SHC ve světě 


SHC.1951.07.02.US.FL - St. Petersbourg 

Ráno 2. července 1951 vešla do dveří bytu paní Mary H. Reeserové (67) její bytná, paní P. M. Carpenterová. Činžovní dům, v němž se nevysvětlitelná záhada udála, stál na Floridě. Paní Carpenterová viděla paní Reeserovou naposledy předchozího večera. Nyní bylo sedm ráno, což byl právě čas na společnou ranní kávu. Bytná svírala v ruce telegram, který poslíček nedoručil, protože mu stará paní Reeserová neodpovídala na jeho klepání.

Paní Carpenterová zjistila, že klika od pokoje je tak horká, že ji nedokáže uchopit. Zděšeně vyběhla na ulici a přivolala pomoc. Malíři pokojů, pracující ve vedlejším domě, přistoupili ke dveřím paní Reeserové. V bytě bylo mimořádné vedro, okno zelo dokořán. Vedle okna stál zbytek ohořelého křesla a v křesle se nacházely naprosto zuhelnatělé pozůstatky paní Reeserové. Z křesla a staré dámy nezůstalo téměř nic.

Následovalo důkladné policejní vyšetřování, k němuž byli přizváni patologové. Závěry byly šokující. Vše, co bylo zjištěno, nebylo v souladu s běžnými lidskými zkušenostmi s ohněm. Paní Reeserovou navštívil předchozího večera její syn dr. Richard Reeser. I v době jeho návštěvy seděla dáma v křesle, v němž nakonec zemřela. Na sobě měla noční košili z umělého hedvábí, látkové pantofle a lehký domácí župan.

Když malíři za přítomnosti bytné vyrazili dveře s rozpálenou klikou, nalezli pozůstatky paní Reeserové, vážící sotva deset liber, přičemž stará dáma měla zaživa hmotnost více jak sto sedmdesát liber. Z dámy nezůstalo téměř nic s výjimkou lebky, části páteře a její levé nohy, která zůstala žárem téměř nedotčena. Z křesla zbyla jen drátěná kostra.

Pokoj, v němž paní Reeserová zemřela, byl podivuhodně ochráněn před jinak zcela zničujícím žárem. Jen na zdech a záclonách visely černé saze a zrcadlo na stěně prasklo od velikého žáru. Za své vzaly vlastně jen tři předměty: křeslo, stojací lampa a odkládací stoleček. Na místě pod křeslem byl navíc propálen koberec. Němým svědkem obrovského žáru se staly dvě parafínové svíce, stojící na prádelníku vzdáleném asi dvanáct stop od ohořelého křesla. Svíčky se žárem roztekly a parafín stekl až k hraně prádelníku.

Vyšetřovatelé zjistili, že žár roztavil také elektrickou zásuvku stolní lampy. Pojistky elektrického proudu způsobily výpadek energie dvacet minut po čtvrté hodině ranní. Malá plynová kamínka byla v tu chvíli mimo provoz.  

7. července 1951 policejní velitel J. R. Reichert posílá krabičku s důkazy z místa neštěstí přímo řediteli FBI J. Edgaru Hooverovi. Do ní přiloží pár kousků skla, které se našly v popeli, šest „drobných předmětů považovaných za zuby“, útržek koberce a pantofli. Reichert přidává také papír s otázkou: „Žádáme jakékoli informace nebo teorie, které by mohly vysvětlit, jak může být lidské tělo natolik zničeno a oheň omezen na tak malou plochu a tak málo poškozen vnitřek budovy. Nábytek v místnosti zůstal dokonce nesežehnutý a nepoškozený kouřem.“

Záhady okolo požáru a smrti Mary Reeserové mátly policejní úředníky odpovídající za vyšetření události. Specialista na požáry Edward Davies přijel z Tampy, aby do těchto nejasností vnesl světlo.

"Nevím, zda šlo o požár, stejně jako nevím, čím byl žár způsoben," řekl po důkladném prozkoumání všech okolností. Jeho bezradnost byla až překvapující. Přivolaný lékař, profesor Wilton Kongmann z Pennsylvánské univerzity, rovněž připustil, že je zaskočen a zmaten. "Ještě nikdy během své kariéry jsem neviděl, že by se lidská lebka žárem tak zmenšila, jak se to stalo v případě paní Reeserové," prohlásil Kongmann. "Obvyklý je právě opačný proces, lebka se zvětší, a někdy dokonce exploduje, pokud se ocitne v žáru několika set stupňů. Tohle je největší odborná záhada, s jakou jsem se setkal."

Byla snad nešťastná paní Reeserová zasažena bleskem? Meteorologická stanice odmítla připustit, že by kritické noci sjel z nebe byl pouze jediný blesk.

 Vyšetřovatelé a orgány pověřené vyřešením záhadného případu musely přiznat, že nejsou schopny tajemství smrti paní Reeserové rozluštit. Šéf místní policie J. R. Reichart a šéf oddělení vyšetřování Cass Burgess nakonec společně podepsali protokol, v němž za příčinu smrti paní Reeserové určili cigaretu, která jí ve spánku údajně vypadla a způsobila vznícení šatů. Pánové se samozřejmě zbavovali problematického případu, do voleb také nebylo daleko a každý byl rád, že měl věc tak lehce z krku. Kdo by si také potrpěl na nevysvětlitelné záhady?

Skutečná příčina tajemné smrti však nebyla nikdy zjištěna. Teorie cigarety je zcela nesmyslná, byla však jedinou možností, jak se zbavit nepohodlného problému. Na zbytek jejího bytu se oheň nerozšířil, přestože podle telegrafního poslíčka měla otevřená okna. Smrt Mary Reeserové nemohl způsobit knotový efekt, neboť tato teorie předpokládá mnoho hodin pomalého doutnání. Skeptikové, jako například američtí badatelé Joe Nickell a John Fischer, často tvrdí, že paní Reeserová usnula v křesle, když kouřila cigaretu, takže knotový efekt mohl působit dvanáct hodin. Pečlivé zkoumání policejních záznamů ukazuje, že paní Reeserová ve skutečnosti odpočívala v posteli a časně ráno vstala, snad aby se nadýchala čerstvého vzduchu. Nejpozději ve 4.20 hod. se posadila do křesla, kde ji zachvátil žár - v tu dobu oheň zastavil její elektrické hodinky, jenom několik hodin předtím, než byl nalezen její popel.

Podle : Farkas, V.: Nevysvětlitelné záhady. KK, Praha, 1993 - Randlessová, J. – Hough, P.: Encyklopedie nevysvětleného. Mustang, Plzeň, 1996