Tři pokusy s bioenergií
Patrně jste již slyšeli o lidské energii, která vyzařuje z očí, mozku i rukou a dovede na dálku pohybovat předměty. Důkaz o této energii vám může podat několik přesvědčivých pokusů.
Podle obr. A si z balsy slepíme bezvodým acetonovým lepidlem (Kanagon) malé plavidlo. Jeho jsou asi 50 mm dlouhé, kotouček má průměr asi 30 mm a je z tenkého papíru. Kotouček opatříme černou tečkou. Plováčky je vhodné potřít slabě vazelínou nebo bezvodým lepidlem, aby se nesmáčely vodou. Položíme-li pak plavidlo na vodní hladinu v delší, např. fotografické misce, a zahledíme-li se upřeně na kotouček, začne se po chvíli člun k nám pohybovat. Místnost musí být uzavřená, bez průvanu, v blízkosti nesmějí stát ba ani sedět jiné osoby, a také nesmí být zatopeno, jinak je výsledek pokusu špatný, nebo se vůbec ruší. |
Stejně zajímavý je pokus s přístrojkem podle obr. B. Základem je kužel K zhotovený z hliníkové fólie nebo i z papíru. Kužel je překládaný nebo prolamovaný. Není to nutné, ale větší plocha zlepšuje účinek. Důležitější však je, opatřit kužel na vrcholu uvnitř ložiskem z mosazného nebo měděného kolečka či ocelového brašnářského cvočku, do něhož vytlačíme hladký důlek. Důlek opřeme o jehlu, zapíchnutou v podstavci. Kužel se musí pak velmi lehce otáčet. Za kužel dáme zahnutou zástěnu Z z plechu nebo hladkého papíru a vyčkáme, až se vše uklidní. Potom z pravé strany přiložíme ruku, dlaní dovnitř a asi po deseti vteřinách pozorujeme, že se kužel začne otáčet. Můžeme totéž zkusit i s rukou levou, s oběma rukama atd. Vysvětlení je prosté i když málokoho napadne. V obou případech, tedy i v případě plavidla, jde o pohyb vzduchu, který způsobí teplo lidského těla. |
Na obr. C je pokus, který sice nijak nepředstírá, že jde o statickou elektřinu, ale zatím nelze uspokojivě vysvětlit, proč tuto elektřinu indukuje nejvíce jen živá, měkká lidská kůže. Na osu silnějšího elektromotorku namontujeme válec z novoduru V široký asi 40 mm. Z levé strany na izolačním pásku I (umaplex, novodur) je těsně nad povrchem válce podélná lišta L, spojená drátem s doutnavkou D. Jestliže nyní motor zapojíme a lehce se Bříškem některého prstu dotkneme rotujícího válce, doutnavka se rozsvítí, zejména když současně jeden prst levé ruky přiložíme na sklo, nebo na druhý vývod doutnavky. Pokus samozřejmě musíme dělat v přítmí. Dotkneme-li se rotujícího válce neživou kůží, efekt nenastane. Slabý výboj se objeví s vatou, papírem a s nylonem. Jinak všechny ostatní izolátory, polovodiče i kovy dají efekt velmi slabý, nebo žádný. Otázkou tedy zůstává, proč právě živá kůže jeví tuto zvláštní schopnost. |
Komu by se toto zařízení zdálo příliš složité, může si podobný pokus udělat (ve tmě) tak, že bude třít suchými prsty víko od polárkového dortu. Třením vzniknou trsy jisker a přiložíme-li pak k víku doutnavku, zazáří. Budeme-li víko třít jinými hmotami, efekt bude slabý nebo nepatrný.
Další zajímavý pokus založený na statické elektřině uděláme takto: Suchými prsty přetřeme čiré víko z polystyrénu (méně vhodné z umaplexu) a vhodíme na něj malou kuličku zmačkanou z hliníkové fólie. Po přiblížení prstu kulička prudce odskočí, což lze několikrát opakovat.
Titul článku tedy vskutku nelže - teplo i elektřina jsou v těchto případech produktem živé hmoty.
Ing. Věnceslav Patrovský, CSc.
VTM 1974/12, str. 428