Zřejmě se nenajde chatař ani chalupář...

... který by nemel tranzistorový přijímač, a ten k provozu vyžaduje baterie. Jen některé přijímače většího i když i kabelkového formátu jsou přizpůsobeny i k provozu na síť (Arioso, Kvintet, Song), což samozřejmě nemůžeme využít v terénu. Když přijímač ztratí citlivost i hlasitost, nebo když je reprodukce silně zkreslená, majitel obvykle vyhodí všechny 4 nebo 6 monočlánků a nahradí je novými. Nemělo by však dojít k tomu, že by některý monočlánek "tekl", neboť může přijímač poškodit. Je neekonomické vyhazovat všechny monočlánky, a to proto, že i když jsou zakoupeny ve stejnou dobu a ze stejné série, nestejně rychle stárnou. Proto si opatříme žárovku 2,5 V a 0,1 A (v nouzi třeba 0,2 A) a za pomoci kousku drátu každý monočlánek odzkoušíme. 

Ponecháme ty, které žárovku rozsvítí, i když slabě na několik sekund. Vyřadíme jen ty monočlánky, které žárovku nerozsvítí vůbec. Podivíme se, jak jsou monočlánky rozdílné. Jde totiž o to, že i jediný vadný monočlánek, tím spíše dva, zhorší poslech mnohem víc než kdyby přijímač pracoval se sníženým počtem monočlánků (5 místo 6 či 3 místo 4), ale dobrých. Uvážíme-li, že tužkový monočlánek stojí kolem 1,50 Kčs a stejné i větší typ, zatímco ty největší jsou asi za 2,40 Kčs, stojí podobné šetření za to. Ještě úspornější jsou přijímače, které používají baterie "malé kulaté", v ceně 1,50 Kčs. Uvedený postup lze aplikovat i na ploché baterie, pokud jsou dvě, jinak se patrně vyplatí jen amatérovi, který má pájedlo, baterii rozebrat, vyjmout vadný článek a znovu sletovat "zdravé" články.

Ing. Věnceslav Patrovský, CSc.

Chatař, ?