PSYCHICKÁ ENERGIE A JEJÍ DŮKAZ

Po desítky let se mluví o psychické energii, o lidské auře, plazíme, práně, orgonomu, bioenergii apod., a to zejména v souvislosti s telepatií a tzv. psychokinezí. Aniž by se však autoři snažili vážněji a odborně se vší vědeckou důsledností fakticky existující jevy analyzovat a porovnat s tím, co je již bezpečme známé, vymýšlejí domněnky ničím nepodložené a zavádějí hypotetické neprokázané částice jako psychony (Caurington), biony (Reich), mentiony (Kahuda), syn a meta záření (Guarino) (3), tachyony (Feinbeirg) atd. 

Při bližším pohledu na tyto práce nebo při jejich porovnávání zjistíme překvapující nesrovnalosti. Rejdák (10) ve své knize ukazuje názorně rozporné názory některých badatelů, např., že telepatie se neřídí zákonem ubývání energie se čtvercem vzdálenosti a tudíž nemá prý energetickou a tedy fyzikální podstatu. 

Další scholasticky vydedukovaná domněnka je, že přenos informace je velmi pomalý a právě proto dosahuje velkých vzdáleností. Naproti tomu jinde se dovídáme, že informace se šíří rychlostí blízkou rychlosti světla, ba dokonce ji i převýší!

V případě, že energie je směrována (radar, laser), zákon čtverců pochopitelně neplatí a dosah informace se neobyčejně zvýší. Na tuto okolnost se jaksi zapomnělo. Zatímco Puharich dokazuje, že vysílající musí být při telepatii velmi aktivní (stress), Guarino naopak tvrdí, že musí být unaven. My ovšem budeme věřit Puharichovi (9), neboť svá tvrzení dokázal a kromě toho jsou ve shodě se zkušeností. Naopak Guarino (3) nás překvapuje, když "objevil", že jeho záření se pohlcuje nejen vodou, ale i vodnými roztoky kyseliny citrónové a šťavelové! Nemluví ovšem o rozlišení absorpce vody a organických kyselin! Uvedené příklady jsou jen slabým odvarem nevědeckých přístupů. Occam Razor pak doporučuje badatelům, aby se snažili jevy vysvětlovat nejprve jen známými možnostmi. Je to rada sice užitečná, ale nesmí jít do extrémů, které často slyšíme kolem; je-li někomu něco nepochopitelné, prohlásí to za podvod, trik nebo přelud.

Elektromagnetická podstata psychické energie (PSI)

Elektromagnetická podstata PSI byla nejednou uvažována a také nejednou zamítnuta. Důvody pro zamítnutí spočívají však v základních neznalostech elektroniky a šíření velmi krátkých vln. Tak např. když ve třicátých letech zveřejnil mnichovský dr. Wust výsledky svých pokusů s proutkařem Wimmerem, popsal tzv. magnetoidiní kmity, ačkoliv dnes v jejich popisu poznáváme jasně charakter velmi krátkých vln. Že lidské tělo při radiostezii generuje velmi krátké vlny v rozsahu kolem 60 MHz, dokázal před časem dr. J. Bradna (2). Lidské tělo svými rozměry působí jako anténa, laděná na kmitočet 150-200 MHz, tedy na vlnovou délku 1,5 až 2,0 metry, resp. její polovinu nebo čtvrtinu. Tato skutečnost současně vylučuje, aby telepatie byla přenášena na dlouhých vlnách. Šířemi velmi krátkých vln má však svoje zvláštnosti a nelze je srovnávat s vlnami krátkými až středními, např. v možnosti stínění, dosahu, pronikání do hloubky apod. V podstatě lze říci, že velmi krátké vlny se blíží k vlnám tepelného záření, avšak právě tato přechodová oblast v rozsahu asi dvou oktáv je velmi málo známá.

Různé skutečnosti nás přesvědčují, že tato energie je směrována a že má tepelný účinek. Např. W. Wolkowski se zmiňuje o P. Girardovi, který je francouzská podoba Uri Gellera, že na dálku 1,5 metru zvýšil teplotu krystalového teploměrů (tekuté krystaly) o 4°C (14). Podobný názor zastává i profesor J. Taylor (12).

Aniž bychom zabíhali do dalších podrobností experimentálně snad zajímavých, ale málo vysvětlujících, uveďme tři krátké zprávy, které plně podporují elektromagnetickou teorii PSI pole. R. G. Zinsser a prof. W. Peschka z NSR po dobu asi deseti let prověřovali tzv. kinetobarický efekt a zjistili, že mnohé látky, zejména pak voda, pohlcují v pásmu gigahertzů určité kmitočty (7). Takto aktivovaná voda reaguje po dobu asi dvou hodin na přítomnost člověka tím, že interaguje s jeho polem (o němž předpokládáme, že je elektromagnetické povahy) a energii mění ve slabé mechanické pohyby. Další zpráva pochází z časopisu New Scientist a říká, že J. Bigu del Blanco a César Roimero z university v Torontu prokázali u člověka a některých zvířat kmity 8,95 GH;z (1). Ostav pro výzkum mozku v Los Angeles zjistil zase reakci koček na zvukově modulovaný signál v oboru ultrakrátkých vln. Konečně U. Warnke referuje o tom, že hmyz a ptáci při letu generují elektrické střídavé pole. Náhlé obraty celého hejna jsou tímto způsobem zcela vysvětlitelné (13).

Při pozorném sledování světové literatury by se jistě laikových zpráv nalezlo více. I když nemůžeme vyloučit objev nějaké nové částice či záření, máme dva dosti dobré důvody předpokládat, že živočišné tělo využívá jevů již známých, i když trochu v zakuklené formě. První důvod je ten, že nové částice hmoty a záření, které byly v posledních letech objeveny, pocházejí z vysoce energetických zdrojů a tím živočišné tělo i při své neskonalé podivuhodnosti jistě není. Druhý důvod je ten, že dosud není vysvětlen přenos energie prázdným prostorem. Není tedy třeba teoretizovat o neznámém nosiči telepatické informace, protože to bude bezpochyby onen známý neznámý, který přenáší elektromagnetické záření. Rovněž úvahy o Diracově vakuu, které je přeplněno částicemi o záporné energii, jsou zřejmě neadekvátní a k "vytažení" páru antičástic je třeba rovněž značné energie. Naproti tomu, jako příklad nových prvků, ale složených ze známých částic, můžeme uvést exiton (elektron + vakance) a plazmon (atom či molekula s nadbytkem elektronů). Konečné rozřešení prastaré záhady PSI pole, ať již se projevuje jakkoliv, zřejmě leží v oblasti elektromagnetických vln o kmitočtu 0,1 až 10,0 GHz. Živočišné tělo ovšem generuje i nižší kmitočty a statické náboje, což si rovněž zasluhuje pozornost.

Důkazy PSI pole

Během posledních 150 let bylo popsáno mnoho přístrojků, jimiž údajně bylo možno prokazovat psychickou energii. Ve většině případů bylo využíváno pohybu lehce zavěšených nebo otočných soustav. Tyto přístrojky mají nevýhodu v tom, že jsou málo citlivé, a jestliže se jejich citlivost zvýší, zvýší se bohužel i vliv poruch okolí, např. tepelného záření, statických nábojů apod. Přirozeně, že tyto soustavy musí být uzavřeny ve skleněných nádobách, aby systém nebyl ovlivněn prouděním vzduchu. Byly popsány i "biotmetry" na základě urychlení srážení zásadité vizmutité sole, chromanu měďnatého nebo usazování suspenze kaolinu. Zde autoři již počítali s elektrickým ovlivněním vody a částeček suspenze. Nověji autor popsal detektor na základě tvorby peroxidu vodíku ve vodě nasycené vzduchem a jeho důkaz luminolem (6). Metoda je poněkud choulostivá na provedení. Biologický důkaz stimulací růstu hrachu nebo fazolí je sice jednoduchý, ale vyžaduje doby asi deseti dnů (8).

Proto je značným pokrokem, když v některých časopisech se objevil popis přístrojů, které generují náhodné procesy, a ty mohou být ovlivněny PSI polem a vyhodnoceny (4, 11). Funkce těchto přístrojů není zatím příliš jasná, (protože nevíme přesně, kterou část přístroje toto pole ovlivňuje. Jde např. o generátory šumu se šumovou diodou nebo tranzistorem a těmto šum, který vzniká v polovodiči z mikroplazmy, může být ovlivněn plazmou živočišnou. Jiná teorie říká, že mozek se šumem synchronizuje a používá ho jako nosiče informace.

Další typ přístrojků využívá bistabilních klopných obvodů. Ty, jak již jméno napovídá, mají dva stabilní stavy, do nichž jsou střídavě uváděny vhodným oscilátorem tak, aby střída byla 1 : 1. Působením PSI pole lze tuto střídu změnit i osobami s normálními vlastnostmi na 0,4 : 0,6 i více. Zjednodušené schéma l bylo upraveno podle japonského originálu. Používá integrovaný obvod MH 7400, jehož dva vnitřní prvky (vývody l až 6) jsou zapojeny jako nízkofrekvenční oscilátor, který přes kondenzátory C1 a C2 budí bistabilní klopný obvod, jehož dva polovodičové prvky (vývody 8-10 a 11-13) jsou napojeny na luminiscenční diody LD1 a LD2, z nichž může svítit však vždy jenom jediná. Odchylka při sto stisknutí tlačítka T činí pouze ± 2 %. Potenciometrem P nastavujeme frekvenci oscilátoru, což umožňuje sledování vlivu světelného kmitání na psychiku a výsledek snahy po ovlivnění. Přístrojek ovlivňujeme přiblížením prstu k luminiscenční diodě nebo soustředěným pohledem na zvolenou diodu, která po stisknutí tlačítka T má zhasnout. Postup nelze přesně popsat, je nutno si jej vyzkoušet. Zdá se, že zde hrají poli i impulzně napnuté svaly a jakási remanence - setrvačnost. Při testu totiž provádíme deset stisknutí, přičemž se pětkrát zaměříme na levou a pětkrát na pravou diodu. Aby byl výsledek významný, musí jedna dioda zhasnout nejméně třikrát. Při přechodu na druhou diodu však pozorujeme, že začíná zhášet až při druhém nebo třetím stisknutí, jako kdyby vliv dosud setrvával u předchozí diody. Deset stisknutí je jedna série a těch s přestávkami (nutnost odpočinku) provádíme desert. Výsledek se statisticky vyhodnotí.

Schéma 1. Přístrojek s bistabilním klopným obvodem

Nevíme zatím, jaký mechanismus diody nebo bistabilní obvod ovlivňuje, přístrojek však ukazuje poměrně spolehlivě a umožňuje tak rychlé (během hodiny) a kvantitativní vyhodnocení PSI aktivity, či chcete-li - kondice. Můžeme si ověřit, že únava, odpočinek, stress mají vliv, právě tak jako cirkadiánní rytmus. Protože jde o elektronický přístroj, můžeme podle analogie, že podobné reaguje s podobným, vidět zde další potvrzení, že PSI pole je v podstatě elektrické povahy, což potvrdil již autor při ovlivňování růstu rostlin (5). Novinkou se však zdá, že toto pole lze patrně směrovat.

Protože luminiscenční diody nejsou zatím u nás k dostání (má je vyrábět Tesla Vrchlabí), připojujeme schéma 2 - zapojení doutnavkového randomizeru, který je stejně hodnotný, možná i lepší než LD, jednodušší a laciný.

Schéma 2. Zapojení doutnavkového randomizéru

Literatura

1. Anonym: New Scientist, 1975, s. 271. 
2. Bradna, J.: I. psychotronická konference. Praha, 1973. 
3. Guarino, S.: Thermodynamic Radiation. Napoli, 1975, soukromý tisk. 
4. Jolley, J. S.: Random impulze generator. Practical Electronics, 1974, s. 964. 
5. Patrovský, V.: Vliv magnetických polí na organismy. symposium ČVTS-FEL-ČVUT. Praha, 1975, s. 5/1. 
6. Patrovský, V.: Int. J. Paraphysics, 10, 1976, s. 8. 
7. Peschka, W.; Kinetobarische Effekte - ein neues Phanomen? Umschau in Wissenschaft und Technik, 1975, s. 152. 
8. Pettet, Jack: Mental Thought Affects Plant Growth, II. Inter congress on psychotronic research. 1975, s. 150. 
9. Puharich, A.: Beyond Telepathy. N. York, Anchor Press, 1973. 
10. Rejdák, Z.: Telepatie a jasnovidnost. Praha, Svoboda, 1970, s. 27-87.
11. Russell, A.: Probability Anomaly Detector. Practical Electronics, 1975, s. 152.
12. Taylor, J.: Superminds. London, Macmillan, 1975.
13. Warnke, U.: Insecten and Vogel erzeugen elektrische Felder. Umschau in Wissenschaft und Technik, 75, 1975, s. 479. 
14. Wolkowski, W.: Int. J. Paraphysics, 10, 1/2, 1976, s. 34.

Ing. Věnceslav Patrovský, CSc.

Čas. Lék. Čes., 115, 1976, č. 41