Gramofonové desky návštěvníků vesmíru ?




Čím jsme dále ve svém vývoji, a čím více pozůstatků z pradávné minulosti nalézáme, tím méně o své minulosti víme. Každý další nalezený artefakt nám dokonale zpřeháže naše dosavadní znalosti, či teorie o minulosti této planety a lidstva vůbec. Proč však neustále trváme na vžitých dogmatech ? Je to snad proto, že bychom nechtěli znát pravdu o naší minulosti, nebo snad proto, že je to pohodlnější ?







V roce 1938 byly jednou čínskou expedicí vedenou archeologem Ťi Pu-tejem v Číně v pohoří Bajanchar-úl nalezeny jeskyní hroby, a v nich kostry malých postav s neobvyklými anatomickými rysy. Tyto postavy měly drobnou stavbu kostry a nepřiměřeně velkou hlavu. V hrobech těchto tvorů bylo nalezeno 716 disků z žuly, nebo podobného velmi tvrdého materiálu. Disky jsou asi 1 cm silné, 22,9 cm v průměru, a uprostřed mají díru, od které se táhnou spirálovitě k okraji rýhy s runami. Tyto runy byly v Číně zkoumány, ale poté, co vědci došli k výsledku, bylo jim zakázáno pokračovat a cokoliv zveřejnit. Díky tomu došlo v akademických kruzích k velkým neshodám, až oficiální místa dala souhlas ke zveřejnění výsledku zkoumání disků. Profesor Tsum Um Nui a jeho spolupracovníci nakonec vydali o výsledcích svých výzkumů v roce 1962 publikaci s názvem "Texty o vesmírných lodích, které existiovaly před 12.000 lety". Překlad run zněl takto : "Lid Dropa přišel z oblohy se svými vznášedly. Desetkrát se naši muži, ženy a děti skryli v jeskyních, až teprve při východu slunce konečně ze znaků a posunků pochopili, že vůči nám nechovají zlé úmysly"



Na stěnách jeskyní, ve kterých byly uvedené hroby, byly nalezeny nástěnné rytiny, které vyobrazovaly "mapu" sluneční soustavy se všemi známými devíti planetami, při čemž od Venuše k Zemi byla body naznačena "cesta, nebo trasa". To vše koresponduje s legendami, které již věky kolují v číně, o malých žlutých lidech, kteří přiletěli z hvězd, a díky poruše na svém létajícím stroji havarovali na Zemi, kde se nakonec usídlili v pohoří Bajanchar-úl. Lidé se však snažili neznámé vetřelce ze strachu vyhnat, a při častém pronásledování jich bylo mnoho neúprosně zabito.



Nalezené disky byly vzhledem k podpoře Číny Sovětským Svazem odeslány i ke zkoumání do Akademie věd v Moskvě, kde pokračoval velmi podrobný vědecký výzkum, který přinesl mnohá překvapení. V materiálu disků bylo objeveno velké množství kobaltu, a dalších kovových příměsí. U disků byly také osciloskopem naměřeny silné vibrace, což by vzhledem ke složení napovídalo, že kdysi byly vystaveny silnému elektrickému výboji. Stáří disků bylo stanoveno na asi 12.000 let. Vzhledem ke skutečnosti, že taková zjištění se nehodila v Číně do schematu budoucích plánů mocných v kulturní revoluci, nebyly výzkumy uznány, což vedlo ke stažení Tsum Um Nuie z veřejnosti, a postupného zhoršování jeho zdraví a smrti v roce 1965. Záhada disků však tímto nekončí, stejně jako hledání pravdy v této záhadě.



Jeden z těchto disků se dostal v roce 1945 do Indie, kde jej získal profesor Sergej Lolladof, který se po válce vrátil i s diskem do Anglie, a zde společně s vědcem Dr. Robin-Evansem jej dali na přesné váhy se záznamovým zařízením, a zjistili, že disk během záznamu ztrácel a zase přibýval na hmotnosti, a to v intervalu 3,5 hodiny, což by mělo být vyloučeno. Dr. Evans se začal zabývat hledáním informací o původu těchto disků, a odcestoval proto do Číny, do vlasi kmene Dropa (podle některých pramenů Dzopa). Před dosažením cíle v pohoří Bajanchar-úl však nosiči odmítli pokračovat, protože toto území místní považují za Tabu. Angličan proto musel pokračovat na vlastní pěst, až dosáhl cíle. Kmen Dzopa nalezl, a po počáteční nedůvěře z jejich strany jej přijali. Dr. Evans se časem naučil jejich řeč, a bylo načase získat od nich informace.

Dozvěděl se, že tito lidé jsou přímými potomky návštěvníků z vesmíru, a jejich domovem mělo být souhvězdí Sírius. Tito vesmířané nejdříve probádali svoji sluneční soustavu (stejně tak začínáme s výzkumem vesmíru i my), a poté se snažili hledat v okolním vesmíru další obydlené světy. (i tato zpráva se nachází na kamených discích). V rámci jedné z dvaceti expedicí nalezli i naši Zemi. Jedna z následujících expedic na Zemi však kvůli technické závadě havarovala, a přeživší byli donuceni zůstat, a naučit se přežít v nehostinném pohoří v těch nejprimitivnějších podmínkách. 5 let po ztroskotání už žilo jen 30 rodin z kmene Dzopa.



Dr. Evans zemřel v roce 1974, ale jeho zápiskyz expedice se dochovaly. Na jejich základě pátrali přímo na místě v roce 1994 po oněch záhadách také autoři knihy "Satelity bohů" Hartwig Hausdorf a Peter Kraasa. Ti objevili v Číne v muzeu Pan-pcho za přispění stejně naladěných archeologů odbornou publikaci se skicou disků a fotografiemi pocházejícími z roku 1974 od ing. Wegerera. To byly ovšem jen neoficiální informace. Oficiální místa zarputile mlčí, a tyto nálezy a informace popírají. Existují lidé z hvězd- potomci lidu Dzopa dodnes ? Budete se divit stejně jako já, ale existují. Dodnes se domestifikovali a žijí ve své vesniciv čínské provincii S´-čchuan. Jejich vesnice je skutečně prapodivná. Mezi rýžovými poli nalezneme miniaturní domky, v nich žije 120 mužů, žen a dětí. Výška dospělých je v současnosti od 63,5 do 115 cm. Vědecké kruhy sice legendy, i informace o vesmírném původu předků těchto lidí zásadně odmítají, ale vysvětlení pro takový vzrůst dospělých jedinců současná věda nemá. Tento záhadný národ se objevil teprve v roce 1995, kdy se po 12.000 letech izolace v pohoří Bajanchar-úl rozhodl usídlit v úrodném údolí.

Navštívit však tento národ možné není, protože i po otevření Číny okolnímu světu zůstává mnoho míst v Číně pro cizince uzavřeno a nepřístupno. Snad se v budoucnosti budeme moci i do těchto míst podívat a zjistit více, například s využitím moderních vědeckých metod zkoumání, jako například genetiky.



A teorie disků ? Jak už jsem psal výše, disky obsahují velké množství kobaltu. Tento kov je magnetický, a je také radioizotopem. To napovídá, že tyto disky by mohly nést dva druhy záznamu. Kromě run na povrchu, i jakýsi záznam například magnetický, který rozhodně není vzhledem ke složení disků nemožný. Jenže momentálně nelze dostat ke zkoumání ani jeden z nalezených 716 disků, protože Čína, ani Moskva nemají zájem spolupracovat v této oblasti s okolním světem, a tyto nálezy i přes existující dochované zápisky z předchozích výzkumů a fotografie, či náčrtky, popírají. A to i přesto, že jeden z disků byl nedopatřením vystaven dlouho v Číně v muzeu, protože ředitelka nevěděla, co to je. Poté, co byl projeven zájem o tento disk, najednou zmizel. Prostě jen další z mnoha nálezů, které nesmí existovat, protože nabourávají stávající dogmata a představy vědců o naší minulosti.


Zdroj : Satelity bohů - Hartwig Hausdorf, Peter Kraasa