Zasáhli mimozemšťané a katastrofy do vývoje lidstva?

Pod tímto titulem vydalo ostravské nakladatelství Profil v roce 1988 objemnou knihu manželů Malinových. Po zkušenostech s knihou Soumrak kouzelníků (Kukal, Malina) nebo Mimozemské civilizace (M. Grün) jsem tuto knihu nekoupil, ale byla mi zapůjčena. Na str. 14 se autoři dušují, že budou přistupovat k problémům bez předpojatosti, ironie a seriózně. Asi po „úspěchu“ Soumraku kouzelníků dr. Malinovi došlo, že věc trochu přehnali. Ovšem k nějaké serióznosti a odbornosti má kniha značně daleko. Předně již to, že je provázena ilustracemi Renčíkových dědků, působí záporně. Manželé Malinovi si ke spolupráci přizvali různé odborníky (nikoli ovšem mne!) a dokonce i pana Dänikena. Ten ovšem reaguje tak, že neříká ano ani ne a někde prý to bere jako žert.

Chemik Karpenko, kterému bylo umožněno publikovat ve Vesmíru, se odvolává na kohosi, že hliník lze vyrobit normálními metalurgickými pochody, což není pravda a své znalosti korunuje tím, že bod tání platiny lze snížit kazivcem. Uvedené úvahy se týkají možností prastaré hutní výroby. Podivné znalosti dr. Karpenka lze nalézt (spolu s cestovatelem dr. Zýkou) v knize Chemické prvky očima minulosti (Práce 1984), kde si popletl hořčík a skandium. Orientolog Dušan Zbavitel se vyjadřuje, že Däniken vytvořil nové náboženství – místo Bůh dosadil astronauta! Kukal opět tvrdí, že vznik našich vltavínů lze vysvětlit přírodními procesy – není ovšem pravda, že se jejich složení příliš neliší od hornin v Ries Kesselu, odkud měla jejich hmota vystříknout po dopadu ohromného meteoritu. Do textu byl zamontován i Hamlet, jakási úvaha o mraku! Bermudský trojúhelník není nic imaginárního, je to oblast mezi Bahamy, Bermudami a Portorikem. O některých případech zmizení lodí či letadel lze snad pochybovat, ale nikoli o všech. Autoři nevědí, že zde existuje velká gravitační anomálie a družic objevily na moři proláklinu asi 6 metrů hlubokou, z lodi ovšem nepozorovatelnou.

Dänikena nelze řadit k Velikovskému, který skutečně byl fantastou ve svých teoriích o kolizi světů. Vysvětlování tzv. vědeckých metod je v knize velmi zjednodušeno a je zcela ignorováno, že řada vědců se důkladně mýlila. V posledních letech to bylo třeba fiasko s polyvodou (1970) nebo s jadernou elektrolytickou fúzí deuteria (1989). Cesta za hledáním reality a pravdy je i dnes velmi složitá, zejména proto, že dnes do odborných problémů mluví novináři, lidé, kteří se chtějí realizovat nebo obchodovat nebo lidé naprosto v dané věci nevzdělaní. To se projevilo v pamfletech proti dostavbě Temelína, proti televizní věži v Praze 3, proti ozónovým dírám, dusičnanům ve vodě, proti užívání hliníku. Hysterický křik některých polovzdělanců pak zbytečně zaměstnává řady pracovníků, šíří paniku atd. To sice vysoce souvisí s archeoastronautikou v podstatě přístupu výzkumu, ale jinak je archeoastronautika zatím mimo zájem spekulantů, snad až na ty, kteří vydávají knihy a přednášejí o ničem a k vlastní hlouposti přidávají i hloupost cizí.

Ing.Věnceslav Patrovský,CSc.