Návrší se nazývá Homole. Podle pověsti ji dal navršit roku 1179 kníže Soběslav II. nad svým padlým druhem, vůdcem knížecí družiny Helichem, sedícím navíc na koni.

Podle O. Dvořáka jde o zašifrovaný odkaz na pohanský sluneční kult (helios - Slunce). Také zasvěcení kostela sv. Jiří, světci, který přemohl draka, ukazuje, že jde o významné místo, kde lze zasáhnout do podzemního proudu energií - dračí žílu.

Autor tak Homoli dává do souvislosti se známým pahorkem v Sillbury Hill, neboť i u něj existuje podobná pověst. Usuzuje, že i v Homoli by mohla být ukrytá stupňovitá pyramida, pocházející ze stejného období, tedy z 2500 let. př.n.l. To však bylo vyvráceno při prokopání Homole v roce 1904 - ukázalo se, že jde jen o navršenou zeminu, nebyly nalezeny žádné zbytky hrobu, pouze pod dlažbou kostela byla nalezena lebka koně.

Autor to dává do souvislosti s podobnými nálezy koňských kostí, ohlávky na Sillbury Hill. Navíc připomíná, že i Mayové zasypávali své pyramidy hlínou, poté, co jejich síla přestala působit.

Podle autora tak šlo o místo pro meditaci, zasvěcení a využití energetických proudů pro obřady a magické úkony.

O. Dvořák nachází i další podobné homole - Žižkova mohyla v Lichocevsi a na pahorku Žiži na Pražském hradě. Při propojení prý vzniká rovnostranný trojúhelník o délce stran 10 km. To však vyvrací J. Lenková, neboť vzdálenost Žiži - Žižkova mohyla je 9,5 m, Žižkova mohyla - Dušníky 12,5 km a Dušníky - Žiži je 13 km. Nejde tedy o rovnoramenný trojúhelník, s jistou dávkou tolerance snad o trojúhelník rovnostranný.

Dvořák, O.: Záhadná Homole. Fantas. Fakta č. 6/1999

Dvořák, O.: Ještě jednou české pyramidy. Fantas. Fakta č. 7/1999

Lenková, J.: Tajemné homole české. Badatelské rozhledy, č. 7/1999