však již nebudou přicházet záhadologové, kteří stáli u zrodu tohoto případu, ale budou to v prvé řadě lidé, očekávající hmotný prospěch. |
|