|
Záhadné atmosférické, meteorologické a jiné
jevy v historii Prahy |
|
6.7.1250 -
postihlo Prahu a okolí tak silné krupobití, při kterém padající kusy ledu zabily
několik lidí i zvířat, zničily úrodu, i střechy domů. Silná vrstva krup potom
zůstala ležet na zemi po celý týden. |
|
1256 -
prapodivný případ krupobití - podle popisu měly být padající kroupy tříhranné,
značné velikosti a měly nazelenalou barvu, jako by byly obalené mechem
|
|
1278 - krví se potil kříž, nyní v kapli
sv. Anny v chrámu sv. Víta v Praze |
|
17.2.1337 - zatmělo se
Slunce a v létě se objevily dvě komety. Na vesnicích i v samotné Praze pak
lidé ve velkém spěchu přikrývali studny. Do Čech přilétaly veliké houfy
kobylek, žraly trávu, listí na stromech, obilí. Zajímavé je, že se vyhýbaly
vinohradům, vinná réva jim nechutnala. |
|
11.3.1362 - byla na nebi spatřena kometa. V
Čechách pak štrych žita stál půl kopy grošů. Ale po sv. Václavu cena
klesla na dva české groše za jeden štrych. Nikdo si to nedovedl vysvětlit.
Vždyť kometa obyčejně předpovídala mor nebo válku. |
|
3.6.1457 - se slavil
Svatý Duch. Mistr Mikuláš, matematik učení pražského, žák mistra Křižana
Prachatického, ukázal pravicí na oblohu: „Hle, na nebi je kometa má
vztah k české zemi. Uvidíme ji až
do 23 srpna. Co věští? Musíme se obávat, že král Ladislav nenadálou a
neobyčejnou smrtí zahyne.“ Nikdo tomu nechtěl věřit. Ale král
Ladislav toho roku zemřel. |
|
1474 - Byly kobylky v Čechách tak dlouhé jako prst palec, barvy nazeleně lesknuté, obličeje měly kočičí a jako v kuklách, po břiše jako hadi; nic lidem ani hovaduom nepřekážely, než letěly v povětří a chřestěly.
Mikuláš Dačický z Heslova (Paměti) |
|
Léta 1475 - Opěty kobylky byly v Čechách a pojedly ovoce a osení. A ve čtvrtek před památkou sv. Matěje viděna jsou pojednou čtyry slunce na obloze nebeské.
Mikuláš Dačický z Heslova (Paměti) |
|
1526 - strašlivá
kometa se dlouhý čas v Čechách i v Evropě ukazovala, vždy ráno ve 4
hodiny na způsob ohnuté ruky, jakoby nějaký meč z pochvy vytahovala.
Byla ohnivá, krvavá a na konci meče byly tři hvězdy po straně mnoho ohnivých
a jako krvavých mečů a kopí a také ohnivá světelná záře a z ní mnoho
vousatých hlav bylo. |
|
6.5.1537 - se ukázala další kometa, na
mnoho dní, načež následovalo velké sucho až lesy hořely. |
|
1.5.1539 - další kometa se objevila opět
ve znamení Býka |
|
22.2.1572 - velká hvězda bez ocasu se
objevila ve znamení Kassiopei a trvala tam skoro rok |
|
7.5.1580 - nastalo hrozné zatmění slunce a
pak velký mor |
|
1584 - krátkej spis o zlatém budoucím a již
nastávajícím věku, sepsaný léta
1584 od Václava Budovce z Budova, kde se říká: „...však nicméně žádné
pochybnosti není, a hned od počátku světa jest to zkušenost, kolikrátkoliv
taková neobyčejná spojení světel sou se dály, že i tyto dolejší zemské
věci z svrchu dotčených příčin své proměny braly, někdy míň, někdy víc...“ |
Léta 1539 - Kometa hvězda ukazovala jse na obloze nebeské, pouštěje od sebe paprslek dlouhý ku poledni.
Mikuláš Dačický z Heslova (Paměti)
A toho také roku při památce sv. Voldřicha při východu vidína jsú tři slunce pojednou vyšlá, čistá, jasná, z dáli jedno od druhého na hony zdýli.
Mikuláš Dačický z Heslova (Paměti) |
|
1599 - Divnou věc tiskli v Čechách, že jedna židovka v Praze porodila zvíře, nedvěda živého, a ten že hned, běhaje po světnici a zadrbav jse za uchem, umřel.
Mikuláš Dačický z Heslova (Paměti) |
|
1600 - Noviny tiskly v Praze, že ve středu po druhé neděli postní Reminiscere v městečku Říčanech na gruntech pana Zikmunda Smiřického narodilo jse dítě z Elišky Šicové, kteréž že žádných očí a uší nejmělo, nos jmělo jako indianský kohout morák, ústa velmi široká, u rukou toliko po čtyrech prstech a hrozný hlas vydávalo, a jsa pokřtěno, dvě hodině toliko živo bylo.
Mikuláš Dačický z Heslova (Paměti) |
|
1604 - na nebi vzplála jasná hvězda -
supernova, bohužel v té době ještě neexistoval dalekohled. |
|
4.8.1616 - při západu slunce na západě
oblak krvavý jako lev se objevil a na stranách provazy, nedaleko černý mrak
orlu podobný |
|
1622 - Podivně vuobec oznamováno bylo, rozprávěno a jištěno, že tělo mrtvé nějakého vojenského člověka, rozeného Poláka, jenž v klášteře sv. Jakuba v Starém Městě pražském před některým téhodnem pohřbeno bylo, z hrobu vstávalo, v témž klášteře bouřilo, škodu činilo, mluvilo a po témž klášteře nětco psalo; což od lidí, jakž lidský obyčej, jinak a jinak vykládáno a souzeno bylo; o čemž dále mluviti a rozprávěti od vrchnosti jest zapovědíno.
Mikuláš Dačický z
Heslova (Paměti)
|
|
Podle
: Archiv KPU |
