Polarizovaná voda po sedmi letech

Časopis Zahrádkář přinesl první zprávu o použití polarizované vody v č. 10/1975 a další články v číslech 1/1976, 3/1976 a 12/1978.

Zdůrazňujeme znovu, že voda, která proteče jistým magnetickým polem se nazývá obecně vodou magneticky upravenou (MUV). Záleží však na tom, zda toto magnetické pole je stejnosměrné, či střídavé. V prvém případě jde o vodu polarizovanou, ve druhém případě o tzv. vodu rezonanční a ani tyto dva druhy vod nelze zaměňovat. Pro zahrádkáře je důležitá jedině voda polarizovaná (PV), o které se zmíníme dále.

Voda rezonanční je vlastně původní MUV určená především pro napájení kotlů bojlerů a rozvod vody, neboť zabraňuje tvorbě vápenatých inkrustací; její biologické účinky jsou však nepatrné. Jestliže některé přístroje a zařízení přesto vykazují obojí, byť slabý účinek, potom jenom proto, že mají nevhodně uspořádané magnetické pole a přístroj produkuje směs obou vod.

Přístroj produkující převážně jen polarizovanou vodu byl již několikráte popsán (Zahrádkář 1/76, 12/78, Sděl. technika 6/78, T80 č. 4, Chatař 9/80) a je předmětem dvou autorských osvědčení. Nebudeme jej proto znova detailně popisovat a po vymezení správných pojmů uvedeme jen ty skutečnosti, jež zajímaly nejvíce čtenáře a které mají také největší význam.

Podstatou PV

 je peroxid vodíku, který v koncentraci asi 0,00001 % vzniká tzv. magnetohydrodynamickou reakcí při průtoku vody stejnosměrným magnetickým polem, pokud je ve vodě rozpuštěn vzduch, a pokud voda obsahuje obvykle přítomné soli. Voda z hlubokých studní a voda minerální nebude tedy příliš vhodná. Přítomnost a účinnost peroxidu vodíku byla prokázána mnoha způsoby. Jedním z nich je zalévání rostlin peroxidem zředěným vodou asi 1:100000 což si čtenáři mohou sami vyzkoušet, i když nechceme tvrdit, že je to zcela stejné jako zalévání PV, která patrně obsahuje ještě další stopové složky. Peroxid vodíku byl také patentován několikráte ve třicátých letech v USA jako hnojivo.

Nemůže-li se někdo smířit s tím, že peroxid stimuluje biologické procesy, můžeme uvést, že peroxid vzniká i při působení slunečních paprsků, ultrazvuku nebo radioaktivity na vodu, která pak rovněž stimuluje růst rostlin. Objevuje se i ve vodě ozářené laserem nebo vystavené elektrickému výboji. Proto tedy bouřkový déšť je tak vydatný a jeho účinnost nelze jen tak přisuzovat oxidům dusíku.

Stálost PV

Ve skleněných nebo plastikových nádobách vydrží PV 14 dní až měsíc. V kovových nádobách, zejména při zahřátí se rozkládá. Krátký průtok kovovou trubicí však je bez vlivu.

Účinnost a škodlivé vlivy

Při pokusech prováděných v Petřino miskách, tedy pouze na vlhké celulóze, bylo zjištěno, že PV produkovaná některými účinnými přístroji, má malý až záporný vliv. Naopak při zředění obyčejnou vodou 1:1 až 1:5 dala vynikající výsledky. Je to tedy stejné jako s mnohými léky - co v malém nebo optimálním množství prospívá, ve velkém škodí. Při praktickém použití, kdy rostlina je v zemině, tyto záporné vlivy nebyly pozorovány, neboť nadbytek PV se snadno v zemině rozkládá a kromě toho je PV zřeďována vlhkostí. Je však vhodné, aby se zálivka dělala s ohledem na počasí a reakci rostlin. Při deštivém počasí se PV zřeďuje a její účinek je proto malý. Naopak při suchém počasí je vhodné zálivku s PV střídat se zálivkou obyčejnou vodou, zejména pokud by listy začaly žloutnout. Ani zde nelze uplatnit pochybnou zásadu, že čím více, tím lépe. Polarizovaná voda působí příznivě i na řezané květiny ve váze, které vydrží o 2 - 4 dny déle než ve vodě obyčejné. Lze s její pomocí oživit i polosuché netřesky i jiné rostliny, usnadňuje tvorbu kořenů z řízků a při nahodilém přerušení zálivky, rostliny zalévané PV přežívají o několik dnů déle. PV brání rovněž do určité míry tvorbě plísní a jiným infekcím. Rostliny a plody vypěstované pod vlivem PV jsou větší, chutnější a nemají škodlivý vliv na člověka. Naopak, PV mohou v mírných dávkách pít i lidé (a zvířata) - zvyšuje vitalitu, potlačuje některé bolesti aj. Větší množství PV sice (zejména ve spojení s obvyklými léky) potlačí např. bolesti v zádech, ale současně může způsobit i průjem.

Co PV nedovede

PV dovede sice zvýšit klíčivost, vzcházivost i výnos, dovede aktivovat rostlinu i za nepříznivých podmínek, nemůže však nahradit některé potřeby rostlin, například teplotu. I když není vyloučeno, že množství konvenčních hnojiv bude možno snížit, jisté množství hnojiva musí být zajištěno. Také fotoperiodicismus není PV ovlivněn a ten, kdo vyseje v červnu ředkvičky, musí jim uměle zkracovat den zakrytím. Také musíme upozornit na to, že pokud sama příroda vytvoří ideální podmínky - teplo, bouřkový déšť, světlo, dostatek živin, nemá PV co vylepšovat a její účinek je zdánlivě nízký nebo žádný. Podobně majitelé fóliových "skleníků" možná neshledají PV příliš účinnou, neboť rostliny jim stimuluje již sama polyetylénová fólie, která se za vhodných podmínek samovolně elektricky nabíjí.

Můžeme tedy čtenáře ujistit, že za sedm let nelze naše vědomosti o PV nijak měnit, nejvýše doplňovat. Dosud se bohužel nenašel výrobce příslušných přístrojů pro přípravu PV, takže si zahrádkář musí poradit sám.

Poznámka: Střídavé magnetické pole, které vytváří rezonanční MUV rozrušuje dočasně větší celky molekul vody. Tato voda zjemňuje pak krystalizační procesy, zvyšuje pevnost sádry a betonu, urychluje usazování kalů a zamezuje tvorbě usazenin. Povrchové napětí je nižší a odpařivost o něco vyšší než u obyčejné vody. Varem se rozrušuje právě tak jako PV.

Ing. Věnceslav Patrovský, CSc.

Zahrádkář 11/1982