Vypočítejte si biorytmus

Lidé si již dávno všimli, že jejich únava, pracovní i duševní výkonnost závisí na denní době, ovšem vyloučíme-li případy, kdy výjimečné pracujeme nebo oslavujeme, nebo jsme nějak stresováni. Ve vědě je žádoucí, aby subjektivní pocity byly doplněny objektivní metodou. Metoda zjišťování chyb, například překlepů na stroji, délka doby k řešení úkolů apod. může sice podat určitý obraz, ale jistější jsou metody, kdy osoba není do měření přímo zapojena, ale měří se určité změny jejího těla. Takové je měření změny tělesné teploty během 24 hodin (Lewis, Lobban), nebo měření změny krevního tlaku (Swenson, Holm, Bjerner). Autor tohoto článku doplnil křivky zjišťováním ovlivnění randomizeru PEER efektem. (Viz kniha "Od magie k biotronice", VHJ Holandská 7, Praha 10). Z křivky záznamu teplot vyplývá maximum kolem 14. hod., pak nastává mírný pokles kolem 15. hod., načež se objevuje druhé maximum kolem 20. hod. Potom křivka klesá a dosahuje minima kolem 2. hod. v noci. Této křivce přibližně odpovídá i snížení krevního tlaku a schopnost ovlivnění randomizeru, která ve 20 hod. dosáhla až 85 %. 

Rytmus práce a odpočinku

Význam těchto zjištění je jednoznačný - abychom vykonávali práci kvalitně, musíme volit vzestupnou část křivky a její maxima, naopak při minimech je třeba vykonávat práci nenáročnou, oddechovou. Například u kanadské společnosti INCO, kde byl autor zaměstnán, byla pracovní doba 9-12.30 hod., pak byla povinná hodinová pauza a pak se pracovalo od 13.30 do 17.00 hodin.

Potíž je v tom, že existuje mnoho lidí, kteří jsou "ranní ptáčata" a vyhovuje jim pracovní doba třeba od 7. hod., na oběd stačí půl hodiny a konec pracovní doby je v 15-16 hodin. Má to výhodu, že delší odpoledne lze využít k různé jiné činnosti. Naopak existují lidé, kteří chodí pozdě spát a ráno se jim nechce vstávat.

Samostatnou skupinou jsou lidé, kteří pracují na směny. Tento tzv. cirkadiální rytmus (cirka - přibližně) je silné narušen cestováním v letadle na velkou vzdálenost. Přizpůsobení novému času trvá několik dní. Po půlnoci nastává tzv. paradoxní spánek REM (rapid eyes movement) charakterizovaný pobytem očních víček i tím, že se zde zdají sny. Organizmus je kolem druhé hodiny noční nejzranitelnější a klesá schopnost imunity. To můžeme využít ke zvýšené účinnosti léků, které budeme v tuto dobu brát. Můžeme si také vyzkoušet náš vnitřní biologický čas. Je totiž již dlouho známo, že když si před spaním umíníte, v kolik hodin se máte probudit, představíte si ciferník v té době, tak se zpravidla přesně tehdy probudíte, pokud ovšem nejste nemocní nebo velmi unavení.

Rada pro studenty: Učíte-li se těsně před spaním, mnohem lépe si látku zapamatujete.

Vedle těchto krátkodobých rytmů nalezl W. Fliess a G. Swoboda na počátku našeho století dlouhodobé rytmy s periodami 23, 28 a 33 dní. První rytmus je fyzický, pohybové zručnosti, iniciativy. Kritické dny, kdy bychom se měli vyhýbat manuálním pracím, jsou 1., 11., 12., a 23. den. Přízni-N ve dny jsou 2.-10. den, neutrální 13.-22. den.

Rytmus 28denní je psychologický, protože ovlivňuje naši náladu, emoce, pozornost apod. Kritické dny jsou 1., 14., 15. a 28. den, optimistické dny jsou 2. až 13. den, neutrální jsou 13. až 27. den. 

33denní rytmy jsou někdy zvány dny hlouposti a vyznačují se sníženou pozorností k okolí a k situacím, sníženou pamětí aj. Kritické dny jsou opět 1., 17., 18. a 33. den, příznivé 2. až 16. den a neutrální 19.-32. den. Tyto rytmy probíhají pravidelně od data našeho narození asi u 80 % populace. Nejhorší období je, když se špatné dny dvou nebo i tří biorytmů k sobě přiblíží, nebo dokonce splynou.

Jak vypočítat dlouhodobé biorytmy

Vycházíme z data narozeni (např. 3. září 1963) a spočteme počet dní k nejbližšímu víceméně současnému datu (např. 30. listopadu 1994), ovšem s ohledem na přestupné roky, které v tomto případě jsou 1968, 1972, 1976, 1980, 1984, 1988, 1992, tedy musíme připočítat 7 dní. Do konce roku je 1965 je to 119 dní, v roce 1994 jsou to 334 dny. Za roky 1966-1993 je to 28 let, tedy 10 220 dní, k tomu připočteme 7 + 1Í9 + 334 - 450 dní, a tedy celkem 450 + 10 220 = 10 670 dní. Nyní toto číslo vydělíme příslušnými periodami:

10 670:23 = 463, 91 period, podobně 10670:28 = 381,07 a konečně 10 670:33 = 323,33 dne.

Tolik nám řekne kalkulačka, ale čísla za desetinnou tečkou nám komplikují výpočet a musíme se obrátit ke klasickému počítám. A tak zjistíme, že pro konec příslušného rytmu musíme od 30. 11. 1994 odečíst 31,30 a 11 dní. To si poznamenáme barevnými propiskami a zjistíme si další průběh příznivých a nepříznivých dní.

Sledování cirkadianního rytmu podle teploty T, z ovlivnění randomizeru R a ze snížení krevního tlaku K.

Ing. Věnceslav Patrovský, CSc.

Vital 10/1994