FYZIKÁLNÍ ZPŮSOBY ZVYŠOVÁNÍ ÚRODNOSTI

Zásluhou J. Liebiga používají zemědělci a zahrádkáři od poloviny minulého století průmyslová hnojiva, kterých je dnes velmi mnoho. Dnes také víme, že průmyslová hnojiva nemohou zcela nahradit hnojiva organická, navíc pak jejich výroba je energeticky dost náročná. Dusičnany z nich se mohou dostat do spodních vod. Při stoupajícím nedostatku potravin ve světě stává se pak zvýšení zemědělské produkce vysoce aktuálním. Jednou možností je zvyšování úrodnosti fyzikálními způsoby. Je třeba zdůraznit, že toho využili již v 18. století Bertholon a Nollet, kteří elektrizovali vodu z bleskosvodu nebo z ruční třecí elektřiny, případně svod zavedli do země. Získávali tak bohatou úrodu zeleniny i ovoce. Během 200 let však tento způsob upadl téměř v zapomenutí a byl prosazován jen několika jedinci, např. na počátku našeho století v Anglii O. Lodge, u nás R. Trnka, ve třicátých letech v Itálii B. Riccioni a v Indii Agarskar Sinh. 

Teprve v posledních letech se projevuje o fyzikální metody v zemědělství větší zájem, avšak aplikace ve velkém měřítku stále ještě jsou jen ojedinělé.

Proberme si tedy hlavní možnosti využití fyzikálních způsobů a co je o nich známo:

1. Způsob aplikace máme zhruba trojí: buď aktivujeme vodu, a tou pak zaléváme, nebo aktivujeme před setím semena, nebo konečně můžeme působit na celý záhon nebo pole po celou dobu vegetačního působení. Je zřejmé, že tento třetí způsob je ve velkém měřítku téměř nepoužitelný. O aktivované (polarizované) vodě byla v Zahrádkáři již celá řada článků (č. 10/75, č. l a 3/76, č. 12/78, č. 11/82, č. 10/83 a jiné). Lze ji výhodně použít v zahradnictví, zejména pak ve sklenících. Na velké plochy je použitelnost omezená, i když se tak dosti často zalévají zeleninová pole. Přímé působení na zrní zavedl v šedesátých letech kanadský botanik Pittman, kdy zrno propadá magnetickým polem. Tento způsob je samozřejmě výhodný pro setí obilí.

2. Druh aktivující energie není příliš podstatný a liší se spíše intenzitou, formou a také nákladností. Tak magnetické a elektrické pole působí na vodu i na semena a rostliny prakticky stejně, musí to však být pole stejnosměrné nebo jen slabě proměnné. Zatímco lze použít permanentní magnety s minimálními náklady, vytváření zdroje elektrického vysokého na pěti vyžaduje již přístroj, energii a kontrolu. Podobně bylo použito ultrazvuku a laseru jak pro aktivaci vody, tak pro předseťovou aktivaci semen. Jestliže různé druhy energií způsobují stejný efekt, zde tedy stimulují růst a výnos plodin, musí tedy působit na vodu a rostliny stejným nebo podobným způsobem. Že tomu tok je, dokázal pro vodu autor tohoto článku během deseti let pokusů. Z hlediska jednoduchosti a účelnosti, hlavně pak ve větším měřítku, ale i pro zahrádkáře, dáme jistě přednost aktivaci magnetickým nebo elektrickým polem. V roce 1983 vydalo SZN knížku Klíč k živé vodě, ve které bratři Zelepuchinové z Kazachstánu popisují své úspěšné pokusy s aktivací vody prudkým ochlazením z bodu varu nebo s vodou, která prostě odtála z ledu. I když obě procedury evidentně působí na změnu struktury vody a např. voda odtátá z ledu zvyšuje pevnost sádry až o 35 %, pokusy o ověření biologické účinnosti jindy vyzněly negativně. Není ovšem vyloučeno, ba je to zcela pravděpodobné, že stimulační vliv na keře a stromy, které jeví údajně jarní sníh a led, je způsoben zřejmě předchozím déletrvajícím ozářením ultrafialovými, a tedy i slunečními paprsky. To je totiž další účinný a laciný způsob, jak aktivovat menší množství vody.

Omezující faktory a možnosti využití

Uvedené fyzikální metody aktivace vody, semen, popř. rostlin nejsou v žádném případě metody "zázračné", ale jen doplňující. Ukázalo se například, že sice umožňují snížení spotřeby průmyslových hnojiv, ale nemohou je nahradit. Okrasné rostliny, například v porovnání s kontrolním pokusem, mohutně vyrostly a vykvetly při zalévání polarizovanou vodou, ale druhým rokem naopak zůstaly nízké. To svědčí o tom, že polarizovaná voda způsobila lepší využití až vyčerpání půdy. Jiné pokusy pak ukázaly, že polarizovaná voda přinutí k růstu a k plodu rostlinu i za podmínek dosti stísněných. Nadbytek polarizované vody může však i škodit a působit chlorózu. Je proto lépe zálivku střídat s obyčejnou vodou nebo polarizovanou vodu ředit obyčejnou vodou asi 1:1 až 1:2.

Také příliš silné magnetické nebo elektrické pole působící na semena je může poškodit a růstové parametry budou pod úrovní kontrolního pokusu. Úrodu podstatně ovlivňuje i počasí (viz Zahrádkář č. 11/81, str. 225). Polarizovaná voda ani aktivovaná semena se nijak příznivě neprojeví, když rostlina nebude mít dostatečnou teplotu prostředí (rajčata, melouny, špenát atd.). Bouřkové počasí způsobí aktivaci vody a elektrizaci rostlin tak, že kontrolní varianty zlepší své výsledky, takže pokusné misky nebo záhony vykazují jen malé zvýšení a budí to dojem, že aktivace nebyla úspěšná. Proto také pokusy založené na poli vykazují obvykle přírůstek jen 15-25 % v růstových parametrech, zatímco v laboratoři či doma lze dosáhnout až 150% přírůstku.

Co tedy je vhodné pro zahrádkáře?

Polarizovanou vodu připravíme nejjednodušeji průtokem vody mezi dvěma opačnými magnetickými póly. Voda proudí stlačenou gumovou.hadičkou nebo trubicí z PVC, která byla nad plamenem ohřátá a stlačena tak, aby vytvořila uvnitř škvíru širokou 2-4 mm (viz Zahrádkář č. l a 3/76, č. 12/78). Magnety přiléhají vně a mohou být spojeny železným páskem. Na rychlosti průtoku ani na intenzitě magnetického pole příliš nezáleží. Voda je vhodná pro květiny v květináčích i na zahrádce a samozřejmě i pro užitkovou zeleninu a ovoce.

Samotné magnety používáme feritové v podobě válečků nebo obdélníčků (v Praze k dostání v Modeláři na Perštýně a v obchodním domě Kotva) a dáváme je k zasazené rostlině nebo semenu do zeminy nejlépe v páru, aby semeno bylo mezi magnetickými póly. O další se již starat nemusíme a jen normálně zaléváme. Profesor Kopeček z Brna dosáhl takto u jahodníku zvýšení plodnosti až o 142 %. Magnety v půdě nekorodují a mají neomezené použití, pro více sazenic však tento způsob vyžaduje větší investici. Podkovovité magnety, které se tu a tam ještě vyskytují, jsou méně vhodné. Možno je použít, pokud semeno nebo rostlinu lze umístit mezi magnetické póly.

Předseťovou elektrizaci semen mohou zahrádkáři vyzkoušet velmi jednoduše tak, že semena protřepou v suché skleněné nádobě, např. od zavařeniny. Třením semen o sklo nastává elektrizace, která může zvýšit růstové parametry až o 200 %. Semena je však nutno nejdéle do 10 hodin po aktivaci zasít. Protože semena mají různý obal (tuky, vosky, celulóza), budou se i rozdílně elektrizovat. To také závisí na jejich vysušení - místo skla můžeme použít i ocelovou magnetizovanou plotýnku, nikoliv však z umělé hmoty. Ty se však mohou uplatnit po zavěšení poblíž rostliny, kdy každý den je budeme elektrizovat suchými prsty. V SSSR byly vytvořeny i tzv. magnetofory - je to práškový feritový magnet rozptýlený v umělé hmotě, pryskyřici, cementu apod. Trubicí nebo žlabem vytvořeným z tohoto materiálu klouže pod úhlem asi 45° semeno. Dosáhne se zvýšení růstových parametrů až o 25 %.
Zahrádkáři mohou využít některých z uvedených možností a autor uvítá každou zprávu o úspěšných, ale i o méně úspěšných výsledcích.

Ing. Věnceslav Patrovský, CSc.

Chatař 7/1985