Strašení na zámku
Na zámku bývá slyšet šustění a pleskání karet, dopadajících na stůl. Prý zde docházelo k zazdívání a proto je dosud v komnatách za zdmi slyšet o půlnoci nářek a bědování nešťastníků. Při tom padají talíře a jiné nádobí z polic na zem. Po chvíli se zase všechno vrací docela neporušené na předešlé místo.
V zámecké zahradě je záhadný stromek, který se za klidné půlnoci třese a vydává nesrozumitelné zvuky. Kolikráte se o půlnoci strhne v zahradě prudký vítr a zámeckými komnatami se ubírá velký průvod. Napřed jde vysoká bílá postava, za ní postavy menší a menší, rovněž bílé. Jdou mlčky a jen tehdy, když venku duje prudký vichorec. Když odbije půlnoc, průvod zmizí a všechno se uklidní, jako by se nic nepřihodilo.
Zčernalá služka
Nejstarší pověstí je ta o neposlušné služce, kterou zámecká paní dala zavřít
do podzemní komory či sklepa a která byla druhý den nalezena černá (odtud také
pověst o černé paní) a kolem ní běhala spousta malých pejsků.
Dva rytíři
Dva rytíři (dle některých vypravěčů černí) procházejí přesně o půlnoci místnostmi zámku, i když jsou zamčené dveře, mají kopí a jsou vždy doprovázeni dvěma psy, velkými a černými, případně s ohnivýma očima. Po projití místností zámku mizí beze stopy, i když je ještě hluboká noc. Nikoliv, jak je u pověstí tohoto typu zvykem, až při rozednění. Tato pověst bývala vždy považována vypravěči většinou za naprostý výmysl. Její nesporně pravdivé jádro bylo objeveno teprve v letech 1986-87, kdy byl při zpevňování statiky zámku v hlubokých sondách proveden archeologický průzkum PhDr. Ludvíkem Delcredim, pracovníkem Podhoráckého muzea v Tišnově-Předklášteří. Byla nalezena řada zlomků železných předmětů, šipek, kopí a navíc kosterní pozůstatky dvou mužů a dvě kostry psů. Tedy přesně to, o čem mluví pověst. Dva rytíři-vojáci s kopími a dva psi. Podle všech známek a předběžného rozboru byl tento pohřeb, nikoliv náhodné uložení do země, datován do 14.-15. století.
V zámku byla prý mučírna. Dokládá se to údajnou skutečností, že v podzemní místnosti byly v r. 1918 nalezeny okovy na ruce zabudované do zdi.
Podzemní chodby
Stále živé pověsti o podzemních chodbách ze zámku byly potvrzeny archeologickým průzkumem podzemí zámku, a je skutečností zachovaná část chodby v studni na dvoře domu čp. 197.
Co dělali nacisté na zrušené trati Kuřim - Veverská Bitýška
Z Kuřimi kdysi vedla železniční trať do Veverské Bitýšky. Nás by trať až tolik nezajímala, kdyby ji v roce 1940 nezačali obnovovat nacisté. A to nejprve zejména úsek Kuřim – Moravské Knínice pro dopravu stavebního materiálu na tzv. “Hitlerovu dálnici” Vídeň – Vratislav. Po zastavení stavby v roce 1943 byla tato vlečka zkrácena na délku cca 700 m a sloužila pro potřeby výrobní haly “G”, která byla postavena v rozšířeném zářezu v nejvyšším místě bývalé dráhy. Tato hala byla součástí německé podzemní továrny na výrobu stíhacích letadel DIANA, jejíž hlavní výrobní prostory byly umístěny v tunelech nedostavěného jižního hlavního tahu Brno – Německý Brod . Už za války sloužila tato kolej, z důvodu nedostatku místa na starém nádraží, k odstavování souprav dělnických vlaků z kuřimské zbrojovky. Tato odstavná kolej byla definitivně odstraněna při přestavbě kuřimského nádraží padesátých letech. Nicméně je ještě třeba dodat, že tato trať vedla do Veverské Bitýšky odkud je to již malý kousek na hrad Veveří. Na hradě Veveří se jednu dobu pohyboval vysoký důstojník SS pro speciální operace Otto Skorzeny, jeho výsadkáři tu měli prokazatelně výcvikovou věž pro padákové seskoky (na protějším kopci). Je třeba ještě naznačit, že o hrad se na konci války bojovalo a že v okolí Bitýšky jsou opuštěné doly na železnou rudu. Pomocí tratě tak existovalo přímé spojení mezi továrnou Diana a hradem Veveří.
Podle zpráva M. Zacha Kučera (http://www.jesen.cz), 2009