|
|
V přírodní
dutině, největší travertinové jeskyni ve Střední
Evropě se uchovala prastará svatyně, která je užívána
podle odhadů již 6 - 10. tisíc let, podle nalezených
nástrojů z doby bronzové i železné.
|
|
|
|
|
Dnes je do ní vstup z
bočního vchodu uvnitř kostela Narození Sv. J. Křtitele.
Je v ní oltář, náhrobky, a výklenky s pozůstatky sv.
Ivana, i otvory, kterými podle pověsti svatý Ivan
vyhnal démony po urputném zápasu. Šlo o prvního křesťanského
poustevníka, syna knížete Hostimila z Chorvatska. Ten
se podle tradice v jeskyni nad pramenem usadil roku 880 a
žil zde celých 42 let. Zde ho našel při lovu kníže
Bořivoj, když postřelil laň, která poskytovala mléko
k obživě. Původní poustevna byla po jeho smrti přeměněna
na kapli Sv. Jana Křtitele.
|
|
|
|
Kameny v jeskyni sv.
Ivana
|
Kámen
s vytlačenými stopami nohou a kolen sv. Ivana je z červeného křemence,
který musel být dopraven ze vzdálenosti minimálně 10-
20 km
. Původ prohlubní v kameni nebyl dodnes uspokojivě vysvětlen –
geologickými procesy se prý prohlubně tohoto typu (jakoby vytlačené
do vosku) mohly vytvořit jen velmi nepravděpodobně. Některé prameny
uvádějí, že tento kámen mohl sloužit jako obětní či posvátný kámen
předslovanských kmenů a sv. Ivanem byl "posvěcen a očištěn".
Jeskyně sice byla obývána i v neolitu, ale podobné kameny prý podle
V. Cílka používali právě v Ivanově době (9. stol.) první křesťané
jako náhrobní kameny význačných osobností.
|
|
|
|
|
Bývá dáván do
souvislosti s podobnými kameny v blízkém Tetíně a Neumětelích.
|
|
|
|
|
Podobný původ má
pravděpodobně i kámen Lůžko Svatého Ivana, který je dnes vyzdvižen
a vezděn v podstavci umělé groty se sochou Panny Marie
naproti vchodu do jeskyně. Byl prý původně o třetinu větší,
ale chorvatští vojáci za slezských válek 18. stol. si pažbami pušek
kousky otesali, aby měli památku na svého rodáka Sv. Ivana. Pověsti připisují
tomuto kamenu léčebné účinky.
|
|
|
|
Odkazy
|
Ze
života českých poustevníků – http://www.speleo.cz/
|
|
