Viník má zkratku GPZ


Mravenci je milují, krávy málo dojí

V těch místech bije častěji blesk, množí se plevely, okrasným a užitkovým rostlinám se nedaří, stromy trpí nádory a jejich listí na podzim dříve žloutne. Slepice zase bídně nesou, zvířata špatně přibírají na váze, krávy málo dojí. Zvířata se vůbec těmto místům vyhýbají, s výjimkou koček, které je naopak vyhledávají. Stejně jako mravenci.

Ano, už se možná domýšlíte. Řeč je o tzv. geopatogenních zónách (GPZ). Někteří lidé je viní z chronických onemocnění, revmatismu, zánětů, bolestí hlavy či podrážděnosti, jistí vědci zase existenci geopatogenních zón tvrdošíjně popírají a jejich vliv přičítají náhodě.

K těm druhým rozhodně nepatřím. Naopak, myslím si, že takové zóny skutečně existují a snadno je odhalí například proutkař pomocí virgule. Lze je však prokázat i útlumem příjmu vysílače na VKV (viz Amatérské rádio č. 4 z roku 1987), změnami elektrické vodivosti půdy či mírným zvýšením její teploty (sníh zde dříve taje). O podstatě vlivu geopatogenních zón toho však, žel, příliš mnoho nevíme. Jisté je, že jim můžeme klidně přičíst podrážděnost, únavu, nespavost dětí. Pak obvykle stačí posunout postel nebo pracovní místo a potíže za několik hodin až dní přejdou.

Těmto zónám se nyní věnuje značná pozornost v Rakousku i v SRN, avšak i tady se objevují různé šarlatánské přístupy k jejich zkoumání a také obdobné prostředky pro odrušení nebo snížení vlivu GPZ. Jsou to různé spirály, dvojité hliníkové fólie, smyčky či magnety. Jsou to pomůcky vskutku pochybné, neboť, jak už bylo řečeno, doposud není známo, čím je vznik geopatogenní zóny zaviněn. Snad v tom "mají prsty" vodní impregnace, rudné žíly nebo styk dvou hornin rozdílných fyzikálních vlastností. Význam určitě mají i magnetické vlastnosti hornin.

A tak na závěr mohu čtenářům jen doporučit, aby se prošli po zahradě s přijímačem naladěným na vysílač v rozsahu VKV, nejlépe kolem 66 MHz, a tam, kde příjem vysadí, raději nic nesázeli.

Neuvěřitelně do kruhu stočená větev nad geopatogenní zónou v Havlíčkových sadech v Praze (Foto: autor)

Ing. Věnceslav Patrovský, CSc.


A report 9/13.6.1990