|
Původ Asi
dva kilometry na jih od Rychnova nad Malší, blízko rakouské hranice, do nedávné
doby ležící v zakázaném a nepřístupném pásmu. Nejstarší
písemné záznamy o oblasti zvané U svatého Kamene pocházejí z první
poloviny 16. století. Připomínají se podivné úkazy, které se prý již od
pradávna objevují v blízkosti dvou zvláštních, obrovských kamenů, ležících
v údolí mezi Českým Rychnovem a Tichou. Ke kameni se vztahují pověsti i
zprávy o zázračném vyléčení. Toho využila církev. Území patřilo klášteru
klarisek v Českém Krumlově a jejich představená Anna Kristýna Poperlová
se rozhodla postavit nad Kamenem kapli. K tomu došlo v roce 1653. Brzy se ukázalo,
že kaple nedostačuje stoupajícímu přílivu poutníků a tak byl zbudován
kostel Panny Marie Sněžné, do jehož areálu byla kaple sv. Kamene začleněna.
Zároveň začal být budován klášter. Sv.
Kámen zůstal velmi frekventovaným poutním místem až do začátku druhé světové
války. Naposledy se tu konala slavnost v roce 1949. Pak byl prostor u rakouské
hranice uzavřen a na Sv. Kámen se stěhovala posádka pohraniční stráže,
která kostel i klášter značně zdevastovala. Teprve po roce 1990 byl opraven
společnou péčí věřících z Čech i Rakouska. Pověsti Podle
pověsti zde byl původně kámen jeden, který se sám od sebe roztrhl na dvě
poloviny. Obě části se prý od sebe pomalu vzdalují. Až mezera mezi nimi
bude tak velká, že jí projede koňský potah, nastane soudný den. Pastevci z
okolních vesnic, kteří pásali v blízkosti Kamene dobytek, dosvědčovali,
že prý bývá za nocí často ozářený a planul tak jasně, jako by na jeho
vrcholu hořel veliký oheň. Někteří dokonce tvrdili, že na vrcholu většího
balvanu zahlédli v oné jasné záři postavu Matky Boží. Lid
z celé oblasti se tu o velkých svátcích scházel k vykonání pobožnosti.
Největší slavnost probíhala přede žněmi, kdy sem rolníci přicházeli
prosit bohorodičku o bohatou úrodu a ochranu před nepřízní počasí. Velice
zvláštní událost je doložena z roku 1634. Tehdy zedník z Českého
Rychnova, Šimon Stepinger, přes varování sousedů, porazil strom, rostoucí
blízko svatého Kamene. Když pak tímto dřívím doma zatopil, vyšlehl nečekaně velký plamen a zapálil šatičky na jeho tříleté dcerušce. Zoufalý otec odnesl popálené dítě ke Kameni a prosil Matku za odpuštění. Stal se zázrak a děvčátko se v krátkém čase úplně uzdravilo. Tato událost neobyčejně zvýšilo zájem o posvátný Kámen, takže byl přímo obležen stále většími davy poutníků, jež sem přicházeli z celého Rakouska i Čech. Názory Jeho
zvláštní síla je prý údajně v jeho rozdělení. Jeho dvě části tvoří
prý dva póly přírodního kondenzátoru, baterii, která se postupně nabíjí
atmosférickou elektřinou, aby se v určitém okamžiku opět vybila, což
mohlo být příčinou oněch světelných efektů. Toto elektromagnetické pole
tak působilo na lidi i zvířata, zdržující se v okolí a tak mohlo být i
prostředkem k léčebným procesům. Zároveň
tyto kameny mohly souviset s kulty plodnosti, oplodňováním polí i dobytka,
vzývání Velké Matky a tedy pocházející až z pohanských dob. Umístění
sochy P. Marie na kámen - je zřejmě křesťanskou variantou zpodobování
Matky na kameny. Nedaleko
kamene vyvěrá pramen, považovaný za zázračný a je uschován v malé kapličce.
Přítomnost podzemní vody zřejmě zesiluje energetickou funkci kamenných
kondenzátorů. (2) Literatura (1) Dvořák, O.: Kámen Sněžné matky. Astro, 1998 (2) Dvořák, O.: Kámen Sněžné Matky. Vědma, 5/1998 |