Nebojte se radioaktivity, bojte se jen aktivit !

V posledních letech se objevilo několik sdružení, které si někdy  říkají  "aktivita", a bijí na poplach v některých oblastech, týkajících se hlavně ekologie. Nic proti tomu, kdyby tyto aktivity byly směrovány správným směrem, měly odborné představitele a byly informovány o skutečném stavu  věcí.  Ve skutečnosti z naprosté neznalosti chemie a technologie konstruují falešné argumenty proti tzv. ozónovým dírám, hliníku, vodě, radioaktivitě, těžkým kovům aj. V nejlepším případě jsou tyto argumenty silně přehnané, neadekvátní, a místo aby byly konkretizovány, jsou zevšeobecňovány.  Například  nikdo nepochybuje, že někde je špatná voda, ale příslušný  "aktivista" naznačuje, že voda je špatná všude... a proto kupujte naši "dobrou vodu", nerezové nádobí místo hliníkového, zbourejte Temelín, odsiřte uhlí, atd. Je zřejmé, že část "důvodů" má komerční pozadí. Málokdo ví, že za tzv. hnutím starostů kolem JE Temelín stojí jejich požadavek na 80% snížení ceny za elektřinu v těchto obcích. Někteří mladí "aktivisté" tam navíc demonstrovali za tučnou odměnu v rakouských šilincích. 

Další část tvoří snahy o přehnanou seberealizaci určitých lidí, kteří  se  nemohou jinak uplatnit a část tvoří lidé, kteří to snad dobře myslí, ale jejich odborné znalosti jsou takřka nulové. To se týká třeba odsíření uhlí, nebo vyrobení 40 miliónů zářivek, což by prý nahradilo Temelín ! Apologeti takových myšlenek nevědí, že postup odsíření uhlí snižuje podstatně výkon elektrárny a silně zvyšuje odpad v podobě popele nebo nečisté sádry, kterou nelze nijak  použít. Výroba zářivek pak opět vyžaduj energii, suroviny, manipulaci  -  jde  tedy opět, lidově řečeno, o vyhánění čerta ďáblem.

Dnes si povíme něco o radioaktivitě, protože nebezpečí, které známe,   přestává být nebezpečím. Zopakujme si tedy, že radioaktivita byla v podstatě objevena roku 1896 Bequerelem, jako samovolný  rozpad atomů některých  těžkých prvků, zejména radia, thoria,  atd. Tento rozpad byl nazván radioaktivitou. Jsou přitom emitovány  tři  druhy  paprsků a  to alfa, což jsou kladně nabitá jádra  helia, dále  beta, což jsou v podstatě záporné elektrony a paprsky  gama,  které  jsou bez náboje a  jsou podobné paprskům rentgenovým.  Nepůsobí na ně magnetické pole, zatímco paprsky alfa jsou  jím  odkláněny na jednu stranu a paprsky beta mnohem silněji na  opačnou  stranu.  Další  rozdíl je v tom, že paprsky alfa jsou pohlceny  již slabou  hliníkovou  folií,  zatímco paprsky beta se pohlcují  až v hliníku o tloušťce  5  mm, zatímco paprsky gama procházejí i několika centimetrovou  vrstvou  olova.  Většina radioaktivních prvků jsou však beta a gama zářiče.

Přirozená radioaktivita se projevuje na některých ložiscích  uranových  rud.  Thoriové  rudy  jsou  vzácné,  jako surovina však přichází  v  úvahu jen  monazitový písek z náplavů některých řek, který   kromě  některých  těžkých  minerálů  obsahuje  i  monazit, fosforečnan  vzácných  zemin a  thoria.  Normální člověk s těmito materiály  však  nepřijde  do  styku. Do styku však může přijít s radioaktivním plynem, radonem, a  přirozenou radioaktivitou prakticky  každé  žuly,  některých břidlic a stavebních materiálů. Již  v  sedmdesátých  letech  u nás propukla radonová fobie, která pokračuje  dodnes.  Začalo to tak, že kdosi zjistil, že při výrobě stavebních   panelů  byla  použita  rynholecká  škvára,  která  je radioaktivní a uvolňuje radon. Došlo to tak daleko, že lidé, kteří si  postavili  z  těchto  panelů domky, byli nuceni se vystěhovat, čímž  utrpěli  značnou  finanční  ztrátu,  navíc  byli  i  s dětmi diskriminováni.  Tak se ženám tvrdilo, že nebudou mít děti a když, pak   defektní.   Ostatní   děti  zase nechtěly sedět vedle "radioaktivních"  dětí,  aby se "neozářily".  Na radonovou fobii doplatil  i  Horní Maršov, který si dal postavit novou školu za 65 milionů,  které dodnes těžce splácí. Stará škola byla totiž údajně zamořená  radonem. Radon v Krkonoších i jinde byl však odjakživa a nikomu  to  nevadilo,   protože  se  o tom nevědělo. A díky lidem, kteří  se  chtěli  nějak  realizovat  a  vyznamenat pro "záchranu" lidstva,   zajistili  si  především  pro  sebe  snadné zaměstnání (cestovat  s dozimetrem za státní peníze není k zahození) a mnohým lidem velké nepříjemnosti. Jak se zdá, nikoho nenapadlo se zeptat, proč  některé  minerální vody jsou léčivé právě proto, že obsahují radon a nesledovali cizí literaturu, zatímco v jiných případech se "aktivisté"  s  chutí  odvolávají na americké, japonské, německé a jiné  vědce. Že radon unikající v nepatrném množství někde ze země nemá  nic  společného  s  výskytem  rakoviny, po stovkách měření v různých  částech USA, ale i ve Švédsku, Finsku a na dvou lokalitách v Číně prověřil fyzik B. Cohen z Pittsburské univerzity - referuje o tom  náš  časopis Věda a technika v zahraničí č. 10/1988, s. 29. Že  strašení  s  radonem  je  silně  přehnané,  dokládá i článek v Signálu  č. 40/91  a  řada  dalších materiálů. Ale "aktivisté" jsou slepí a hluší, zejména ti, kteří psali do Mladé fronty dnes (např. 24.9.1993),  přičemž nebylo vůbec dáno slovo skutečným odborníkům.

Jak to tedy s radonem je ? Je to alfa zářič s poločasem rozpadu 3, 83  dne a ještě rychleji se rozpadají jeho produkty. Protože je to těžký  plyn, drží se při zemi a volným prouděním vzduchu se rychle rozptyluje.  A  protože  i  v  uzavřené  místnosti  probíhá výměna vzduchu   (netěsnosti,   kamna,  otvírání  dveří,  atd.)  je  jeho koncentrace nepatrná a zcela neškodná. Není ovšem možno brát údaje zjištěné  nad  nějakou zemní nebo skalní škvírou za směrodatné. Je třeba  dodat,  že  z rozpadlých produktů radonu má jedině radium D (což  je  izotop  olova) poločas rozpadu 23 let a tato zplodina by mohla být považována za nebezpečnou po nahromadění za řadu let. Je to  však  beta  a gama zářič, což znamená, že musí být zjistitelný dosimetrem  s  Geigerovou  trubicí  (ta však normálně nereaguje na alfa  záření,  které  se pohltí sklem). Když v r. 1992 - 1993 byla proměřena  řada  vzorků  z  několika  hald  rynholecké škváry, tak nebyla nalezena žádná podstatná radioaktivita - po odečtení pozadí to  bylo  20  -25 pulsů za minutu, což odpovídá i aktivitě většiny žul. U Rynholce jsou však této strusky a popele obrovské haldy při staré silnici na Karlovy Vary a jsou zde již desítky let. Radium D by  se  tedy muselo projevit ! Bohužel (vlastně  bohudíky) se však neprojevilo - další důvody nám odhalí následující odstavec.

Málokdo ví, že prvek draslík, který je podobný sodíku, je slabě  radioaktivní  a  to  vlivem svého izotopu K 40, který je obsažen v množství  pouze 0,012 %  !  Vykazuje z 89 % aktivitu beta a z 11 % aktivitu  gama. To podstatné však je, že chlorid draselný KCl dává v Geigerově  trubici  100-110 pulsů za minutu, zatímco již zmíněná škvára  20-25, tedy 4 - 5 krát méně. Chlorid draselný se prodává v lékárnách  a  draselné soli se vozí jako hnojivo na pole a opět to nikomu nevadí a nikdo z toho neonemocněl. Takže páni aktivisté, co tomu říkáte ?

Bylo již mnohými odborníky zdůvodněno, že jaderné elektrárny jsou  zatím  jediným  východiskem pro získání  energie, i když zřizovací náklady  jsou  značné.  Ideálním  energetickým  zdrojem jsou vodní elektrárny,   ty  ovšem  vyžadují  vodní  spád  a  dostatek  vody. Zdůvodňovat  odmítnutí  jaderné  energie  havárií  v  Černobylu  a strašit lidi možnou další katastrofou (v našem případě JE Temelín) je  velmi  omezené. Je to stejný nesmysl, jako brojit proti stavbě lodí  a  argumentovat  zkázou  Titaniku.  Jedinou cestou je zvýšit bezpečnost  cestování  nebo  provozu.  Hysterická  kampaň rakouské Greenpeace,  kterou jsme v roce 1990 poznali i u nás způsobila, že v Rakousku  byla  "zakonzervována"  JE  ve  Zwentendorfu,  neboť v listopadu  1978 o jejím osudu rozhodla těsná většina strašpytlů, a to  50,3  %  !  Vědecké a odborné otázky nelze však řešit většinou hlasů  (vzpomeňme  na Galilea), tím méně, když touto většinou jsou pouhé  0,3 % ! Samotná existence této JE stojí rakouské poplatníky ročně  30  miliónů  šilinků  a  z této částky připadá 5 miliónů na udržování konzervace !

Právě tak naivní jako odsiřování uhlí a výroba zářivek, byl i  rakouský   návrh,  aby  byl  Temelín  předělán  na  plyn  !  Kromě technologické  tuposti  zde byla i tupost politická - vytvořilo by to ještě větší závislost na dodávkách zahraničního plynu. Tragédií ovšem  je, že do dostavby Temelína hovoří i filmový dokumentarista (MFD  15.1.1993), a svůj článek "ozdobil" koláží hřbitovních křížů a chladicích  temelínských  věží  -  skutečným  odborníkům však MFD sluchu  nedopřála.  Nebožtík  Goebbels  i  pan  Fojtík by měli asi radost !

Na draslíku a jeho příbuzném rubidiu si můžeme ukázat, že i záření  stejného  druhu (zde beta), může mít obrovský rozdíl v působnosti. Jestliže  chlorid draselný při obsahu 0,012 % izotopu K 40 dal 110 pulsů, potom chlorid rubidný s obsahem 27 % radioaktivního izotopu Rb   87,  dal  pouze  40  pulsů.  Podobně  je  tomu  i  u  tritia, radioaktivního  izotopu  vodíku.  Říkáme, že jeho záření je měkké, což  znamená,  že  se  pohlcuje  i nejbližším okolím a nemá žádnou pronikavost.  Nicméně MFD dne 6.3.1993 přispěchalo se sdělením, že tritium  (aniž  by  autor  vysvětlil,  o  co  jde) může z Temelína otrávit  vodu. Slůvko "může" je velmi oblíbené u "aktivistů" právě tak  jako "mohlo by", "předpokládá se", atd. Místo faktů, měření a jistot,  je  zde fantazie, spekulace, strašení, rozsévání paniky a hysterie !

V posledních letech se sledují tzv. geopatogenní zóny, které  způsobují  chronická  nervová, onkologická i jiná onemocnění. Bylo dříve  uvažováno,  že  se zde uplatňuje radon a radioaktivita, ale radon  nebyl nikdy zjištěn, a v podloží obvykle žádné radioaktivní minerály  nebyly.  Během  několika  let  bylo  zjištěno,  že jde o zbrzděné  neutronové záření ze zemské kůry. Původní emise rychlých neutronů  je  totiž  zbrzděna  vrstvami  vody  nebo  nafty  a tyto zbrzděné  neutrony  jsou  pro  organismy  již škodlivé. Proto také fyzik Cohen nemohl potvrdit výskyt rakoviny v závislosti na radonu, protože  většina  onemocnění  byla  způsobena spaním a pobytem nad geopatogenní zónou. 

Fakt, že stejný počet emitovaných částic z různých zdrojů má různé  účinky, je uveden již v "Radiochemii"  od V. Majera z r. 1942, což jsme  dokumentovali  na  draslíku  a  rubidiu.  To samo o sobě již ztěžuje  vyjádření nebezpečné dávky. Nicméně, dříve byly používány jednotky  curie,  Machovy jednotky, milisaty, eman a rady. Nově se používá   jednotka  gray  pro  absorbovanou  dávku,  bequerel  pro aktivitu a sievert   pro  dávkový  ekvivalent.  A  protože  se radioaktivita  měří prakticky jen Geigerovou trubicí, tedy stejným senzorem je i vyjádření těchto tří jednotek rozplizlé. Navíc nikdo nestanovil  nebezpečnou  a  smrtelnou dávku, a ani nemohl, protože pokusy s lidmi nelze dělat, pokusy se zvířaty nelze dobře přenášet, dále je zde závislost na fyzickém stavu, odolnosti, pohlaví, stáří, atd.

"Aktivisté" tedy mají široké pole působnosti, ale je zřejmé, že  nějakou přenosnou mez, ani rozmezí nelze udat a tedy je neseriozní šířit paniku a hysterii.

Ing. Věnceslav Patrovský, CSc.     

Z časopisu ZAZ č. 2, roč. 1995